digital editions of the Life of St Petka - collated view
index



Oglavlěnïe - title

Žítijè i+ žíznь prěpodw´bnyʺje (mtre) náše Pétky
Vъ+ njém'+ že i+ kako (prě)_nesena byst vь+ grádъ trь´novь. Sъ(pisano) eѵѳïmïemь patrïár'x`wmь tr´nov'(skïmь)

Mca togo *dı*
žítïe prpo_dobnïe mátere náši pétky trьnov'sky.:.

Mca togò *di*
žítïe prpdbnye matere nášee pet'ky trьnov'skye
blsvì oč.

Mcъ wktóm'vrïe *di*
žítïe prpodobnye mtre náše pét'ky trь´_nov'skye.
blsvì óče sx za+ mltvь styx

Mca oktomvria .di.
Žitie prepodobnię (materi) našei Petki.
Oče blgvi pročesti.

-

v+ tóĭže dn҃ь.
žitıe prpd҃bnyę matẽrẽ nãšeę pãrãskẽvıĩ.

Mc͂a ʾwktwm͛vria v *dı*
pametь prpdbni mt̃ri našeĭ paraskevi
wč+ bl͒g
poslušaĭte bl͂goslovéni x͒

Skazánıe o
žitıe prépodobnyę matere našeę Paraskeѵi Térnovskïę
slovo *ѯ*
blgoslovì oče pročestì

mésitza wktómvrïe f+ tzetırnáisie dén
zjuvéenitu+ i na+ sfetàe prepodóm-pnae máika nása pétka tárnovskaja:::

Žītīe prepodobnaę paraskeva

Oktomvrija 14.
Za Světaja Paraskeva.
Divenъ bogъ vo světyxъ svoixъ, bogъ izrailevъ.
Blagoslovi otče!


1. Prologь - foreword praising the saint

Svě´tlě´išïa slnca (prěpodw´bnyje) pámétь pétky.
ášte podróbnou tojè sьpově´mi žítïe. dějanïá+ že i+ xóždenïa já+ že rádì xvì ljúbve pódь_jetь.
Nь` ktoʺ oúbò tojè po+ čésti ízre_četь dějanïa+ že i+ čjudesa. ktò blgo_dějanïa í+ zastoúpljenïa í+ prědstátelь_stva. já+ že vь+ epïvatox. já+ že vь+ trá_kïi. trь´nově+ že, í+ mísïi, í+ dál'ma_tïi.
ne+ tь´čiju+ že, nьʺ i+ po+ vьséljenněì tojè w´brě´šteši w´bnósimo ímè.
mnógà oúbò í+ dlь´ga boúdetь w´+ prěpodw´_bněì seʺi pově´stь.
í+ našь oúmь` kьseì (po) lě´potě ne+ dóvlejètь sьpově´dati..

Slnce kol'koto ima svě´tь i+ svě´ti
tol'kozi i+ na+ prpodbna pet'ka pámetь što+ e prosvětíla po+ síčkïi svě´tь
neíno čjúdo i+ neínь pos koí ézikь móže iskáza
što+ è tïja" stórïla dobrodě´telь na+ zémlja na+ epivát'sko mě´sto, i+ na+ trakïisko, i+ na+ trь´novь i+ na+ mísïa. i+ na+ dal'mati i+ ne+ tьkmô po tïa mě´sta. ami i+ po+ síčki svě´tь
déto nášь oumь ne+ móže da+ postígne ili ézikь nášь da+ iskáže sičkó to neíno čjúdo i+ dobrô i+ pos i+ slьzì.
ami tьkmô kólkoto nášь umь postígna,
i+ napisax ázь eϋtímïe patrïárxь trьnóvskïi štô znájaxь.
ami i+ vïe blsveny xrstïane. poslúšaite.

Slnce kól'koto ima svě´tь i+ svě´ti
tól'_kozi i+ na prpodóbnaa pét'ka pámétь što+ ì+ e prosvě´tila po+ síč'ky svě´tь
néino čjúdo i+ neinь, pos kói ezýkь móže iskáza,
što+ è tïjà stórila dobrôdě´telь na+ zemlja na+ epí_vát'sko mě´sto, i+ na+ trákïisko, i+ na+ trь´novь, i+ na+ mísïa, i+ na+ dal'máti, i+ nè+ tь´kmo po+ tïja mě´sta, amì i+ po+ síč'ki svě´tь.
detô nášь umь ne+ móže da+ dostígne, ilì ezýkь nášь da+ iskáže síč'ko+ to njéino čjúdo, i+ dobrô, i+ pos, i+ slь´zy.
amì tь´kmo kól'koto nášь úmь postígnь,
i+ napísax azь eѵ'tímïe patrïár'xь trь´nov'skyʺ, štô znajax.
amì i+ vïe blsvéni xrstiá_ne poslúšaĭte

slnce kólkoto íma svě´tь i+ svě´ti.
tólkozi i+ na prpódobnaa petka pámet što+ ì+ è prosvě´tila po+ síčki světь.
njéino čjúdo, i+ njéinь pós, kói ezíkь móže iskáza,
što+ ê tïà stórila dobrà rábota ná+ zemlja. na+ epivát'sko mě´_sto, i+ na trakï´isko, i+ na trь´novь, i na+ mísïa, i+ na dal'máti. i+ něʺ tь´kmo po+ tï´a mě´sta, àmì i+ po+ síč'ki svě´tь.
dêto nášь úmь ne+ móže da+ postígnje, ilì ezíkь nášь da+ iskáže síčko+ to njé_ĭno+ čjúdo, i+ dobrò, i+ póst, i+ slь´zy.
àmì tь´kmo kól'koto nášь úmь postígna.
i+ napísax ázь eѵ'tímïe patrïár'xь trь´nov'_skyi, štò znajáxь.
àmì i+ víe blsvénïi+ xrstïá_ne poslúšaĭte.

Egda slnce koliko snęatь po vsudu, tako i prepodobnia mati Petki tako prosveštaetъ.
Neĭno žitie i neini sti mošti, i neino čudo sъs' postъ i sъs' slьzi koi ezikь možetь izrešti?
Kolika dobrodetь pokaza na epivatsko mesto i na trakitskoe i Trьnovь, i na Misia, i na Dalmati.
I ne tokmo po tia mesta, nь i po vsudu.
Našь umь ne možetь razumeti i ezikь ne možetь skazati neina čudesa, koliko trudь, koliko slъzi.
Tъkmo koliko našь umь postignetь,
toliko azь napisax' Evtimia trьnovski patriarxъ.
Nъ i vi, blgosloveni xristiane, poslušaĭte sъs' vъnimanie.

(S)lnce+ tò kól'koto ima svě´tъ,
tól'kozy e+ ti na prpdbnaę pétka pámeta+ tъ˸
ako iskážim po+ tén'ko, néĭno+ tъ živótъ, xódinïe to ĭ, i+ dobrí+ te+ ì rábotĭ, déto zarad xva ljubóvъ pod'zè,
ami+ kó_ĭ+ štè da+ móže da iskáže néĭni+ te póčestĭ, ráboti ì i+ čjudesa+ ta
i kóĭ+ šte da+ káže, néĭni+ te dobrinì, i+ zakrílinïe, i+ pómoštʺ i+ celbí+ te,
da+ iz'rečè néĭ, déto+ gĭ na epivatъ, i+ na trákïa, i+ na tъ´r'nov‚ i+ na misï´a, i+ na dal'mátïę struvaše,
amì ně´ tokò tám, amì i rédom, po+ síčky svě´tь štéšъ naméri néĭno+ to íme, če+ go prekáz'vatъ,
mnó_go štè da+ bъ´de, i+ dъ´l'go prikàz'vanïe na tázi stáę, prpdbnaę,
allà ná_šïa+ tъ oumъ, i+ néĭna+ ta lěpotà, ne+ dostígnuva, da iskáža.
Slúšaĭ_te blgvéni xrstyàni.

-

-

Vsę´kogi dólžni esmỳ slíšateli mói, da pomęnúvamę Gga, i+ da po_Xválęme stýxъ egò,
tovà námъ zavè dobrò
i polézno est.
Ponéže pomęnúvanie Bžie Čudesà, i po_Xvalénie stýxъ egò, mnógo utěšénie podáva námъ,
kakvótъ Prorókъ Dvdъ dúma:
Pomęnúxъ súdbi tvói Gdi
i utěšix+ sę.
Alà kogà tókmo so ustà pomęnúvanie Bžie Čudesà i+ po_Xvalénie stýxъ egò, ne+ è tolíko po_Xválno i Bgoprię´tno, akò ne xódimъ i níi po+ těxnoe živénie, kakvótъ tíe stýi člvcy živéęli.
Ponéže ony imě´ęli vsę´kogi na pámęt svói Bga, i Bžia stráxъ,
i po zápovědi egò xódili,
togò rádi i Bgъ proslávilъ íxъ i na toę` svě´tъ i na+ onyę.
Amì níi kogà ne xódime po zápovědi Bžii, i po Živénie stýxъ egò, káko móže da búdě po_Xvalénie i Prazdnovánie nášy prię´tno na Bga, i na světýxъ ugódnikovъ ego.
Xválimę níi i počítamę světýi ugódnicy Bžii,
alà potrébno estь námъ da pomýslimъ, i da+ rečémъ:
Aџipъ tíe světýi ugódnicy Bžii, ne+ lí+ sa býli i tíe katò násъ člvcy i živéęli na+ tóę svě´tъ?
amì kakóvoe živénie prominúvali óny, tà ímatъ segà tolíko sláva i+ po_Xvála i ot Bga i ot člvcy.
Tà kogà ispítame i čúemъ živénie íxъ, togíva podóbno éstь nam, i níi da+ sę` pódъ_kánimъ, i da+ sę` potrúdimъ na tákovoe Bgougódnoe živénie.
Alà glédame ne tókmo múžie štó+ sa pokoríli plótь svojù Dxu i pobědíli stóvnago borítelę diávola,
nò i ženỳ vo_oružíli sebě´ na+ negò,
i so+ svoę` žénskaę némoštь pobědíli i+ sokrušíli strelỳ egò:
Kakvótъ i+ dnešnaę stáę pre_Podóbnaę Paraskéѵa, štó+ ę dnésъ počítamę i Prazdnúvame, štò xóčem segà i+ da+ skážim živénie eę`,
i kogà čúete da+ sę` počúdite, káko+ li tě´snoe i pri_skorbnoe živénie prominúvala na+ tóę stъ,
togò rádi i+ Bgъ Proslávi eę` i+ na+ nbo i+ na+ zemlì,
i+ soxranil stóe Tě´lo eę` cě´lo i ne+ povrédeno ot estestvennoe izgnívanie i+ rasýpanie.
Nò slúšaite da+ priemnite pólzu.

Slántsı+ tu kólkutu íma sfetlıná tá sfétı,
tà+ tólkuzi+ e i pomenúvani+ tu+ i na+ prepo-dómpnae máika násja pétka.
śtutu- sa+ i prosfetı´la po+ sítzkie sfét.
néinu- tu tzjúdo i néinu+ tu guvéenı kói izík mózı+ gu da+ iskáza
śtutú+ í śtórıla tjá domprá rámpo-ta na+ epıvátsko mjáśtu. i na+ trakíisko, i+ na+ tárnovu, i+ na+ misíja, i+ na+ dalmátı, i+ njá- tukù pò tjáx mestá, amì i+ po+ sítzkijà sfját.
déto násija úm nı+ mózı postígna ilí izí-ke+ nı násı da izrıtzé i+ da+ iskázi sítzko+ tu i néino tzjúdo i+ dompró, i+ guvéenı i+ sálzi,
á-mi tukù kólkutu násïa úm postígna
ta+ na-písax ás evѳímïe patrïárx tárnovski, śtutù znáex
i+ túi napísax.
amì i+ víe po-slúseiti mplagoslovénı xrısténı

vsěxъ pravoslavnaę věra što+ sme da+ pofalīme boga ī+ svetcī božī
to_va namъ potrebno+ estъ
tīę+ svetīxъ ugodnīcī što+ gī praznuvame ī+ tīę ljudī+ bīle žīveale
bīle kako+ nasъ
a+ sega īmaa pofala ī+ wtъ boga+ ī+ wtъ nasъ
dostoīnī bīle
ī+ se+ molīle bogu
ne+ sade muška pola no+ ī+ ženska
dnešnaę svetaę paraskeva golubīca xrīstova
u+ neīzīno vreme koga+ bīla na+ wvę svetъ sve+ bogu+ se+ molīla
ī+ e+ prīmalъ bogъ molenī_e+ to
ī+ ę+ proslavīlъ ī+ na+ nebo ī+ na+ zemlę
tělo neīzīno e+ celokupno
poslušaīte da+ učete čudesa

Blagočestivi xristiani, koga pomenuvame bažii+ tě čudesa i poxvalęvame negovy+ te svęti, golěmǫ polzǫ priemame
i na boga byvame ugodni ako živěeme pravedno kato svęti+ tě, i ako xodime po božii+ tě zapovědi kato těxъ.
Zaštoto tě sěkoga imali božiĭ straxъ na uma si,
i xodili po negovy+ te zapovědi.
Za tuĭ i Bogъ proslavi tělo+ to imъ s čudesa, a duša+ tǫ imъ sъ krasotǫ.
Tǫĭ i nie koga xodime po božii+ tě zapovědi i živěeme čisto, toga byva naše+ to prazdnuvanie na boga ugodno i na svęti+ tě priętno.
No trěbǫ koga prazdnuvame svęti+ tě, da myslime, či i tě sǫ byle čelověcy sъ tělo kato nasъ, no živěeli čisto i pravedno, sъ postъ i molitvy:
za tuĭ sę proslavili otъ boga.
I nie ne gi prazdnuvame za drugo, samo da čueme i da razuměeme kakъ sǫ živěli tě, i kakъ sę pokoręvali tělo+ to na duša+ ta, za da živěeme i nie kato těxъ i da pravime onova, koeto iska duša+ ta i čistyę razumъ.
Da pobědime běsna+ tǫ volę na naše+ to tělo, i lukavy+ tě xitrosti na diavola, kakto sǫ gi pobědili sički+ te božii ugodnicy mǫžě i ženi.
Kakvoto i dnešna+ ta prepodobnaę Paraskeva, koęto sega prazdnuvame i počitame za neĭny+ te dobriny, sъ koito e živěla na tozi světъ.
Za koeto i bogъ ę proslavi i upazi neĭno+ to tělo tolko godiny vъ zemlę+ tǫ da ne izgnie, kakto šte čuete sega otъ neĭna+ ta istoria.


2. Mladaa Petka - young Petka, her origin, parents and brother

(Sià) oúbò staa prěpodw´bnaà pétka. (wtčь´stvo) ímějaše épïvati. (róditelje) žè blgočstívïi, xódeštïix vь+ v'sě (bžiixь) zapově´dexь ne+ oúklón'no. (milostinjami) í+ blgotvórenïi vьsoù svojù (oukrašajušte) žíznь.
Vъspítaše+ že (siju) dobrujù čístoujù góloubicu xvoù, (vь pwdobnyʺxь) n'rávoxь.
i+ zakónou bžïjù (dobrě) touʺ nakázav'še, vь+ nbsnyʺjè prě_idoše w´býtěli. Naslě´dnicou dómou w´stávlьše pétkoù, sъ+ brátomь eϋѳímïemь, í+ že i+ poslě´žde epsk'pь má_ditou býstь.
í+ mnógaʺ í+ prěslávnaà sьtvóri támo čjúdesa.
í+ po+ sьmrь´ti slávnyjè egò i+ dív'nïe móšti, ístóčni_ka mϋra ístě´kàxu ízlíšьnь.
émoú+ že čjúdesy í+ do+ séli mnózïi svě´děte_lyjè prěbývajutь. skázoujušte dí_vnaà jegò čjúdesà í+ dějánïa..

Tázi staa i+ prpdbnaa pétka bě´še wt+ mě´sto epϋváti.
wtcь neínь i maika+ i bě´xa dóbryi i+ blgočьstivïi.
i+ xodě´xa po+ bžïi zapově´dь.
mlstinja číněxa
i+ drúgïi dobríny bě´xa u+ těx.
i+ rodíxa tazì čísta i+ xva golubïca i+ dvca.
i+ rodíxa i+ drúgo múžьsko, i_me+ tó+ mu év'tϋmïe, štò bi" na+ mádïtь épskpь
I+ naúčixa+ gy na+ strax bžïi, i+ na+ zákonь dóbrě
i+ prěstávixa+ se.
i+ ósta sta pétka, sъs'+ bráta+ si eϋtí_mïa déto bi épskpь na+ madítь,
i+ tói mnógo čjúdo pokáza támo.
zaštò bě´še prosvě´tilь sъs'+ póstь. i+ mnógo dobríny.
zatovà+ sa i+ postixa negóvi móšti,
i do+ dnéska čjúdno iscěljénïe čině´tь.

Tázi staa i+ prpodóbna pét'ka bě´še wt+ mě´sto epiváti
wcь njéinь, i+ mái_ka+ ì bě´xa dobrỳ i+ blgočь´stivy,
i+ xóděxa po bžïi zapovědь
mlstínja číněxa,
i+ drúgy dó_bryni bě´xa u+ tě´x
i+ rodíxa tъ´zi čísta i+ xva golubica i+ dvca.
i+ rodíxa i+ drúgo múž'ko, í_me+ to+ mu ev'tímïe, štò bŷ nápokonь na+ mádïtь epskpь.
I+ naúčixa+ gy na+ strax bžïi, i+ na+ zákon' dobrě`
i+ prěstávixa+ se.
i+ wstà staa pet'ka, sъs'+ bráta+ sî ev'tímïa detô bŷ epskpь na+ ma_dítь,
i+ tói mnw^go čjúdo pokaza támo.
zaštô bě´še i+ tóì prosvě´tilь sъs' póstь i mnw^go do_brynì.
zatovà+ se i+ postì.
i négovy, móšti, i do+ dnéska čjúdno iscěljénïe čínětь.

Tázi staa i+ prpodobnà pétka, bě´še wt+ mě´sto epiváti.
baštà njéinь i+ má_ĭka+ ì bě´xa dobrì i+ blgočь´stivyʺ.
i+ xóděxa pó+ bžii zápovědь,
mlstýnja číněxa,
i+ drú_gy dobrinỳ+ bě´xa+ u+ tě´xь.
i+ ródixa tь´zi čí_staa i+ xva gь´labica i+ dvca.
i+ ródixa i+ drú_go mь´ž'ko, íme+ to+ mu eѵ'tímïe, što+ by^ ná_pokonь na+ madítь vldka.
i+ naúčixa+ gy na+ stráx bžïi, i+ na+ zákonь dobrě`.
i+ prěstávixa+ se.
i+ ostà sta pet'ka sьs'+ bráta+ si^ eѵ'tímïa, dê_to by^ vldka na+ madítь.
i+ tói mnw^go čjúdo pokáza támo.
zaštò+ bě´še i+ tói prosvě´tilь sьs'+ póstь mnw^go dobrinỳ,
zatová+ se i+ postỳ.
i+ njégovy móšti i+ do+ dnéska čjúdno iscěljénïe čínjatь.

Staę prepodobna mti Petka beše ot mesto Epivati.
Ocь eĭ i mati bexa blgočestivi xristiane,
xodexa po zapovedi gdni
i bexa milostvi.
Xodexa po zapovedi bžii
i rodixa taę čista devica.
Rodixa i drugo mužko otroče, ime emu Evtimia,
i stana na Maditь grad' episkopь.
I naučixa gi na strax' bžii i na zakonь xristianski.
I neini roditeli prestavixa se
i ostana staę sъs' brata svoego Eftimia.
I onь mnogo čudo pokaza,
poneže beše i toi mnogo prostnlь vsu stranu onu sъs' postь i čistota.
Togo radi i negovi mošti iscelenię tvoratь.

tázy stáę, i prpbdnaę Pét'ka. bášt'nino+ to+ ĭ sélo bě´šĭ epivátъ,
i+ rodíteli+ te+ ĭ bě´xa blgčstívyʺ,
xóděxa po síč'ki+ te zápovide+ te bžïĭ,
i naukĭ ímaxa sě´kogi bez lě´nostĭ, i mlstíně, i dobròstrúvanïe po+ siromàsĭ,
síč'kïa+ tь svói živótъ., preminъ´xa
ta wtpázixa, i+ tázĭ dobrà i+ čísta golobíce xsva, sъ´s prilič'nĭ rábotĭ,
i+ na+ zákonъ xvь dobrę´+ e naučíxa,
i+ pristávixa se
ta wtídoxa v' nbsnyʺ ográdĭ,
i+ wstávixa stopána na+ kъ´šta- ta+ sĭ stáę pétka, sъs bráta+ ĭ eѵѳímïe,
i+ déto i tói na+ sètne stána vldka, madítu,
i+ mnog i+ preslávni čjudesà tám strúvaše.
i+ podírь smъrtá+ mu, négovi+ te slávnĭ, i+ čjudnỳ móštĭ, iz´vor sъs mѵ´_ro istìčaše mnógo.
čjudesá+ ta negovĭ, i+ doségi marturísvat, i+ na_méręt+ sa
ta+ prikazuvatь, tógovi+ te čjudesà, dívnĭ, i+ dobròstrú_vanïe.

vъ zemli serbskoĭ, blizъ grada Kalikrátıę, bě vésь naricáemaę Ẽpıvatъ,
v'+ tóĭ vési rodí+ sę st҃áę î prpd҃bnaę paraskévïa, wt rodíteleĭ bl҃gočestívyxъ, xodę́štixъ vo+ vsě́xъ zápwvědexъ bž҃ıixъ ne+ uklónno, mls҃tinęmi î bl҃gotvorén'mi vsju svojù oûkrašájuštix' žíznь:
ʾí+ že î sı´ju vospitáša čs҃tuju golubı´cu xv҃u v'+ podóbněxъ nrávěxъ,
î zákonu bž҃ıju dóbrě tu nakazávše, v' nbs҃nyę preĭdẃša ôbíteli, naslěd҃nicu dómu ŵstávl'še paraskévïju sъ brátomъ ẽѵѳímïemъ, ʾí+ že poslě́žde ẽps҃pъ Madítu bystь,
î mnwga î preslávna sotvorì támw čudesà v'+ životě̀ svoémъ î po+ prestavlénïi.

Síę st̃aę prpdobnaja paraskeva beše ot zemlju srьb͛skuju wt grá_da kalistrátïę
rodítele noí_ni ne+ béxu bogati
ne+ maxu ni sre_bro ni zláto
i takoi wskudno provóždaxu dni+ te svóĭ

Vъ zemlì sérbskoi blízu Pri+ gráda Kalѵkrátię býlo nę´koe sélo, štó+ sa naricálo Epivítъ,
u+ tó+ sę sélo rodíla táę světáę pre_Podóbnaę Paraskéѵa ot Blagočestívyxъ oca i Mtrъ, štò býli po+ vsę` zápovědei Bžii ne uklónno.
S+ milostýnę i s'+ dóbryi rabóti ukrašáli živéniè svoè.
I+ katò rodíli táę Golúbica Xva, xránili i+ nastavlę´li eę` na podóbnyę nrávy,
i+ na zakon Bžii dobrě´ naučíli eę`,
i+ prestávili+ sę óny vъ Nbsnyę obýteli:
I ostávili u+ dóm' naslě´dnicu táę Paraskéѵa s'+ bráta eę` Eѵѳímia, što byl tói póslě Epskopъ Maditíiskii,
i+ mnógo Preslávnaę Čudesà učínilъ na+ životě´ i+ po prestávlenii svoè.

Táizi sfetáe i+ prepodómpnae pétka taï mpésı ut epïvátsko mjástu.
mpaśtá+ i i+ máika+ i, mpjáxa domprí i+ pravovérnı xrısténı
i+ xóde-xa pù mpózii zápoved.
milostínja śtrúvaxa
i- drúgı dompriní mpjáxa u+ tjáx tekmíl,
i+ rodı´xa táizı tzı´stae gálampıtsa i devítsa,
i+ rodı´xa i+ drúgu másku détı imi+ tu+ mu evѳímie déto tói śtána nasétne vladı´ka na+ madít.
i+ naú-tzıxa+ gı na+ śtráx mpózii i na+ zakón dómpar,
i+ umrjáxa tií.
a+ pàk sfetáe pétka ustána sàs mpràta+ si evѳímie déto śtána vladı´ka na- madít.
ta i+ tói mlógo tzjúdo pokáza támo
za-śtótu mpésı+ sa i+ tói prosfetíl sàs guvéenïe mlógo i+ dompriní.
zaradı` túi+ sa i posfetí ï- tói
i négovi+ ti+ sfetíi móśti i+ du+ dnéska, tzjúdno istzirjávanıe śtrúvat.

u+ zemla serbska blīzu prī+ grada kalīkratīę bīlo+ nekoe selo go+ vīkale epīfatъ
u+ toa selo se+ rodīla svetaę paraskeva wdъ+ blaga loza ī+ odъ+ tatka ī+ wdъ+ maĭka
xodīle po+ zapo_vedъ božī
pošto+ bīle wnī+ dostoīnī
ī+ čedo+ to go+ naučīle na+ bogomolsto
īmъ došlo vreme
se+ prestavīle wnī vo nebesnī wbītelъ
ę+ wstavīle u+ domъ da+ povela so+ brata neīzīnogo eftīmīę što+ bīlъ toī+ posle epīskopъ madītīiskī
ī+ mnogo preslavnaę čudesa učīnīlъ vo+ žīvot+ ta negovъ

Svętaę Paraskeva běše otъ selo Epivatъ, vъ Sъrbię blizo do gradъ Kalikratia,
tę běše rodena otъ xristianski roditeli, koito běxa čisti, pravedni i ukraseny sъ mnogo dobriny,
i učexa svęta Paraskeva sěkoga na zakonъ božiĭ i na dobry nravy


3. Petka vъ pustinju prïidetь - Petka begins her life of fasting in the desert

Prěpodw´bnaà oúbò, jáko rw´diteljè kь+ bvì dóbrě` wtslà. ápslъskomou oúsrь´dno vьzrévnovà žítïjù. postó_mь í+ bdě´nïemь íz'noúrajè tě´lo. zlò_strádanïi+ že í+ na+ zémlì lě´ganïi.
wt+ soúdou+ že í+ bžstьvnyʺmь ráždeg'ši (se) žélanïemь. ne+ sьtrь´pě na+ mnózě (sebe) tómiti.
nьʺ vьsě´xь koúpno (w´stavlьši), bě´gou+ se jetь.
í+ poústinjù (dostig'šiʺ), támo ne+ veštéstv'nojè i+ (ágglьskoje) prěbývaʺše žítïe. ničím'+ že (mьnjeje) bgo_víd'ca ílïe podrážavajè (žitelьstvo). ílì istíněíšejè réšti, krsti_teljà podrážavajuštïi žítïemь. po_stómь i+ bděnïemь sébě oúdroúčevaju_štïi.. poustýn'noje+ že býlïe pričéšta_je+ se, í+ seʺ skarédě+ že í+ xoúdě. stoú_denïju+ že í+ znojemь istávajema. í+ kъ jedínomou tь´čïjù vьzýrajuštïi spsti mó_guštomou wt+ málodšïa í boúre smě´re_nyje srdcémь.
nьʺ nìže toʺ sámojè býlïe nìže vódu do+ sítosti prijemljaše, nьʺ málo í+ xoúdě í+ seʺ źě´lò kь+ véčerou..
Ktoʺ+ bw tojè í+ že tógdà sьpově´stь slь´_znyi ístóčnikь. sténanïa+ že čéstaa (i) ne+ prěstán'na,
ktoʺ ízréčetь. nízoù_lěganïa+ že
i+ tómljenïa vьségdašnjaʺà (kto) skažetь(?).
Ne+ bò bě´še támo ínógò (kogo) sьmátrati taʺ móguštaʺgo, tь´čïjù (i+ že) v'sà nazyrajuštejè wkò.
ne běʺ toì (tamo) popečénïe w´+ soúprugoxь vólwvьʺ. (niže) w´+ zláto_oúzdnyʺxь kónjexь. nì (w wdeždaxь) í+ posteljaxь. ne+ w´+ dómox (i) rabinjaxь, nьʺ w´+ dšévnomь wčíšteniʺ. W+ wtvě´tě soúduštàgo soúda. w´+ srě_tenïi žénixově. tébe žéniše moì íštoù gljúštïi. i+ w´nò je+ že vь+ pě´nïixь vínou vь+ oúmě` nóseštïi gljúštejè.. Vъ_zvě´stite+ mi egó+ že vьzljubì dša mojà.
w´+ sémь čésto bolě´znoujáše, káko oú_krásitь svě´til'nikь. káko másla ísplь´nitь. káko sládkàgo žénixova oúslýšitь glása. káko dvámь sьlí_kьstvujetь moúdryʺmь. káko žéni_xova nasládit+ se zrě´nïa. krásoti. slávy, svě´tlosti. sьprěbývanïa, blžén'stva.
w´+ sémь tь´čïjù tojè srdce. bolě´znьno bě´še.
w´+ sémь tojè w´či slь´zami pomráčajemyʺ bě´xou vínu. kógdà prïídu gljúštiʺ i+ jávljú+ se lícou bžïjù..

I staa pétka wt káto pogrébe rodíteli svói. wtre_dí+ gy dobrě`
togázi započè pos i+ metánïe i+ bděnïe.
i+ porevna+ í+ se ká_to ápslьsky zakónь
i+ na+ zémlja be_z'+ postelja legnuváše.
i+ wt+ túka pa_kь+ í+ sa isplьny srdce+ to na+ míslь bžstvna da+ íde vь+ pústinja
i+ pobě´_gna wt+ támo
i+ wtide na+ pústinja.
i+ támo prěbívaše agglьsky čínь.
i+ podrážja+ i katô ılïa ili katô i_w´anь krstlь pos bdě´nïe i+ metánïe i+ slьzì
stúdь i+ pékь síčko trъ_pě´še
vьkusjúvaše trě´va mě´sto jastïe, i+ tò po+ mal'ko na+ včerь.
i+ mlba neprěstánno číněše.
i+ nìčtô da+ imá_še míslь za+ mírь, ilì za+ dobrà wdé_žda. da+ sè wbléče ilì za+ dómь. ili+ za+ stóka, ili+ za+ imanïe.
amì tь´k'mo óči+ te+ i bě´xa slь´zy naplь´nény i+ mlba na+ ba.
i+ síčka míslь bě´še i nadéžda na+ ga ba.
i+ pomisljúvaše za+ vtóro prišь´stvïe za+ bžïi súdь. i+ kákь da+ sì ukrasì dša+ ta, da srě´št'ne xa ba sь+ s'větílnikь ukra_senь. i+ kákvo dobrò da+ stóri da+ čjúe togázi- glas krot'kь wt+ ga ba. i+ kákъ da+ sì isplь´ny světílnykь sьs'+ ma_slo da+ ulě´ze sьs'+ múdri+ te dvci vь+ rái, da+ sè nasíti krasóta raiska, i+ xu_bóstь i+ světlóstь, i+ pě´sny aggl'sky.
tьkmo za+ tová+ i+ bě´še míslь.
i tvrь´dě táguvaše sь+ s'rdc´é+ to+ sî. kákь da+ polúči onovà dobrô.
I+ takà provaždá_še svói živótь po+ w´nazi pústinja. za+ mnógo vrě´me.

I+ staa pé_t'ka, wt+ katô pogrébe rodítelje svoì, wt_rědí+ gy dobrě`.
Togázi započè pos i+ metánïe i+ bdě´nïe,
i+ porévna+ ĭ+ se katô apslьskyʺ zakon'.
i+ na+ zemlja bez'+ postélja légnuvaše.
I+ wt+ túka pákь+ i+ seʺ isplь´ni srdcé+ to na+ míslь bžstvnaa da+ ide vъ+ pústinja.
i+ pobě´gna wt+ támo,
i+ wt_idè na+ pústynja,
i+ támo prěbývaše aggl'_skyi čínь.
i+ podražà+ i katô ilïa, ilì katô ıoánnь krstlja, pos, i+ bdě´nïe i+ metnïe i+ slъ´zy.
stúdь i+ pékь, síč'ko trьpě´še.
i+ vъkúsjuvaše trěvà mě´sto jastïe. i+ toʺ po+ mál'ko ná+ večerь
i+ mlba ne+ prěstánno číněše.
i+ nìčtô da+ ima_še míslь za+ mírь, ilì za+ dobrà wdéžda da+ se wblěčè. ilì za+ dómь i+ za+ stóka, i+ za+ imánïe.
amì tь´k'mo ꙫčí+ te i bě´xa slь´zy naplь´njeni i+ mlba na+ ba.
i+ síč'ka mýslь bě´še i+ ı+ nadéžda na+ ga ba.
i+ pomýsljuvaše za+ vtóro prišь´stvïe za+ bžïe súdь. i+ kákь da+ si ukrasì dšь´+ ta, da srě´št'ne xa ba sъ+ světíl'nikь ukrasénь. i+ kak'_vô dobrô da+ stóri, da+ čjúe togázi glas krót'kь wt ga ba. i+ kákь da+ sì isplь´ni svě´til'nikь sъs'+ máslo da+ ulě´ze sъs'+ múdry+ te děvíci vъ+ rái, da+ se nasýti krasota ráiskaa, i+ xúbostь i svě´tlo. i+ pě´sni aggl'sky.
tь´k'mo za+ tovà+ iʺ+ bě´še mýslь,
i tvrь´dě tьgúvaše sъ+ srdce+ to+ sî. kákь da+ polúči onovà dobrô.
I+ takà provážda_še svoì živótь po+ wnъ´zi pústynja za+ mnw^go vrě´mê.

I+ staa pét'ka wt+ katô pogrébe rodítelje svoì, wtredí+ gy dobrě`.
togázi započè póstь i+ metánïe, i+ bdě´nïe.
I+ poré_vna+ ĭ+ se katô apstlьskyʺ zákonь.
i+ ná+ zemlja bez'+ postélja légnuvaše.
I+ wt+ túka pákь+ ì+ se isplь´ni srdcé+ to na+ míslь bžst'vnaa da+ íde vъ pústynja.
i+ pobě´gna wt+ támo,
i+ wtidè vь+ pústy_nja,
i+ tamo prěbývaše aggl'skyi čínь.
i+ po_drьža+ ì katô ilï´a, i+ katô ıwánna krstlja.
pos, i+ bdě´nïe, i+ metánïe, i+ slь´zy, stúdь, i+ pékь, síčko trьpě´še.
i+ vьkúsjuvaše trě´va mě´sto jástïe, i+ tò po+ mál'ko ná+ večrь.
i+ mlba ne+ prěstá_nno číněše.
i+ níčto da+ ímaše míslь za+ tóĭ_zi svě´tь, ilì za+ dobrà odéžda da+ sè oblěčè. ilì za+ dómь i+ za+ stóka i+ za+ imánïe.
àmì+ tь´kmo očí+ tě+ ì bě´xa slь´zy naplь´njenïi. i+ m´lba ná+ ba.
i+ síč'ka míslь bě´še ì i nadéžda na+ ga ba.
i+ pomýsljuvaše za+ vtóro prišь´stvïe za bžïi súdь. i+ kákь da+ sì ukrasì dšь´+ ta da+ sréštne xa ba sь+ světílnikь ukrasénь. i+ kakvò dobrò da+ stóri. da+ čjúe togázi glas krót'kь wt+ ga ba. i+ kákь da+ sì isplь´ni světílnikь sьs+ máslo da+ vlě´ze sьs'+ múdry+ te dvci v'+ rái, da+ sè na_sýti krasotà ráĭskaa i+ xùbostь i+ svě´tlo_stь, i+ pě´sny ágglьskye.
tь´kmo za+ tovà iʺ bě´_še míslь,
i+ tvrь´dě tьgúvaše sьs+ srdcé+ to+ si^, ká_kь da polúči onovà dobrò.
i+ takà prováždaše svóĭ živótь po+ wnь´zi pústynja za+ mnw^go vrě´_me.

I staa Petka, egda pogrebe roditeli svoi, togda poče posnoe žitie.
Postь i vozdrьžanie, b'denie, poklonenie, nizuleganie,
ni jastie imaše, ni postelę.
I poide vъ pustinju
i tamo prebivaše agglskago žitia, jakože Ilia i Ioana Krtitelę.
Postь, bdenie, metanie, slьzi i vozdixanie.
Zime ot studь trьperaše,
lete ot slnce goreše.
I trava beše eĭ jastie, i to na zaxodь slnce.
Molba ne+ prestano tvoraše
i nikako ne imaše pomislь ni za dom, ni za roditele, ni za srodnici, ni za krasni odeždi, ni za ĭęstia i pitia.
Nikako ne pomišlęše tako.
Tьkmo sъs' slъzi i molba prebivaše
i na vsakь čas' vtoro prišestvie Xvo misleše.
Kako xošteme da posreštneme Xa sъs' svetli svetilnici.
I kako bi dobro sъtvorila da ukrasitь svoju dšu
i da počuetь glas' evangelski ot Xa:
"Priidite, milostivi devici, da se nasladite krasota raĭskaę".
I tako provoždaše životь svoi po onaa pustinę za mnogu vreme.

A prpdbnaę pétka kato+ sì rodíteli+ te bu dobrę` provóde. poiska+ ĭ srdcé+ to apstol'skĭ
da+ provóžda svóę+ tъ živótъ,
sъs póstъ, i sъs bdé-nïe mъ´češĭ
snagá+ ta+ sĭ .
zló tég'lešĭ ,
i+ na země´+ ta góla lě´gaše.
ot+ túka+ se sъs bžestvénno želánïe raspálĭ ,
i+ ne+ ště´ da trъpì sébě na+ mnogo
da+ sà topì
amì síč'ko+ to naednò oustávĭ ,
i+ načéna da+ bě´ga
i+ pústinïe dostíg'na
tám bezglъ´č'no, i agglkïĭ živótъ provóždaše.
níkákъ ne+ bě´ prwskudno wt+ bgovidca Ilï´ę, sъs póstno provóždanïe,
ilì istinna da+ rečémь,
Krtsítelě ïwán'na, ouprïličáva sъs póstenïe,
sъs i+ sъs bdénïe trúdešĭ
i+ što imaše u+ pustiné+ to trevà jadéšyʺ, ala i neę po+ málko, i+ ně´ sě´kogʺ,
i+ wt+ mrázъ, i+ wt+ pékъ sĭ, issušì snagá+ ta,
i+ tokó kam_to edínago bga pogleduvaše
déto móže da+ spsě´va wt+ straxlívïĭ, i wt búrïę
što+ sà smirénĭ wt+ sè srcde,
alà netì vodà netí trevà do+ sítos' ja_dě´še, amì málko i+ lóšovo, i+ tò tvъ´rde kamto véčerь,
i+ kóĭ móže i_skáza déto togiz néĭni+ te slъzì, katò wt kládenъcь istíčaxa
ex'ténïe čisto, i+ ne+ prestánno sě´kogĭ,
amì kóĭ+ šte da+ izrečè dólu na+ země´+ ta+ lě´_ganïe+ to+ ĭ,
i+ trudové+ te+ ĭ sě´kogiš'nĭ kóĭ+ štè da iskáže,
oti ne+ bě´šʺ tám drúgĭ ně´koʺ da+ sapikásuva,
tïę` što+ è možíla,
amí tokò sé+ to štotó nagléduva oko bžïe,
ne+ bě´ neĭ támь da+ sa zatrìžĭ, za+ dobrì orá_tni olóvĭ, netì za zlató_juzdnïĭ konè netì za primě´na xúbava, i+ po_stíl'kĭ debélĭ. ně´ za kъštïę, ilì za robínĭ,
amí dšá+ ta sĭ da očistĭ za wtvě´tь
déto štè da bъ´de na+ prvdnyʺ sud'. da+ posréš'nĭ ženíxa svoégò xsà,
i+ da+ rečè
tébe ženíše móĭ íšta,
i wnézy déto sъs pěsnì sě´kogĭ vъ umь nósešĭ,
i dumaše,
kažéte+ mĭ, túĭ štoto+ gó wbík'na móę+ ta dšà
zaradʺ túĭ, čísto tъ´žešĭ, i+ bólěšĭ,
kák' da sì preměnì xúbave svě_tíl'niko+ tъ,
kak'+ da+ gò ispъ´l'nĭ sъs máslo,
kák' da+ čjúĭ sladkía+ tь glás že_níxovь,
kák'+ štè da+ sa prismésĭ sъs mdri+ te dvcy,
kák' da+ sa+ na_sladì, že_nìxovo gled´anïe, xúbostĭ slávĭ svě´tlostĭ da+ prebъ´de sъs blžén'stvwm.
tukò za tuĭ ĭ+ bě´šì srdcé+ to grï´žno, i+ bolěz'néno,
za+ tùï néĭ wčí+ te sě´kogĭ sъs s'lъzi bě´xa potem'nélĭ.
kážešĭ,
kogì da ida da+ sá javě´+ na líce bžïĭ.

prpd҃bnaę oûbw po+ smérti rwdíteleĭ svoix, tě́snyĭ î priskórbnyĭ pútь načátь proxodíti,
î st҃yx' oûsérdno vozrevnovà žítïju, póstom' î bdénïem' oûmerštvlę́ę tě́lo svoè, î poraboštáę ʾè dx҃ovi.
wt+ sjúdu î bžs҃tvénnym razžégši+ sę želánïem', ne+ sterpě na+ mnẃzě v'+ mnogomętežnom mı´rě žíti,
no vsę̀ ŵstávl'ši bě́gu+ jat+ sę,
î pustýnju dostígši, ravno ʾágg҃lnoe provoždáše žítïe, bgo҃vídca ĩlïju î ıwánna krs҃títelę podražáę:
býlïe tóčïju pustýnnoe v'kušájušti, î segẁ źě́lo málo:
stúdenïju že î źnóem' bě îstaeváę,
î kъ êdínomu tóčïju v'ziráše sps҃tì mogúštemu wt malodúšïę î búrę smirennyę srdcemъ.
kto ʾúbw toę̀ ʾí+ že togdà îspově́st' sleznyĭ îstóčnikъ?
stenánïa že částaę î ne+ prestáemaę kto skážetъ?
nízu_lěgánïę î oûmerštvlénïę vsegdášnaę kto îzrečétъ?
ne bě́ bw támw ʾínogw kogẁ, vsę ta smatrę́ti mogúštago, ʾjá+ že tvorę́še prpdbnaę:
tóčïju vsevidę́štee ʾóko bž҃ıe.
ne bě̀ tóĭ támo popečénïę ô sustě̀ mı´rstěĭ, tóčïju ô dš҃évnomъ ôčišténïi, î ŵ wtvě́tě búduštagw súda, ô strěténïi Ženixóvě:
tebè ženíše moĭ îštù
gl҃jušti:
î tò ʾé+ že v' Pě́snex Pě́snïĭ, výnu vъ ʾúmě nosę́šti:
vozvěstíte mi êgẃ+ že vozljubì dš҃à moę̀.
ô sémъ bolěznováše, kákw oûkrasít' světílnik svoĭ,
î s' mdrimi dv҃ami îzyĭdetъ vъ strěténïe ženixù,
î oûslýšit' sládkïĭ glasъ êgẁ,
î nasladít+ sę zrě́nïę krasotỳ êgẁ,
ô sem tóčïju pečáše+ sę
gl҃jušti:
kogdà prïĭdù î jâvljú+ sę licù bž҃ıju.

a st̃aę paraskéva doraste sь_vrьšéna de_víca
i sasь pamet+ se utvrьdì
i potegli+ ju srdce da živuva sasь ʾa_ggeli
ʾi+ wstavi baštu i+ maĭku ʾi+ dru_gi sródnici sve što bexu u+ mírь
ʾi poĭde po xr͒ta
ʾi ʾjáko dobru mislь na+ pámetь svóĭ privéde
ʾi wtide+ u pustinju
ʾi+ sedeše tamo bez+ níkakvu grižu
tьkmo moleše+ se bg͂u
ʾi+ denь ʾi+ noštь ʾi+ stoeše na+ bdenïe
ʾi telo+ to svoe wt stoʾjáne sušeše
ʾi+ ne videše ʾwna ʾjástia ʾi+ pitie
no beše nóĭ brášno ʾi gozba slь´zi ʾi+ ne+ presta_ni ml͂tvi
takoi ʾwna na+ toę st̃ь životuvaše
ʾi+ sama ʾu pustu goru se_deše
ʾi dobre umь svoi prosvéti
ʾi+ ni za+ ednu pečal͛bu mirsku pomišlь ʾimaše
tьkmo za bg͂a mísleše
ʾi svu nošt po putišta kameni xodeše bosa

A+ pre_Podóbnaę Paraskéѵa, kató+ sę prestávili ócъ i Matrъ eę`, načévala da proxódi těsnyi i+ priskórbnyi pútь, da+ živéi stóe živénie s'+ póstъ, i s'+ bdénie da umertvę´va Tě´lo svoè, i+ da+ pokorę´va egò na dúšu svojù.
Í póslě+ sę razgorě´ s' Bžestvénnoe želánie,
i+ ne+ sterpě´ mnógo da+ sědì u+ tóę mnogometę´žnyi svě´tъ méždu člvcy+ te,
no+ vsę` ostávi
i pobě´gna u+ pustýnju,
i+ támo rávno Ágglskoe živénie provoždávaše:
Upodobę´vaše sebě´ Bgovídcu Ilíju, i stómu Ioánnu Krestítelju.
Trě´va tókmo jadę´še i+ drúgii plódъ štó+ sa naxóždaše támo po onáę pustýnę,
i+ tò výše málo,
a ot mrázъ i ot pékъ slnéčnyi stupę´vaše sebě´,
nò tókmo na edínago Bga glédaše, štò tói móže da spasì sę´kigo ot malodúšię i ot+ búri štó+ sa smirénnyę srdcemъ.
Amì kói móže da iskáži i_stóčniki slézy eę`, i+ částoe i+ ne+ prestánnoe vozdýšanie:
I kói móže da izrečè na+ góloe zemlì legánie i umrštelénie plóti svoę`,
i+ ne+ býlъ támo nę´koi da+ gléda, kóliko+ li Póklony učínęla pre_Podóbnaę,
tókmo glédaše ju vsevíděštii óko Bžie:
I+ ne ímaše tę` támo níkakovaę gríža za+ světóvnyę pustošnię véšti,
tókmo mýslęše za svoè dušévnoe očišténie, i+ za otvě´tъ Bgu na ónyę svě´tъ,
kako íma da+ posrě´šni Xrtà Ženíxa svoegò.
I+ na+ vsę´kii dénъ tovà dúmala:
Tebě´ Xrstè Ženíše mói íštu,
i tebě´ vsegdà na úmъ mói ímamъ,
javí+ mi+ sę menè
ponéže tebě´ vozljubì dušà móę.
Za tovà tókmo vsę´kogi bolě´znovaše:
Kakò da ukrasì Světílnikъ svói,
i+ káko xóče da izýde so onymi Múdrimi Děvícami da+ posrě´šni Ženíxa svoegò, i+ da+ čúe sladkii glásъ egò, i+ da+ sę` nasladì na+ gledánie Krasotỳ egò,
tová+ sę tókmo grížaše
i dúmaše:
Kogdà priídu i javljú+ sę lícu Bžiju˸

i sfetáe pé-tka ut+ katú isprovódı mpaśtá+ si i+ mái-ka+ si
ta+ gı` pogrémpa,
i+ gı` uredı´ domprjá,
a tzı pudmprà ut tugís guvéenı
i+ metánïe i śtuénı sítzka+ ta nw´śt na+ mólmpa.
i poré-vni+ i+ sà katú apóstolski zakón da+ ulúvi
i na+ góla zimjá mpız+ postélka lizésı.
i+ ut négu mpaská pák i+ sá is_pálnı sartzé+ to sàs révnust i sàs mísal mpozéstvennae za-radı` da+ ídı f+ puśtıné+ tu
i pumpjágna ut+ támo
i+ utídi u+ puśtıné+ tu.
i+ támo pominúvası zivóta+ si angelski tzı´n
i+ sá uprilítze kató na prórok ilía i+ katú na+ ïwánna krastítelja. sàs gu-veenı` i+ sàs+ matánïe i sàs sálzi déto plátzesı.
na+ śtúd i+ na+ pék sítzko+ tu tarpésı
i+ kús-fası zarat édenı, pu málku trivítza i+ tó ut vétzer na+ vétzer.
i+ mólmpa ne+ prestán-no śtrúvası
i za+ nı´śtu né+ ması mísal za+ tó-izi sfját. ili za+ domprá dréxa da+ umpítze. ilí za+ rw´d. ilí za+ imánı.
amı`+ tukú utzí+ te+ i mpexá sàs sálzi pálnı denjá i+ nośtjá i mólmpa na+ mpóga
i sitzka+ ta+ i mísal i nadézda mpésı na+ góspode mpóga.
i+ mi-slesı´ za+ ftóru+ tu priséstvïe. i za+ mpózie- to śtrásnu sadómpiśtı. i+ kák da+ sí uridí i+ da+ si priminı´ dusjá+ ta néina. i+ da+ posrésnı xrıstá mpóga sàs sfétı´lnık ukrasén. i kakvó dompró da+ stórı da+ tzjúi tugı´s glás kró-tak ut+ góspoda mpóga. i kák da+ ispálnı sfe-tílnika+ si sfói sàs ziitı´n da+ flézi sas xítri+ ti devítzi u+ ráï. da+ sá nasítı na+ krasotá i+ xúmpus ráiska í sfetlıná i pésni ángelski
tukù zaràt tui mpési+ i misal+ tá.
i+ tvárde tagúvası sàs- sartzé+ to+ si kák da+ polútzı unúi dompró
i+ étu tái+ si spruvázdası sfóe zivót pu+ unúi pu-śtiné, za+ mlógo vrémi.

svetaę paraskeva kako+ bīla dostoena čīnīla bogomolstvo
wstavīla domъ
wtīšla vo+ pustīnī u+ planīna da+ postī ī+ da+ se+ molī bogu
ramno so+ anћelī sedala
ī+ wna dogī_nęla kako bogovīdcu īlīju ī+ sveto_mu īwoanu krstītelju
trava ęle
so+ toa žīveale
koī+ može da+ īskaže ne_īzīnī metanīe ī+ na+ gola zemla leganě
sade wko+ bžīw ga+ gledalo
ī+ mīslīla kakofъ џoapъ xrīstu bogu ke+ dademo ī+ da+ čue sladkī glasъ negovī

Tě kato umręxa, světa Paraskeva načna da živěe preskorbno, i da mǫči svoe+ to tělo, sъ postъ, molitvy i bděnię.
I kato sę zapali otъ ljubovь za boga, ostavi tozi mnogomętežnyĭ (tavaturnyĭ) světъ i otidi vъ pustynę+ tǫ (vъ gora+ ta,) gděto živěeše angelski:
zaštoto jadęla samo travǫ i plodove, koito sę namervali vъ onaę gorǫ, no i otъ těxъ po malko.
Tamo živěęla na zimnyę mrazъ i na lětnyę pekъ, gděto samo boga gledala, predъ kogoto prolivala sъlzy kato rěka,
plačela i vъzdyšala na gola+ tǫ zemlę,
trudila+ sę da umertvi tělo+ to i da prosvęt duša+ tǫ, tamo gděto nikoĭ ne ę gledalъ, samo božie+ to oko koeto sičko vidi.
Tę za tozi světъ ne myslela
samo za duša+ tǫ sę grižala dinę i noštę
i dumala:
gospodi, tebe sěkoga myslę i tebe želae, koga šte doda predъ tebe, da sę vesele sěkoga.


4. Dïavolь Petku iskušaetь - the Devil tries to scare Petka away from the desert

Vъ+ síxь í+ sícevïix toì oúprá_žnjajušti+ se í+ pékouštïi+ se. nikáko+ že prěstà loúkavyʺ touʺ ískoúšajuštïi, mь´čtan'mi+ že í+ privíděn'mì. Mnóži_ceju+ že í+ vь+ razlíčnyje zvě´ry sébe prě_tvárajuštïi, é že káko+ by toì spónou wttečénïa sьtvórilь.
nьʺ dóbraa pétkà výšnjàgo polóži pribě´žište sébě. slь´znïì wt+ wčijù ne+ prěstán'no ízvódeštiʺ ístóčnikь..
Síce oúbò toì vь+ žénь_skomь jéstvě moúžьskyì stéžav'šïi razoúmь. vъsè vrážïe jákóže ně´ko_toroujù paoúčínu razáraàše kь´zny.
i+ jákóže dvdь na+ kь´ždò dnь mýslьnàgo nizlágaàše gólïaѳa.
i+ běʺ víděti í+ že vь+ zlóbě vél'mì xváleštago+ se zmïà, xoúdě nizlágaemaʺ i+ popíraemà wt+ moúdrïe seʺje dvy, jákóže xoúdu ně´koto_roujù p'tícu.
I+ síce oúbò podvíg'ši+ se na jéstvo. í+ síce svojù oúkrási dšu,
jakóže í+ ná+ toì ísplь´niti+ se slóvo w´nò prrw´čьskoè,
vьždélějetь crь dóbro_tě tvojeì.
í+ táko oúbò dějanïemь vь+ víděnïi w´brě´te vьsxódь.
í+ slóvo_mь í+ dě´lomь žítïe oúkrášьšïi, prě_býstь lě´ta dovól'nà vь+ poústiny..

a+ lukávïi dïávolь ne+ prěstánuvaše da+ jù pláši.
i+ mnó_go pъ´ti+ se prětváraše katô źvě´rь strášnь, dávno bï+ ju upláši_lь. da+ w_stávi pústinja.
ami staa pétka imáše ba pomoštníka.
i+ ne+ prěstanu_vaxá+ i slь´zi wt+ oči+ te.
i+ síč'ka xi_tros dïávolьska isčeznúvaše wt+ neí_na+ ta mól'ba.
Takvázi síla bě´še dobíla wt+ ba.
i+ tái+ se bě´še pod'kaní_la
makárь da+ bě´še žénâ.
ami bě´_še isplь´nena dxa stgo.
i+ bě´ga_še wt+ néja síla dïavol'ska
i+ isčé_znuvaše katô dímь.
dvdь cárь za+ tákvizi žény prrokuvaše.
vь_žděleétь crь dobrótě tvoeĭ.
takà i+ staa pétka s+ golě´mь pos prěby" mnógo godíny vь+ pústinïi

a+ lukávyi dïávolь ne+ prěstánuvaše da+ jù pláši.
i+ mnw^go pъ´ti+ seʺ prětváraše katô źvěrь strášnь, davnô bŷ jù uplaši_lь da+ ostávi pústynja.
àmi staa pét'ka imáše ba pomóštnika.
i+ ne+ prěstánuvaxa+ ì slь´zi wt+ ꙫčí+ te.
i+ síč'ka xýtros dïávol'skaa isčéznuvaše wt+ njéina+ ta mlba
Tak'vъ´zi síla bě´še dobýla wt+ ba.
i+ tь´i+ se bě´še pod_kánila,
makárь da+ bě´še ženâ
àmì bě´še isplь´njena dxa stgo.
i+ bě´gaše wt+ njéa síla dïavol'ska
i+ isčéznuvaše katô dýmь.
dvdь crь. za+ tak'vizi žény prrokúvaše,
i+ káže,
vъždelě´etь crь dóbrotě tvoeì.
i+ takà staa pét'ka sъs'+ golě´mь pos prěbŷ mnw^go godíny vъ+ pústinja

A+ lukávyʺ dïávolь ne+ prěstánuvaše da ę^ pláši
i+ mnw^go pь´ti+ se prěstrúvaše katô źvě´_rь strášenь, davnò by^ jà uplášilь da+ ostávi pústynja.
àmì staa pét'ka ímaše ba pomóštni_ka.
i+ ne+ prěstánuvaxa ì slь´zy wt+ očí+ te.
i+ síč'ka xítrostь dïávol'ska izčéznuvaše wt+ njéina+ ta m´lba.
Takvázi síla bě´še dobíla wt+ ba,
i+ tь´ĭ+ se bě´še podkánila,
makàrъ da+ bě´še ženâ
àmì bě´še isplьnjéna dxa stgó.
i+ běgaše wt+ njéa síla dïávol'ska
i+ isčéznuvaše katô dýmь.
Dvdь crь za+ takvízi žéni prrokuvaše,
i+ káže.
vьždelěétь crь dóbrotě tvoéi.
I+ takà staʺ pétka prěby^ mnw^go godíny vъ+ pústynja.

Lukavi že diavolь ne+ prestano plašeše ę
i pretvaraše se jako strašenь źverь
i plašeše ju da bi ostavila pustinju.
Nъ staa imaše Xa pomoštnika
i ne+ prestano na nego vьziraše
i slьzi ispuštaše.
Egda prizivaše ba na pomoštь, vsa sila diavolska otgonęše,
jakože reče Dvdь:
"Vozždeleetь crь dobroti tvoeę".
Tako i staę sъs' postь prebistь mnoga leta vъ pustini.

(V)ъ tézi ráboti tïę kato+ sa grížaše dobrě da+ sà outъkmì,
a+ dïávolъ lukávïĭ níkakъ ne+ prestána da+ ę lъ´stĭ, i+ da ę plášʺ
ami+ se prestrúvaše na+ stráš'ni wbrazĭ, i+ prevedénïe, mnog´ pъ´te,
i v' ra_z'líč'nĭ źvěrovè sébe wbráštaše da+ i+ stóri nę`koę­ spъ´na, wt+ post'no+ to mě´sto da+ ę` propъ`dĭ,
a+ prdpbnajà pét'ka polóžeši+ sĭ nadě´vanïe+ to na bga víšnęgo,
wt wčí+ te+ sĭ slъzì, katò wt+ kladenecъ ne+ prestàno, iz'lívaše.
tъ´ĭ tïę` sъs žén'skiĭ takméžъ mъ´ž'kĭ spečélĭ rázum,
síč'ko+ to, dïávol'sko blaz'nénïe, katò ně´koę páęžina razválešĭ, i+ propъ´_ždaše wt+ sébě,
i+ kato dvdъ sъs' mislъ na+ sékĭ dénъ ubivaše, golïá_ѳa,
bě´ši da+ vìdišъ déto+ sa sъs zlò_strùvanïe, tvъ´rdě xválešĭ za_mïá+ ta,
i+ lóšava+ ę potъ´p'kovaše, i+ propъ´ždaše, tázi mdra dvca, ka_tó ně´koi sъ´l'ba, i+ lóšava ptíca,
i+ tъ´ĭ+ sa povdíga, na dobróstrúva_nïe,
i+ tъ´ĭ+ se premenì xúbavè dšá+ ta,
katò i+ na+ néę da+ sà ispъ´lnĭ, onázĭ dùma prročeska,
štè da arésa crъ tvóę+ ta dobrinà.
i+ tъ´ĭ sъs dobrò_strúvanïe, sъs vъvidènïe namérĭ vosxód, na nbsa,
sъs dúmĭ, i sъs ràbotĭ xúbavĭ premenì svóę+ tъ živótъ,
i+ presedě´ mnog godínĭ, ou pústin'e+ to

tákw ʾéĭ živúšteĭ v' pustyně lukávyĭ vragъ zavidę́še dobrodě́telem êę̀,
î tštáše+ sę mečtánïami î prividě́nïami ûstrašíti jû:
množíceju bw v' razlíčnya źvě́ry sebè pretvorívъ na st҃úju oûstremlę́še+ sę, da bỳ ʾéĭ spónu wt_tečénïa vozmógl' sotvoríti:
no dóbraa nevě́sta xv҃a paraskévïę, výšnęgw položì pribě́žište Sebě̀,
î êgẁ pómoštïju, krs҃tà že St҃ágw známenïem', vragì progonę́še,
î vsę̀ kózni êgẁ ʾjákože ně́kuju paučínu rasterzà
î do koncà nizložì, v' žénskom bo ʾésts҃tvě, múžeskïĭ stęžávši rázumъ,
ákože dv҃ídъ golïáda, táko ônà dïávola pobědì.
sícevymi pódvigami î dobrodě́telnym' žítïem' svojù ûkrasívši dš҃u, bystь xrs҃tù vozljublénnaę nevě́sta, ʾjáko îspolníti+ sę Slóvu prróčeskomu:
voždelě́etъ cr҃ь dobrotě̀ tvoéĭ,
îbw vselí+ sę v'+ nju sъ wtc҃ém' î St҃ým' dx҃om',
î počiváše v' néĭ ʾjákwže vъ crk҃vě St҃ě́ĭ svoéĭ,
vʾoístinnu bw St҃áę paraskévïę sotvorí+ sę cr҃kovъ bg҃a živágw, dš҃u î tě́lo sobljúdši bez' grěxà î bez' skvérny.
ẽgdà že prebýst' lě́ta dovolna v' pustýni:

-

nò katò živéęše onà táko u+ taę` pustýnę, mnógo zavídęše eì lukávyi vrágъ diávolъ na+ dobrodě´telь eę`.
Í vsę´ki+ sę trúdęše s'+ mečtánie i s+ prividě´nie da ustrášitъ jù:
Mnógo kráty pre_obrazóvalъ sebě´ na+ razlíčnyę źvě´ry
i+ tečálъ i ustremlę´l+ sę na stáę da+ bỳ mógalъ nę´koi prepę´tie da učíni éi na+ tovà dobrodě´telnoe živénie.
Nò dobráę Nevě´sta Xva Paraskéѵa výšnęgo Bga býla polóžila pribě´žište sebě´,
i s'+ pómoštъ egò, i s' Kréstnoe známenie vsì diávoly progónęše,
i+ vsę` kózni egò katò nę´koę páęžina rasterzávaše,
i kráino poběždávaše egò.
Počtò u+ žénskom éstestvě múžeskii rázumъ predobíla býla.
Í kakvótъ Dvdvъ Goliáѳa pobědílъ, táko i Paraskéѵa stáę, lukávago diávoa pobědíla.
S+ takóvoe priležánie, i s'+ dobrodě´telnoe živénie, ukrasíla býla dúšu svojù,
i býla na Xrstà Bga vozljúblennaę Nevě´sta,
katò da+ sę` ispólni na+ néę Proróčeskoe rečénie:
Vozželáetъ Crъ dobrotỳ tvoeę`,
počtó+ sę vselílъ u+ néę Xs so océmъ, i so stýmъ Dúxomъ.
Í počívalъ v'+ néę kakvótъ vъ Crkvi stě´i:
Voístinnu táę stáę Paraskéѵa učínila býla sebě´ Crkovъ Bga živágo.
Ponéže supázila i uvárdila dúšu svojù ot+ grě´xъ, i ot+ světóvnyę neči(s)totỳ.

i+ pák lukávii dıávol, ne+ prestánno+ e plásesı
i+ mlógo pátja+ sa priśtrú-vası katú zvjár śtrásen danó+ e uplásı ta+ dà ustávı puśtıné+ tu.
amà sfetáe pétka ímasi- si mpóga pomóśtnıka
i+ nií+ i prisékvaxa sálzi+ ti ut utzí+ ti+ i.
i+ sítzka xítrus dıávolska pumpjágvası i+ líptzvası ut+ néina+ ta mólmpa.
ta+ étu takvázi síla mpésı dumpíla tjá ut+ mpóga
i tái+ sa pódkánesı
makár da+ mpésı ziná,
ama ispálnena mpésı sàs dúxa sfetágo
ta+ zarat túi mpjágası ut+ née síla dıá-volská
i+ istzézvası katù dím.
i prorok tzár davı´d za+ takvízi zinı´ prorokúvası
i+ dúması˸
sé vasziléi tzár dumprıná+ ta tvóe
i+ tái sfe-táe pétka primína mlógo gudínı támo f+ unúi puśtıné.

togaī dīavolъ e+ zavīdīlъ
e+ se+ ęvīlъ kako srašnī zverī
a+ wna se+ prekrъstīla
ne+ čīstī dīavolъ kako paučīna se+ rasturaše

Tǫĭ kato sę molila na boga i živěeši čisto, mnogo pǫti diavola sę prestruvaše na razny zvěrove, i tičaše vъrxu neę da ę uplaši,
no tę kato sę prekrъsteše, raskasvaše diavolski+ tě xitrosti kato paęčina,
i pobědęvaše diavola kato Davidъ Golięta;
zaštoto samъ bogъ živěęše vъ neę, za neĭnǫ+ tǫ golěmǫ čistotǫ.


5. Viděnïe Petky - an angel appears to Petka, telling her to return to the "world"

Vъ+ jedínu+ že wt+ nóšteì ná+ mltvou sébe w´býčno vьdáv'ši. í+ roúcě na+ nbo oúmíljen'ně vьzdějav'šïi, zriʺtь ně´_kotórojè bžstьv'noè víděnïe. júnóšu ně´koego svě´tla kь+ njeì prišь´d'ša í+ síce gljúšà.
poústynjù w´stávlьši kь wtčь´stvoù vьzvráti+ se,
támo+ bo tébě tě´lo podw´baetь zémlì w´staviti, dxь+ že vь+ ne+ véštьstьvnaà prěvésti seljé_nïa..
Sílou oúbò víděnïa rasmó_trivь. í+ bžstv'no toʺ býti razoúmě_vь. radoujaše+ se
oúbò w´+ tě´lesnomь ra_spréženi, pečálujaše+ že w´+ wstávljeni pustýnjè.
Ničtò+ že+ bw inò táko dšu wčíštaetь í+ vь+ prь´vo_w´bráznojè privódi_tь, jákóže poústynjà í+ bez'mlь´vïe.
w´báče oúbò i+ ne+ xótešti pustýnjù w´stá_v'lь vь+ mírь vьzvráti+ se.

i+ vь+ édna nóštь kató+ si čině´še mlba i+ metánïe. i+ rucě´+ te+ sî vdígaše nagórě. i+ pláčeše. i+ naprásno vidě` bžstvno vidě´nïe.
édinь agglь+ i+ se javi káto édinь mládь móm'kь
i+ svě´ti katô svě´št
i+ rče eí
da+ ostávišь pustinjá ta.
i+ idi+ si pákь nazádь na+ tvóe wtčь´_stvo.
zaštô támo+ ti podbáe da+ sî ostá_višь tě´lo+ to
a+ dša+ ta+ tí+ šte da+ báde na+ krásky i+ ne+ věštestьvnïi rái.
Katô vídě staa pétka tovâ vidě´nïe. i čju" tïà dúmi razúmě čé+ ïe wt+ ba tovâ vidě´nie.
i+ pózna čé+ šte da+ sè prěstávi skóro.
i+ zaraduvaš+ se
i+ grižáše+ se
kak'+ si ostávi pustinjá+ ta.
zaštô ne+ móže níšto drúgo da+ očísti člku dša+ ta katô pústinja.
I+ togázi staa pé_tka. káto čju" wn'zi glas. i+ da+ í+ sé ne ště´še. a+ tïja" wstávi wnázi pustïnja.

I+ vъ+ ednà nóštь katô+ si číněše mól'ba i+ metánïe. i+ rucě+ te+ sî vdíga_še nagórě i+ pláčěše. i+ náprasno vidě` bžs_t´vno vidě´nïe
edínь agglь i seʺ javì katô ně´koi mládь mom'kь.
i+ svě´ti, katô svěštь.
i+ réče éi.
da+ wstávišь pústynja+ ta,
i+ idì+ sî pákь nazádь na+ tvoè wtčьstvo.
zaštô támo tyʺ podobáe (da)+ sî wstávišь těló+ to.
a+ dšá ta+ ti šteʺ (da)+ búde na+ krásnyi i+ ne+ veštestь´vnyi rái.
Katô (ví)dě staa pétka tovà vidě´nie, i+ čju tïjá d(umì). razumě` če+ è wt+ ba tovà vidě´_nïe
i+ poznà (čï) štè da+ se prěstávi skóro,
i+ za_raduva+ se
i+ grï(ž)ěše+ se
kak'+ sî ostávě pústy_nja+ ta.
zašt(o) ne+ móže níšto drúgo da+ wčísti člku dš(a)+ (ta), katô pustynja.
I+ togazì staa pet'ka katô čjû w´n'zi glàs, i+ da+ i+ sè ne ště´še. à+ tïja w´stávi wnь´zi pústynja.

I+ vъ+ ednà nóštь kató+ si číněše m´lba i+ metánïe, i+ rьcě´+ te+ sî vdígaše nagórě´ i+ pláčěše. i+ nápra_sno vidě` bžst´vno vidě´nïe.
edínь ágglь+ ì+ se jávi, katô ně´koi mládь mómьkь,
i+ svě´ti katô svěštь.
i+ réče+ ì.
da+ ostávišь pústynja+ ta,
i idí+ si pákь nazádь na+ tvoà báštnina.
Zaštò támo+ ti prilíče da+ sì ostávišь těló+ to.
a+ dšá+ ta+ ti štê da+ bь´de na+ xúbavyʺ i+ na+ slád'kyʺ rái.
Katô vidě` staa pét'ka tovà vidě´nïe, i+ čju tï´a dúmi razumě če+ è wt+ ba tovà vidě´nïe,
i+ poznà če+ štê da+ sè prěstávi skóro,
i+ zaráduva+ se.
i+ grížěše+ se
kak+ sì ostávě pústynja+ ta,
zaštò ne+ móže níšto drú_go da+ očísti člku dšь´+ ta katô pústynja.
I+ togázi staa pétka katô čju^ onzi glas, i+ da+ ì+ se ne+ ště´še a+ tià ostávi onázi pústynja.

I vъ edna noštь, egda tvoraše molba i molitva, ruce svoi vъzvišaše gore
i lice svoe sъs' slьzi omivaše,
i naprasno vide bžestveno videnie.
I edinъ agglь se javi stei kako edinь mladi junošь.
Lice ego jako slnce sijaeše.
I reče eĭ da ostavitь pustinju i da idetь pakь vъ Epivatъ, vъ svoe otьčestvo:
"Tamo ti podobaetъ da ostaviši mošti,
a dšu vъ nbnaę krasota".
Egda staę takovo videnie vide, razume kako ot ba estь tova videnie.
I pozna kako xoštetь skoro da se prestavitь
i raduvaše se.
Nъ griža imaše kako da ostavit' pustinju dševni razgovorь.

a+ v' ednà nóštъ sébe na+ mlba kato+ sĭ wbíčaše vdáde,
i rъcé+ te+ sĭ kamъto nbé+ to vdíg'na,
glédaše ně´koĭ bžestvéno vidě´nïe ně´kogo mom'kà svě´t'la če dóde pri+ nejà,
i+ tъ´i dúmaše
da+ wstáviš' pústinïe+ to,
i+ vъr'ní+ sa na+ mï´rъ.

vъ êdínu wt nóštïĭ, sta na ml҃ítvě po ôbýčaju svoému, î rúcě ná nb҃o sъ ûmilénïemъ vozdě́vši, oûzrě̀ ãgg҃la bž҃ıa vъ ôbrazě jûnóši presvě́tlagw, ʾí+ že prišédъ k'+ neĭ
rečè:
pustýnju ôstávi,
î vъ wtčestvo vozvratí+ sę,
támo bo tebě̀ podobáet' tě́lo zemlì wtdáti, dx҃ъ že v' ne+ veštestvénnaę prevestì selénïa.
prpdbnaę ʾoúbw razsmotrě́vši vidénïa Sílu, î razumě́vši ʾjáko povelě́nïe to wt bg҃a ʾéstъ: rádovaše+ sę ŵ tělésnom' raspręžénïi,
pečalováše že ŵ ôstavlénïi pustýni,
ničtó+ že bo táko dš҃u ôčištáetъ: î vъ pervʾoóbraznoe privódit', ʾjákwže pustýnę î bez'mól'vïe.

ʾi edno vreme vide če+ ju+ se priblížva wt_xoždenïe na nb̃sa
ʾi ustavì pustinjo
ʾi+ wtide u+ cr͂i_grad ʾi+ st̃ie mésta
poče da ʾwbíxódi ka_de+ i xarek͛še tamo da+ sedi

Dovólno godíni katò sědę´la stáę u ónaę pustýnę: U edína nóštь vostánala na mltvu po obyčáju svoemú,
i+ vozdvígnala rúcě svói so umilénie na nbo,
i+ víděla Ággla Bžia na óbrazъ mládšago pre_svě´tlago,
i+ priišel pri+ néę
i+ rečè éi:
O+ děvíce ostávi pustýnju,
vozvarní+ sę
i idì na otéčestvo svoè,
ponéže támo podóbno éstь tebě´ da ot_dadéšъ Tě´lo tvói zemlì, a Dxъ tvói da+ poíde na Ágglskoe selénie.
I Prepodóbnaę katò razsmotrì tovà vidě´nie, i+ razumě´, kakò tovà povelénie ot Bga éstь,
i Rádovaše+ sę katò xóče da+ sę` razdělì ot tělésnoe sprežénie,
a+ za pustýnnoe živénie skorbę´še:
Ponéže níčto drúgoe táko dšu člčskoe ne+ móže da očísti i+ na pérvo_obrázie da+ privedè kakvotъ pustýnnoe i+ bezmólvnoe živénie.
Obáče i+ da+ ne býla ískala ot_stávila pustýnju,

i+ f+ ıdná nóśt katu+ si śtrúvası mólmpa+ ta i+ metánı+ tı i+ ratzé+ tı si vasdı´gası nagóre i+ plátzesı, i+ étu ápansas víde e-dnó mpozéstvennoé vidénïe tzı dódı idı´n án-gel
i+ sá iví katu idı´n mlát mómak
i- sfétesi katú sfés
tá+ i rétzı˸
da+ ustávıs tu-i puśtıné
i+ da+ sà várnıs
pák da+ sì utídıs na+ mpáśtnına+ ta tvóe
zaśtótu támo+ ti+ i dádınu da+ sí ustávıs telw´+ tu
a+ dusjá+ ta+ tı sé+ mpádı na+ xúmpavii i+ slátkii ráï.
katù víde sfetáe pétka túi vidénïe i+ katú tzjú té-izi dúmi i+ razumjá w´ti+ e ut+ mpóga tóizi xampér dunée.
i+ pozná tzı+ se+ sà prestávı skóru
i+ sá zarádva zaradı´ túi.
a+ pàk drúgu pák sa grízesı kak śté da+ ustávı puśtı-né+ tu támo.
zaśtótu nı+ mózi drúgu nı´śtu da- utzı´sti na+ tzelovéka dusjá+ ta+ mu kakvótu puśtıné+ tu.
i tugı´s sfetáe pétka katú+ i dódı ut mpóga tóizi xampér ta i+ da+ nií+ i+ sa śtésı da+ ustávı támo unúi puśtıné, a+ tıá+ gu ustávi.

mīlostīvomu bogu mu se+ dožalī
e+ pratīlъ anћela wt+ wblacī da+ e+ reča
da+ wstavīšъ pustīnī žī_telъ
da+ īdešъ u+ tatkovīna+ tī tvoa
podobno+ e tebe da+ wdadešъ tamo telo tvoe a+ duxъ tvoï da+ poïde na anћelskoe selenïe

Tamo kato živęla mnogo godiny, dodi edna noštь angelъ božiĭ pri neę
i reče:
O děvice (moma) ostavi sega pustynę+ tǫ
i idi vъ tvoe+ to otečestvo:
zaštoto tamo trěbǫ da otdadešь tělo+ to si na zemlę+ tǫ, a duša+ tǫ si na boga.
Toga světa Paraskeva kato razumě svoe+ to prestavlenie (umiranie), ako i da i běše milo za pustynę+ tǫ, vъ koęto živěeše kato angelъ, no pakъ stana


6. Petka vъ Vlaxernaxь - Petka comes to Tsarigrad and prays at Blachernae

I+ kъ+ crstvou_juštomou prišь´d'ši grádou, vь+ bžïà slóva prěkrásnyʺ prïíde xrámь.
čtò ne+ dějušti í+ tvóreštïi. kolě´nomь čé_staà tvóreštïi poklónjenïa. slь´znyjè tóčeštïi ístóčniky. wt+ srdca čéstaà íspoúštajuštiʺ sténanïa. í+ poústyn'noè pomínajušti prěbývanïe, ljútojù sьně´daemaʺ bě´še pečálïjù.
í+ po+ sémь, jákó_že ljúbodě´l'naʺ p'čéla vьsè prolě´tniè cvě´ty, síce í+ že támo vьsà staa ljú_botroúdně w´býšьdь mě´sta. kь+ prě_svě´tlomu xvì mtére prïíde xrámou, í+ že i+ vláxer'na íménoujet+ se dáže do dnsь.
í+ támo kь+ tojè čь´stněì pripá_d'ši íkóně, tóplyjè ne+ štédno íslívaʺ_še slь´zy. Tébě gljúšti vldčce mí_rou vь´sь` moì vьzlóžix žívotь.
ná+ tè vьsoù mojù vьzlágajù+ nadéždu+ dvíce,
ne+ wtríni oúbógojù méne.
ne+ vьz'gnoú_šaí+ se svojù rábu í+ že wt+ junósti tvoemu edínorwdnomu poslě´dovav'šoujù snu.
Vě´si nemóštь žén'skàgo jéstva dvo.
vě´si dše mojeè w´zlóbljenïe.
ne ímámь ínyʺje nadéžde.
ne imámь ínógò pokróva.
tyʺ nastávnica,
tyʺ zástu_p'nica.
tyʺ vьsejè žízny mojeè xráni_tel'nica.
Doidě´že vь+ poustýni xó_ždaàxь, tébe posóbnicu ímějaxь.
nnja+ že jáko kь+ mírou vьz'vrátix'+ se, kó_toroujù droùgouʺ pomóštь rázvě` tébè trě´bujù.
Nnja oúbò vldčce prědstáni mi oúbózěì.
i+ boúdi+ mi supoútni_ca, nastávnica, w´krь´mitel'nica dá_že do+ kón'ca žízny mojeè.
ínouju+ bò nadéždoù krómě tébě ne imámь..

I+ poíde prьvě´nь na+ cri_grádь,
i+ ulě´ze u crkva xva.
i+ mlba ne+ prěstáno číně_še
kákь da+ iskáže člkь tol'kozi metanïe i+ póklony. i+ slь´zy
i+ síčьki dni i+ nóšti na+ bdě´nïe bě´še.
i+ plačě´še i+ tьgúvaše za+ pústinja+ ta.
i+ wbíde sički crkvi. katô édna pčéla rabótna štô wbxódi síč'ki cvě´tove prolě´tnïi.
i+ poíde u+ crkva prěčstěi bci. čtô+ se zóve vlaxérna.
i+ támo pripáde na+ ikóna prčstěi bci
i+ slь´zi wt+ oči+ te+ si mnógo izlïă.
i+ dumáše i+ moljáše+ se bci.
Tébe vldčce štó+ si na+ síčki svě´tь. i+ porodílá esi ga ba. azь mói živótь u+ tébě wstávïxь.
i+ na+ tebě´+ se naděja dá+ me pomíluvašь.
i+ ne+ děí+ se gnúsi, wt+ méne što+ sam tvóa robínja.
zášto i+ ázь wt+ mládostь tvo_ému snu poslěduvax
i+ mlju+ se
i+ ti" znaéšь dvce móe+ to žen'sko esstvo. i+ móa slábostь štó+ e na+ móa+ ta dša oznóba.
ami i+ ti" staa bce. tí+ mi búdi pomoštníci
zášto wsvě´nь tébe na+ drúgo mě´sto nadéžda ne+ imam
ami" ti"+ mi búdi nastávnica dá+ me nastávišь na+ dobrô. i+ na+ pokaánïe
ti" dá+ me upázišь wt+ síčko zlo".
zaštô kogà běx vъ+ pústynja, tébe imax pomoštni_ca.
a+ segá+ se vrь´nax vъ+ mírь.
am pákь i segá+ me učjúvai i+ upazi
i+ pomoštníca+ mi búdi
i+ pokrïí+ me wt sičko zlo".

I+ poidè prь´věnь na+ cári_grádь,
i+ ulě´ze u crkva xva.
i+ mlba ne+ prěstánno číněše.
kak'+ da iskáže člkь tól'kozi metánïa i+ póklony i+ slь´zy
i+ síč'ki dnì i+ nóšti na+ bdě´nïe, bě´še.
i+ pláčaše i+ tьgùvaše za+ pústynja+ ta.
i+ wby_dè sič'ky crkvi, katô ednà pčelà rabótnaa štô w´b'xodi síč'ki cvě´toově prolě´tny.
i+ poide u+ crkva prstě´i bci, čtô+ sè zovè vla_xérna.
i+ támo pripáde na+ ikóna prstěi bci
i+ slь´zi wt+ ꙫči+ te+ sî mnw^go izlïă.
i+ dúmaše i+ mljaše+ se bci.
Tébě` vldčce što+ sî na+ síč'ki svě´tь, i+ porodíla esì ga ba. azь móì živótь ú+ tébe w´stávix.
i+ na+ tebě`+ se nadě´ja da+ mê pomíluvašь.
i+ ne+ dě´ĭ+ se gnusì wt+ méne štô+ sъm tvoà robýnja.
zaštô í+ ázь wt+ mládostь, tvoému snu poslědovax
i+ mlju+ se.
i+ tyʺ zná_ešь dvce móe+ to žén'sko jesstvo i+ móa slá_bostь. što+ è na+ móa+ ta dša oznóba.
àmì i+ tyʺ staa bce, tyʺ+ mi budì pomóštnica.
zaštô ósvě´nь tébe na+ drúgo mě´sto nade_žda ne+ ĭmam.
amì tyʺ+ mi budì nastávnica da+ mê nastávišь na+ dobrô i+ na+ pokaánïe
tyʺ da+ mê oúpázišь wt+ síč'ko zloʺ.
zaštô kogà bě´x vъ+ pústynja, tébe ímax pomoštni_ca.
à+ segà+ sè vrь´nax vъ+ mírь.
àmì pà´kь i segà+ mê učjúvai i+ upazì,
i+ pomóštnica+ mi budì,
i+ pokrŷi+ mê wt+ sič'ko zloʺ.

I+ poidè prь´věnь na cri_grád,
i+ vlě´ze v'+ čérkova xva u+ staa sófïa
i+ m´lba ne+ prěstánno číněše.
kákь da+ iskáže člkь tól'kozi metánïa i+ póklo_ny,
i+ síčki dnì i+ nóšti na+ bdě´nïe bě´še,
i+ plá_čěše i+ tьgúvaše za+ pústynja+ ta.
I+ obydè sí_č'ki čér'kovy katô ednà pčelà rabótna, štotò ob'xódi síčki cvě´twve prólě´tny.
I+ poidè v'+ čérkova prěstě´i bci, što+ sè+ zovè vlaxérna.
i+ támo pripáde na+ íkona prěstě´i bci.
i+ slь´zy wt+ očí+ tě+ si mnw^go izlïà.
i+ dúmaše i+ mljaše+ s bci.
Tébě vldčce što+ sì na+ síčki svě´tь, i+ poro_díla+ si ga ba. ázь móĭ živótь u+ tébě ostá_vix.
i+ na+ tébě+ se nadě´a da+ mè pomluvašь.
i+ ne+ dě´i+ se gnusì wt+ méne što+ sь´mь tvoà robinjà.
Za_štò i+ ázь wt+ mládostь tvoému snu poslě´dováx,
i+ m´lja+ se.
i+ tyʺ znáešь bce móa+ ta žén'skaa rábo_ta i+ moà slábostь štô+ e na+ móa+ ta dša oznóba.
àmì i+ tyʺ staa bce, tyʺ+ mi bьdì pomóštnica.
zaštô osvě´nь tébe na+ drúgo mě´sto né+ mam da+ sè nadě´a.
àmì tyʺ+ mi bьdì nastávnica da+ mê na_stávišь na+ dobrò i+ na+ pokaánïe.
i+ tyʺ da+ mè upá_zišь wt+ síčko zloʺ.
zaštò kogà bě´x vь+ pústynja tébe ímax pomóštnica.
i+ segá+ se vrьnáx vь+ mírь.
àmì pákь i+ segá+ me očúvai i+ upazì,
i+ pomóštni_ca+ mi bьdì,
i+ pokry^i+ me wt+ síčko+ zloʺ.

I togda staa ostavi pustinju
i otide prežde v Crigradь.
I uleze u crkovь
i ne+ prestano molęše se bu.
I poide po vsi crkvi, jakože nekoę pčela trudoljubna.
I poide vь crkov prestei bdci, naricaemei Vlaxerna.
I tamo pripade na ikona prestei bdci
i mnogo izlia slъzi.
I tako molęše se:
"Gpže bce, mati moę vldčce, što si porodila gda ba Isa Xa moego.
I azь na tebe nadeju se da me pomilueši i da se ne vozgnusiši ot mene, ni ot moi grexove,
poneže ot moju (mladostь) tvoemu snu posledovax'.
I molju ti se, vldčce
ti znaeši žensko esьtvo, moju slabostь
i tebe imamь pomoštnica.
Razve tebe drugo ne imamь.
I egda bexь vь pustinju, tebe imaxь pomoštnicu.
I sega esmь vь mire i paki ne ostavi mene, gpže bdce".

i+ katò dóde na+ cri_grád',
u+ bga_slóva, prexúbava čér'kova wtíde,
i+ štò da+ káža, štô strúvaše, i+ što rábotešĭ˸
kolě´no poklonénïe čistò strùvaše,
i+ wt+ wčí+ te+ ĭ slъzì katò wt+ kldncъ istíčaxa,
wt+ srdcé+ to+ sĭ, čestò ispúštaše vozdišánïe,
i+ poměnúvaše kak è prebívala u+ pustin'e+ to,
i+ žálostno, tъgúvaše,
i+ topéši+ se sъs- gríža,
i+ na sétne katò ně´koę dob'rà rabót'na pčelà, síč'ki+ te pro-lét'nĭ cvětovè obxódĭ, tъ´ĭ, i+ tïę` déto tám síč'ki+ te stýĭ měs_tà i+ čér'kovĭ sъs ljúbovъ, i+ trúd obídĭ, dóde i+ v+ čér'kova+ ta prestyʺ bdcʺ déto+ sa naríča vlaxér'na, i+ do+ dnes,
i+ tám, čstneĭ Ikóna, prestýĭ bdci pripad'na
tóp'lĭ slъzỳ bez mlstъ prolívaše,
i+ dúmaše,
na+ tébe vldčce na+ světó+ tь síč'kĭ mòĭ živót vozlóžix,
na+ te´bě vozlágam, síč'ko+ to, moè nadě´vanïe
dvce, ne+ déi+ ma wtfъ´r'lĭ méne sírota,
ne+ déi+ sa gnusì wt+ svoę` robíně déto wt+ mъ´nička sъm xódila, podír' tvoegò edinorod'nago sí-na.
znáešъ dvce némoštъ, i+ slábostъ na+ žén'ska prílika.
znaéšъ na dšá+ ta moę`, zlótég'lenïe.
né+ mam drúgo nadě´vanïe,
né+ mam drúgigo pokróva.
tí+ ma nastavì,
tí+ ma zakrïlì,
tỳ síč'kïa+ tъ móĭ živótь oupázjuvašъ,
dogdè xoděxъ, i+ u+ pustinïé+ to, tébě pomóšt'nica imax'.
i+ ségĭ kato+ sâ= vъ´r'nax' na+ svě´tъ, koę´+ mĭ drúga pómoštъ trě´bova wtsvě´nъ tébě.
a_mì i+ séga vldčce stanì pred méne sírota,
i+ bъdí+ mĭ drugár' dogdè pъtjúvam, i+ nastáv'nica, i okъr'mítel'nica dorí+ do+ kráĭ živóto+ t móʺ
otĭ né+ mam na+ kogò drúgigo da+ sà nadě´vam wtsvě´nъ tébě.

ôbáče î ne+ xotę́šti pústýnju ôstávi,
î kъ crstvújuštomu prišédši Grádu, v' prekrásny xram' prmdrosti bž҃ıa v'nı´ĭde. tákožde î v' bg҃oródičnoĭ ʾjá+ že vъ vlaxérnaxъ crk҃vi byst,

-

i ot támo poišlà na Cri_Grad,
i+ vlę´zla vъ prekrásnaę Crkov stýę Sofíi: Táko i+ vъ Crkvi pre_stýi Bdcy í+ že vъ Vlaxérnax,
i+ támo+ sę pokloníla na Ikónu Prečstyę Bgomátere,

i śtana
ta+ utídı nái naprét f+ tsárı_grát.
i flézi f+ tzérkova+ ta xrıstóva u+ sfetáe sofïa.
i+ mólmpa ne+ prestánno déto śtrúvası,
kói mózı da+ duiskázi. tólkuzi metáni i+ póklo-nı i+ sítzka+ ta nóśt śtuénı na+ mólmpa sjá-kugıs.
i plátzesı i+ tagúvası za+ puśtıné+ tu u-núi śtutu+ gú ustávı.
i umpikulı´ sítzki+ tı tzérkovı katú njákuja rampótna ѱılá, śtutú umpixózda sítzki+ tı tzvjátuvı próletnı.
i+ utídı i+ f+ tzérkova+ ta na+ presfetáe mpogoródı-tza śtutu+ sá víka vlaxérnae
i támo pripádna na+ ikona+ ta+ i na+ presfetáe mpogoródıtza.
i+ sálzi ut+ utzí+ ti+ si mlógo izlívası
i+ dúması˸ molïtva˸
na+ témpe pripádam vladítzıtze śtu-tu+ sí porodíla na+ sítzkija sfét xrıstá mpóga
ás sítzkoe móe zıvót na+ témpe+ gu prïdádux vladítzıtze móe presfetáe mpogoródıtze
i+ na- témpe+ si nadjávam da+ mà pomílvas
i+ nı+ dé-i+ sa gnusí ut méne détu+ sam tvóe rampíne.
za- i+ ás ut mladus+ tá+ si mója podı´r tvóego sína trágnax.
i móla+ tı+ sa presfetáe mpogoródı-tze
tí znás móe+ ta zénska rámputa i+ móe+ ta slámpus śtutu+ é na móe+ ta dusjá wznw´mpa.
amì tì
presfetáe mpogoródıtze mpadí+ mi pomóśtnıtza.
zaśtò usím na+ témpe na+ drúgo mésto né+ mam nadézda da+ sá nadjávam.
amì tí+ mi mpadí naklunjávanïe da+ má naklunı´s na+ dompró i+ na+ pokajánïe.
i+ tí da+ má upázıs ut+ sjákakvo zlw´.
w´ti kúgıtu mpèx f+ puśtıné+ tu, témpe ímax za+ pomóśtnï-tza.
i+ sigá pák katu+ sá várnax f+ mír, étu pák témpe+ si ímam nadézmpa,
i+ sigá tí da+ má upázvas,
i+ pomóśtnıtza da+ mì m-pádıs,
i+ da+ má pokrívas ut+ sjákakvu zlw´.

ï+ wna wstavïla pustïnoe mesto
ï wtïšla u+ carïgrada vo+ cerkva svetaę sofïę

i otidi pьrvo vъ Cari-gradъ,
gděto kato vlezi vъ světa Sofia i vo vlaxerna (balaklii)
i sę pokloni,


7. Prěstavlenïe Petky - Petka returns to Epibates and renders her soul to God

Síce oúbò vьsè_dšьně pomól'ši+ se. í vьsoù nadéždoù ná bgo_mtére vъ_z'vrь´g'šii, kь+ svojemu oústrь´mi+ se wtčь´_stvou.
Došь´d'ši+ že épïvati, prě_bystь támo vrě´me ne+ málo, troúdy kъ+ troúdomь, í bolě´zny kь+ bolě´zne_mь prilágaè. postómь í bdě´nïemь sébe oúkrášajè, i+ édína kь+ jedínomu vínou besě´doujuštïi..
Vrě´meni+ že ne+ málu mímošьd'šoù. svojè wtxóždenïe jé+ že wt+ soúdou razoúmě.
ábïe+ že ná+ mltvu sébe w´bráti,
í+ slь´zami zé_mlьnoè w´blývàše líce. Člkoljúbče vldko gljúštiʺ. dá+ me ne+ prězriši svojù oúbógujù rábou, í+ že rádì tvoego prě_stgo íméne vьsà w´stávlьšujù, í+ tébě poslě´dovav'šujù.
í+ nnja vьsè štédre gi. povélì ágglu mír'noù prijeti mí_rno oúbóguju+ mi dšou. í+ da ne+ vьz'brá_nьn'+ mì boúdetь vьsxódь wt+ ne+ čístyʺxь í+ skvrь´n'nyʺxь i+ loúkavïixь běsw´vьʺ.
nьʺ spodw´bi+ me sь+ drь´znovenïemь prědstá_ti tvojemou strášnomu prěstólou.
jáko blsvénь jesi vь+ vě´ky vě´kom
ámïnь♦
I táko blžén'noujù svojù dšu vь+ roú_cě prědástь bžïi.
Tě´lo+ že jeè polóženo býstь vь+ gróbě wt+ někótorïix xrístoljúbcь.
ne+ bò w´bьjavì sébe kó_mu ktoʺ i+ wt+ koúdu běʺ.
nь` běʺ ne+ pozná_vaemà do+ dne ísxóda jeè jé+ že kъ+ gou♦
Sícevïi podvízy prěpodwbnyjè pé_tky.
sícevi bór'by dxóvnyjè mté_re. já+ že vь+ málo vrě´me na+ zémlì po_dvíg'ši+ se, í+ zlò_strádav'šïi, véli_kouʺ na+ nbsě´xь vьsprijetь slávou..

I+ tová+ se pomóli,
i+ pláka wt+ síčko srdce.
I+ izlě´ze
i+ trь´gna da+ ide na+ svoé+ to+ si wtčьstvo
i+ doíde, do+ epivá_ti čtô bě´še neíno otčьstvo.
i+ prě_bi" támo vrě´me nemálo
i+ níkoi ne poznávaše+ ju
i+ támo póstь metánïe bdě´nïe. kói móže iskáza.
Vъ+ vrě´me ně´koe promína+ se
i+ pozná če+ štè da+ sè prěstávi.
i+ stóri+ si mlba na+ ba.
i rče sь+ slьzy.
Člko_ljúb'če vldko da+ nè ostávišь méne što+ sámь rába tvóa de_to+ sámь rádi ime tvoè ostavila si_č'ko.
i+ k+ tebě` priběgnax.
amì gi be mói. povéli agglu, mír'no dá+ mi prïé_mle dša+ ta.
i+ da+ mì ne+ búde zabrané_no da+ ulě´za na+ tvóe crstvo. wt ne+ čí_sty i+ skvrь´ny běsóve
amí+ me spódbi bez' stax. da+ stana prěd+ tvói strášny prěstólь.
oti+ sì blsvenь gi vь+ vě´ki
amínь.
I+ tová se pomli,
i toja" čas prědáde+ si dša+ ta bu.
i tě´lo+ to+ i pogréboxa ně´koi xrstïane.
i+ ne pozna+ ju nikói, dogde" pogreboxá+ ju.
nì znajá_xa+ ju wt+ kídě bě" dóšla.
i+ táka pro_vodi dni+ te svói túka. na+ zémlja
a+ támo naíde golě´mь pokói.

I+ tovà+ se pomóli,
i+ plakà wt+ síč'ko srdce.
I+ izlě´ze,
i+ trь`gna da+ íde na+ svóe+ to+ sî wtčьstvo.
i+ do_ĭdè, do+ epiváti čtô bě´še néino wtčьstvo.
i+ prěbŷ tamô vrě´me ne+ málo,
i+ níkoi ne+ pozná_vaše jù.
i+ támo pos metnïe bdě´nïe, kói móže iskáza.
Vrě´me ně´koe promína+ se,
i+ poznà čê+ štè da+ se prěstávi.
i+ stóri+ sî mlba na+ ba,
i+ rče sъ+ slъzy.
Člko_ljúb'če vldko, da+ nè ostá_višь méne štô+ sъ´mь rába tvoà, detô+ sъ´mь radì íme tvoè wstávila síč'ko.
i+ k+ tebě` pribě´gnax.
àmì gi be móĭ, povelì ágglu, mír'no da+ mî prïémlje dšъ´+ ta.
i+ da+ mî ne+ bú_de zabránjeno da+ ulě´za na+ tvoè crstvo, wt ne+ čísty i+ skvrь`ny běswve,
ami+ mê spodobì bez' strax da+ stánъ^ prěd+ tvói strášnyi prěstólь.
oti+ sî blsvénь gi vь+ vě´ky
amínь.
I+ tová+ se pomóli,
i+ tója čas prědáde+ si dšь+ ta bu.
i těló+ to iʺ pogréboxa ně´koi xrtïáne,
i+ ne pozná+ jà nìkoi, dogdè i+ pogréboxa+ jù.
nì znájaxa+ jù. wt+ kydě` běʺ došlà.
I takà provódi dnì+ te svoì túka ná zemlja.
à+ támo naidè golě´mь pokói.

I+ tová+ se pómli,
i+ pláka wt+ sè srdce
i+ izlě´ze
i+ trьgnà da+ í_de na+ svóa+ ta si báštnina.
I+ doidè do+ epiváti štò bě´še njéina báštnina.
i+ prěbŷ támo vrě´me né+ malo,
i+ níkoi ne+ poznavaše ja.
I+ támo póstь metánïe, bdě´nïe, kói móže iskáza.
Vrě´me ně´koe promína+ se
i+ poznà če+ štê da+ sè prěstávi.
i+ stóri+ si mlba ná+ ba,
i+ rčé sь+ slь´zi.
Člko_ljúb'če vldko, da+ nè+ ostávišь méne što+ sь´m robínja tvoà dêto+ s'mь zaradʺ tébe ostávi_la síč'ko,
i+ k+ tebě priběgnax.
àmì gi be móĭ, rečì ágglu mírno da+ mì prïéme dšь´+ ta.
i+ da+ mì ne+ bь´de zabránjeno da+ ulě´za na+ tvoè crstvo wt mrь`snïi i+ ne+ čístïi bě`sove.
àmì+ me spodobì bez' stráx da+ stána prěd+ tvóĭ strášny prěstólь.
oti+ si blsvénь gi vь+ vě´ky,
amínь:
I+ tová+ se pom´li,
i+ tóizi čas prědáde+ si^ bu dšь´+ ta.
i+ těló to+ i pogréboxa ně´koiʺ xrstiáne.
i+ ne+ pozná+ ja níkoi dogde+ (j)ʺa i+ pogréboxa,
niʺto znájaxa wt+ kidě` bě`+ do_šlà.
I+ taká+ si provódi dní+ te svoì túka ná+ zemljà,
à+ támo naidè golě´mo dobrò i+ lesninà,

I poide staę vъ svoe otьčestvo Epivatь.
I prebistь tamo vreme ne malo
i nikoi ne poznavaše ja.
I egda vide svoe prestavlenie, sъtvori molba kь bu
i reče:
"Člvekoljubče vldko, da ne ostaviši rabu tvoju.
Na tebe, gsdi, azь nadeju se da me ne ostaviši,
i nastavi rabu tvoju.
Kь tebe pribegla esmь, gi bže moi.
Poveli agglu mirnu da priimetь moju dšu i da ę sočetetь sъs' aggli i arxaggli, jako blgoslovenь esi vo veki vekovь
aminь".
I vъ toę čas' predade dšu svoju vъ ruce bžii.
I nekoi xristiane pogreboxa telo
i ne znaexa ot gde beše prišla.
I tako provodi dni svoi na sego života,
i tamo naide večni pokoi.

(I) tъ´ĭ sъs sè srdcè wt+ dšà kato+ sà pomlĭ, i+ síč'ko+ to+ sĭ nadě´vanïe, na+ máika v'_z'lóžĭ, trъ´t'na da+ ide na epivàtь kamъtò bášt'ni+ to+ i sélište,
i+ dóde,
i presedè tám vremè ne+ sì málo,
i+ tám prilágaše, trud', vъr'xù trúd, i+ bòlest vъrxù bólestь,
sъ´s pós'tъ, i sъ´s bdénïe+ sa, priminúvaše,
i+ samà kamtó edí_nago, bga, sě´kogĭ pogleduvaše,
i mleši+ se:
I preminъ´+ se vremè ně+ é málo.
i+ razumě´ prpbdnaę pét'ka svóe+ to wtxóždanïe, déto wt+ tózyʺ svě´ pristávenïe.
i+ tutakasi na+ mól'ba+ sa obъ´r'na,
i+ sъs sl'z'ì oblívaše zém'leno+ to líce,
i+ dúmaše
člkoljúbče vldko da+ mà+ ne wtfъ´r'lišь svoę` robíně˸ sírota svoę`, wt+ sébě déto zarad tvóe+ to prestóe ime síč'ko+ to osta_vix,
i+ podir´ tébě trъ´gnax ta+ xódix,
i+ séga premlstíve gdĭ. porъ´čaĭ na aggla mï´r'na da+ zém'nъt móę+ ta dšà sírota.
i+ da+ mì ne+ bъ´dĭ zabrá_nenъ pъ´te+ tъ, kogì vъzlázem górě, wt+ ne+ čísti+ te, i+ gnùs'ni+ te, i+ lukávi+ te bésovè,
amì mà outъk'mì, véselo, i+ bъr'zò da+ smě´ę stána pred'+ stráš'_nïa+ tъ tvóĭ prstlъ,
otĭ+ sì blgvénъ v' vě´kĭ věkóvъ
amínъ.
I+ tъ´ĭ+ sĭ svóę+ ta blžénna dša v' rъcé+ te bžïĭ predáde,
a+ tě´lo+ to+ ĭ bỳ polóženo v' gróbь wt+ ně´koʺ xrtoljubï´viʺ člcì,
oti+ sa ne+ prikáza, ní_komu, koę+ e, i+ wtgdé+ i bilà,
amì bě´šy katò čjužden'kà,
i+ ne+ poz'nava_šĭ+ ę níkoĭ, dogdé+ sĭ i+ otide, prí gsdě.
Tъk'vízĭ podkanĭ, i dobrʺ rábotĭ, na+ prpdbnaę pét'ka bě´xa,
tak'vízĭ dàr'bĭ na+ dxóv'na máika
v' mál'ko vreme+ sa potrudʺ, na+ země´+ ta,
i+ potég'lĭ zló,
alà golě´ma sláva prïè na nbe+ to.

î támw bg҃u î prečs҃těĭ bg҃omáteri poklonívši+ sę, póĭde vъ wtčestvo Svoè Ẽpѵvát'. îdě́že ně́koe poživè vrémę ne+ îzměnę́a pustýnnagw svoégw trúda, pošténïa že î ml҃ítov'.
tá+ že prispě́všu ʾé+ že kъ bu҃ êę̀ wtšéstvïju, pom҃lí+ sę prilě́žno ô sebě̀ že î ô vsémъ mı´rě,
î tákw bl҃žénnuju Svojù dš҃u v' rucě predadè bž҃ıi.
tě́lo že êę po ôbýčaju xrs҃tïánskomu v' zemlě̀ na mě́stě ne naročítomъ pogrebénnw byst vě́rnymi.

ʾi+ tamo mal͛ko nešto posede
ʾi predáde bláž_enuju svoju dš̃u vь ruce bž͂ïi
ʾi+ po_čestь ʾi+ venécь wt bg͂a uze
ʾi+ u_luči+ se u+ tova vreme

i ot+ támo poišlà vъ otéčestvo svoè epѵvat.
Támo nę´koliko vrémę poživéęla,
alà ne izměníla pustynnago trúda svoegò sireč: Post i+ mltva.
I+ katò približílo vrémę da+ poíde pri Bga, pomólila+ sę prilě´žno za sebě´, i+ za+ vsýę svě´t',
i+ táko Blžennu Dúšu svojù predála v Rúcě Bžii:
Togíva Tě´lo ju pogrébli po Xrstiánskomu obyčáju, alà nè na izbránnoe mě´sto.

i+ túi+ sa pumólı támo na+ vlaxérnae tzérko-va na+ presfetáe mpogoródıtza
i+ pláka ta-mo u+ toé sartzé
i+ izlézi ut+ tzérkova+ ta
atzì trágna tugı´s da+ ídi du+ epıváѳi na+ néinu+ tu m-páśtnıno.
i+ sidjá támo mlógo vrémi
i+ níkui+ já nı+ puznávası.
i+ támo po+ tzestu i metánı i+ śtu-énı sítzka+ ta nóśt na+ mólmpa kói mózı iská-za.
i+ sà pomína njákui vrémi
i pozná vé-tzı tzı`+ se sá prestávı ut tóizi sfját.
i- tjá pudmprá da+ sí śtrúva mólmpa+ ta sàs sàlzi
i+ dúması. molïtva˸
tzelovékou-mpitzlï´ftze vladı´ko da+ nı ustávıs méne, śtu+ sám rompínja tvóe´. détu+ sam sítzko+ tu ustávıla zaradı` tvói+ tu ími
i+ kamtú témpe primpjágnax.
amì zaradı` túi i+ tí si-gí gospodı mpóze mói povelí na+ ángela tvo-egó mírno da+ priémi dusjá+ ta mi
i+ da+ mì nı- mpádı zampránenu da+ fljáza f+ tzárśtu+ tu tvói ut ne+ tzestívi+ ti i mrásnı dıávoli.
a_mi+ má spodompí mpèz+ śtráx da+ stána prèt- tvóe śtrásnija prestól
w´tı+ si mplagoslovén góspodı dó+ veka
amín.
i+ tái katu+ sá pumó-li i+ tóizi tzjás si pridádı dusjá+ ta na+ mpóga.
i+ sa+ sampráxa tugı´s njákui xrısténı
tà+ i pogrémpaxa telw´+ tu néinu.
i nié pozná nikui du négu tzjás ut dé+ i duslá.
i+ étu tá-i+ si isprovódı diní+ ti sfói táizi sfetá-e prepodómpnae pétka túka na+ zimjá- ta.
a+ támo+ pak namérı guljámu dompró, i+ lesniná.

wt+ tamo wtišla u+ tatkoïna+ ta+ sï
malo vreme žïveala
a+ bogomolъsto ne+ premenïla
došlo+ e vreme da+ predade duša bogu
ï+ telo+ e zakopale na+ ne+ ïzbrano mesto

otъ tamo stana
i otidi vъ svoe+ to otečestvo vъ selo+ to Epivatъ, gděto poživě nekolko vreme sъ postъ i molitvǫ.
I kato razumě skoro+ to si prestavlenie (umiranie), pomoli+ sę bogu za svoę+ tǫ duša i za sičkię světъ,
predadi blažennǫ+ tǫ si duša vъ božii+ tě rǫcě,
i ę pogribaxa vъ edno prosto město.


8. Obrětenie moštei - Petka's relics are found by grave-diggers

Nьʺ ni+ táko prě´zrě` bь svojù rábou na mnózě bezь_pamétnoù léžati. nìže tljeʺjù rastlě´ti+ se ne+ poróčnomou w´nómu tě´lesi.
Nьʺ i+ w´+ sémь čjúdo po_káza dívno..
Stlь´p'niku oúbò tó_gdà blízь ně´gdè touʺ na+ stlь´pě bezь_mlь´stvoujuštu. í+ sébě í+ bvì vьníma_juštouʺ. sloúči+ se kórabnikou ně´ko_jemu nedoúgomь ljútyʺmъ bolě´v'šou skón'čati+ se, í+ touʺ ně´gdè povrь´ženu býti.
Načét+ že smrádь ísxóditi bez'mě´r'nь, jáko ne+ vьz'móšti nikómu+ že mínouti í+ že blízь touʺ priblýžaju_štïim'+ se poútemь. ne+ tь´čiju+ že, nьʺ i+ stlь´p'nikou wt+ é+ že ne+ móšti ne+ sьtrь´pi_màgo smráda w´nógò trь´pěti. ponoú_ždaenou býv'šou wt+ stlьpa sьníti. jákóže í ně´kyʺmь povélěti, rw´vъ ískópati glь´bokь, í+ smrь´deštïi w´nь` támo vьvr´gnuti troúpь.
w´ní+ že sь oúsrь´dnjemь povelěn'nojè prijem'še, oúspě´vaʺxu vь+ dě´lě.
Vъ+ síxь oúbò tě´mь oúprážnjajuštim'+ se í+ rw´vь oúglь´_vljavajuštimь. Wbrě´toše tělo vь zémlì léžoušte, tljú+ že nikákože pwdjem'še.
Oúžásni+ že býv'še i+ čjúde+ se koúpno ísplь´n'še+ se, ne+ dooúmě´vàxu+ se w+ sьlučь´šïim'+ se.
w´báče jáko ne+ ískoú_snì í+ ne+ vě´žde soúšte. sъloúčьšeje+ se jákóže ně´koujù málu í+ ničéso+ že soúštou véštь prězrě´v'še, blízu ně´gdè touʺ troúpь w´nь zlò_smrádnyʺ zarínou_še.
Po+ dómox+ že jáko razьšь´d'šé v'sì, jávě` sь´tvóriše v'sě´mь sьlučь´šeje+ se..

Ami i+ túka gь bь ne+ wstávï+ ę dá+ e za+ mnó_go dni sьkrïéna. na+ zémlja i+ da+ è be_z'+ pámetь neino+ to čístoe i+ světь´_loe tě´lo.
ami pokáza čjúdo dïv'no. zarádi neíni+ te móšti stïi.
Ně´koi póstnyk imáše támo
na+ stlъ´pь prěbívaše.
i+ pósteše+ si blízu pri onova mě´sto. gde"to+ e bílь gróbь stěi pétky.
i+ slučí+ se t" umrě` ně´koi korábnykь
i+ frьlixá+ go támo blízu pri+ wn'zi stlь´pь
i+ póče da+ i_sxodi smrádь wt+ négo zlь". kólkoto véke ne+ móžeše da+ pómine támo člkь. véke wt+ zla" mirízma
zaedno i+ wnzi stlь´pnikь. véke ne+ móže da+ trьpì wnzi smrádь.
ami slě´ze wt+ wnьzi stlь´pь.
i+ naíde člci
i+ povelě+ im. da+ i_skopájutь trápь golě´mь da+ túretь onóva tě´lo čtô smrьdě´še.
i+ onïa člci poslúšaxa onogózi póstnika.
i+ poidoxa támo
i+ zéxa da+ kopajútь.
i naidoxa tě´lo+ to stěi pét'ky cě´lo i+ xúbavo
i+ mirízma xubáva kol'koto navívaše tázi mirízma na+ toízi smrádь.
i+ onïa člci bě´xa glúpavy i+ ne+ razúmny
i+ ne+ mogóxa da+ sè usě´tetь za+ onova stoe tě´lo.
zaštô i+ nikói ne+ znaéše če+ ïe támo pogrébena sta pétka
oti bě´še w+ dávna pogrébena.
amí+ se mnógo čjúdixa, kákь da+ storetь.
i+ rékoxa+ si méždu sebě`.
kói pákь da+ kopáe na+ drúgo mě´sto.
amï+ e túka toízi gróbь dósta širókь, i+ dlьbó_kь
da+ turíme i+ onázi mrь´ša da+ nè smrь´di.
a+ to ako búde tóva sto tě´lo. bь šté+ go izvádi
i+ zarínaxa onázi mrь´ša támo pri stoe onovà tě´lo.
i+ razídoxa+ se po+ domá+ si: -

A`mì i+ túka gь bь ne+ ostávi ę`, da+ eè za mnw^go dnì sъkrŷena ná+ zemlja, i+ da+ è bez' pámetь njéino+ to čístoe i+ stoè tě´lo.
àmì pokáza čjúdo dívno zaradì njéiny+ te stýe mó_šti.
Ně´koi póstnikь imáše támo
na+ stlъ´_pь prěbývaše,
i pósteše+ se blízu pri+ w´novà mě´sto gdeʺto+ e býlь grôbь stě´i pétki.
I+ slučí+ se tà umrě` ně´koi korábnikь,
i frьlíxa+ go támo blízu pri+ w´n'zi stlъ´pь.
i+ počè da+ isxódi smràdь wt+ njégo zlьʺ, kól'koto vekjè ne+ móžaše támo da+ pomíne člkь wt+ zlaʺ miriz'mà.
záednô i+ w´n'zi stlь´pnikь vekjè ne+ možè da+ trь´pì w´n'zi smràdь.
amì slě´ze wt+ wn'zi stlъ´pь,
i naidé člci
i povelě` ímь da+ iskopájutь trápь golě´m, da túretь onovà tělô. čtô smrьdě`še.
I+ wnïa člci poslúša_xa w´nogózi póstnika.
i poidóxa támo
i+ zéxa da+ kopájutь
i+ naidóxa těló+ to stěi pétky cě´lo i+ xùbavo
i+ mirizmà xúbava kól'koto navívaše, tázi miriz'mà na+ w´n'zi smràdь
I+ wnïa člci bě´xa glúpavy i+ ne+ ra_zúmny,
i+ ne+ mogóxa da+ sê usě´tetь za+ onovà stoè tě´lo.
zaštô i+ nìkoi ne+ znáaše če+ è+ támo pogrébena staa pét'ka,
óti bě´še o+ dávna bỳla pogrébena.
àmi+ se mnw^go čju_díxa, kákь da+ stóretь.
i+ rékoxa+ sî méždu sebě`
kói pákь da+ kopáe na+ drúgo mě´sto,
àmi+ è tuka tóizi grôbь dósta širókь i+ glьbókь,
da+ túrimê, i+ onázi mrь`ša da+ nè+ smrьdì,
à+ tô ako búdje tovà sto tělô. bь šté+ go izvádi.
i+ zarinaxa wnъ´zi mrь`ša támô pri+ stôe onovà tělô.
i+ razydóxa+ se po+ domá+ si.

àmì i+ túka gь bь ne+ ostávi+ ja da+ ê za+ mnw^go dni sьkry^ena ná+ zemljà. i+ da+ ê bez+ pámetь njéino+ to čístoe i+ stóe tě´lo,
àmì pokáza čjúdo dívno zaradì njéĭni+ te stýe móšti.
Ně´koi póstni_kь ímaše támo
na+ stlь´pь prěbývaše.
i+ pó_stěše se blízo pri+ onovà mě´sto, gdeʺto+ eʺ bi_lo` grôbь+ tь stěí pét'ki.
I+ slučí+ se tâ umrě` ně´koi gemeџï^a,
i+ frьlíxa+ go támo blízo pri on'zi stlь´pь.
i+ počè da+ isxódi wt+ njégo smràdь zlьʺ, kól'koto vekíê ne+ móžaše támo da+ pomí_ne člkь wt+ zlaʺ mirizmà.
zaednò i+ onzi stlь´_pnik vekjê ne+ možè da+ trьpì onzi smràdь.
àmì slě´ze wt+ on'zi stlь´pь,
i+ naidè člci,
i+ rčé ímь da+ iskopájut trápь golě´m da+ túrjatь onovà tě´lo čtôto smrьdě´še.
i+ onï´a člcïi poslúšaxa onogózi stlь´pnika,
i+ poidóxa támo.
i+ zéxa da kopájatь,
i+ naidóxa těló+ to stěí pétky, cělo, i+ xúbavo
i+ mirizmà xúbava, kól'koto navívaše. tázi mϋrizmà na+ ón'zi smradь.
i+ onï´a člci bě´xa glúpavy i+ ne+ rázumny,
i+ ne+ mogóxa da+ sè osě´tetь za+ onovà stóe tě´lo.
zaštò i+ níkoi ne+ znáeše čê+ e támo pogrebéna staa pétka.
óti bě´še wt+ dávna bilà pogrebéna.
àmì+ se mnw^go čjúdixa kákь da+ stórętь.
i+ rékoxa+ si^ méždu sébě.
kóĭ pákь da+ kopáe na+ drúgo mě´sto.
àmì+ e túka tóizi gróbь dósta širókь i+ glьbókь,
da+ túrime i+ onázi mrь´ša, da+ nè smrdi.
a+ tò ako bь´de tovà sto tě´lo, bь šte+ go izvádi.
i+ zarí_naxa onázi mrь´ša támo, pri+ onovà stóe tě´lo,
i+ razy_dóxa+ se po+ domá+ sy.

I da pokažeme kako i sьmrьti pokaza čudo.
Nekoi postnikь imaše tamo,
na stlьpь prebivaše
i posteše se tamo blizь groba stei Petki.
I priluči se tamo
i umre nekoi korabčia.
I korabčii vrьlixa go tamo blizu pri slьpa.
I poče da isxoditь smradь ot onova telo.
I povele (postnikь) da iskopajutь dupka golema pri slьpa i da go zakopaętь.
Egda počexa kopati, naĭdoxa telo steĭ Petki, ispuštaše blgouxanie.

Amì netí tъ´ĭ ne+ wstávĭ bgъ svóę+ ta robíně, na mnógo vremè bezpámetna da+ ležì˸ netì da+ izg'nïè, ilì da+ sà v'meríšĭ, onó_zĭ čísto i+ ne+ poróč'no tě´lo,
amì i+ za+ túĭ čjudo pokáza dív'no.
(T)ogízĭ ně´koĭ póstnikъ támъ ně´ide blízo sedě´šyʺ na+ edínъ stlъ´pъ, v'+ bez_glъ´č'no mě´sto,
i+ póstešĭ+ sę potaéno,
i+ podkánešĭ sébe+ sĭ bgu da+ utъk'_mì.
Slučí+ sa ně´koĭ korábniku,
wt+ ljúta bólestь ležálъ, i+ umręlъ
i+ fъ´r'lenъ bỳ tam, ně´ĭde wt+ družína+ ta+ sĭ,
i+ fàna da+ iz'lazě iz+ négo smrad golě´mъ, kólkoto ne+ móžaše, níkoĭ da minè is+ pъte+ tъ štoto+ sa+ tam približávaxa, i+ ně´+ tuko túĭ,
amì kólkoto, i+ postniko déto na+ stól'po wt+ štotó ne móžaše da+ tьr'pì w´n'ziʺ smrad' bez čéta golě´ma.
podkàni+ se da+ slézĭ wt+ stól'po+ tъ, kató da+ rečè na+ ně´koĭ člcy da+ iskopáętь tráp' dъl'bókь, i+ ón'zĭ smradlívïĭ trúpъ da+ fъ´r'lětь vъ´trě,
i wnézĭ člcy nabъr'zo poslúšaxa dúma+ ta póstnikova,
i+ načénaxa skóro da+ kopaęt trápo+ t,
i+ tïé túĭ, kató rábotěxa, i+ trápo+ t stóešĭ dъlbókъ, če namér_ixa tě´lo v' země´+ ta dè ležì, i+ níkakъ ne+ iz(g)nílo, ilì da meríše˸
i isplъ´nixa+ se sъs strax' wnézĭ člcĭ,
i+ počjúdixa+ se,
i+ ne+ razumě´vaxa+ se štom sa slučì
ta+ víděxa,
no legomì, kató ne+ sъ^ vídělĭ tъk'voz drú_gĭ pъ´tъ ta+ ne+ znáęxa,
i+ túĭ tě´lo, kató ně´koę mál'ka, i što+ è ni zaštò rábota ne+ spástrixa,
ami+ gw ostávixa,
a+ wn'zyʺ zlósmradlí trúpъ, zarínaxa tam blízo.
I+ kogí+ sa razídoxa po+ domá+ sĭ, wnézy, člcy, síč'ki+ te, raz'kázaxa rédom po+ drúgi+ te člcy, štotò bě´xa, vi_déli túi čjud(o).

xotę́ že bь҃ prosláviti oûgódnicu svojù, jâvì po mnẃzěxъ' lě́tex St҃ýa ʾéę móšti sícevym ʾóbrazom:
Stólpnik ně́kïĭ, blizь togẁ mě́sta, îdě́že prpdnaę pogrebénna byst: na Stolpě̀ bez'mol'stvováše.
slučí+ sę že korabléniku ně́koemu plovúštu, î nédugomъ ljútymъ bolě́všu î skončávšu+ sę, tu ně́gdě poveržénnu býti.
načát' že wt trúpa êgẁ smradъ îsxodíti bezmě́renъ, ʾjákw ne+ moštì nikómu+ že îtì putém' těm.
ne+ možáše že î Stólpnik sterpě́ti smráda ʾónagw,
î núžda bě êmù rádi togò smráda wt Stolpà snïĭtì.
povelě́+ že ně́kïim' čl҃vě́komъ rovъ îskopáti glubókъ, î smerdęštïĭ ʾónyĭ támw vovreštì trúpъ.
î êgdà kopáša čl҃vě́ci róvъ, po smotrénïju bž҃ïju, ŵbrětẃša tě́lo ne+ tlě́nnw v' zemlì ležáštee,
î oûdivlę́xu+ sę ne+ tlě́nïju tě́la togò.
ôbáče ne îskúsni î ne+ vě́ži súšte, Slučívšee+ sę ʾjákože ně́kuju malúju î ničesó+ že súštuju véšt' prezrě́ša,
gl҃axu bo k' sebě̀:
ʾášte by St҃o bylò sïe tě́lo, wtkrílъ by ʾoúbw bg҃ъ čudesì jâkovými?
î páki zasýpaša ʾè zemléju, támožde î smerdę́štagw vrínuvše trúpa, wtîdẃša v' dómy svoę̀.

beše umrelь ʾedinь čl͂vekь gemiџïę
ʾi+ bexa+ go zakopáli blízu pri+ edinь stlь´pь cr͂kovni
ʾi+ tamo smrádь ʾizlazeše wt ʾónja gróbь
nikoi ne+ móžeše da pomíne po+ putь wt wnova télo
ʾi proreče ʾedínь duxóvnikь
tova telo da+ móžete da+ go ʾizvadite wt stlьpo da+ go pogrebéte dlьboko da+ ne ʾizlazi tol͛kova smradь wt nego
ʾi edni čl͂veci prïidoxu
ʾi+ ʾi_zvadíxu ʾwnja trupь wt tamo
ʾi zakopaxa+ go blizu pri teló+ to st̃ei paraskévi
ʾi vidóxu tova telo stóĭ celo samoukrepléno ʾi+ sovrьšeno i+ zdrávo
ʾi+ počudíxu+ se
ʾi+ pora_zumexu
ʾi+ produmáxu+ si meždu sé_be
da+ e toʾjá trupь nekoi st̃oe télo bilò
to+ bi wt_krílь bg͂ь nekoę čudesa
ʾi wstavíxu na+ tova mestw ʾwnova st̃oe telo
ʾi+ ʾwtidoša+ si

Alà katò Blgo izvólilъ Bgъ da Proslávi ougódnicu svojù, i+ slě´dъ mnógw godíni javil stýę eę` Móšty takóvym óbrazom.
Ně´kïĭ stólpnikъ býlъ blízu póstilъ támo na+ tò mě´sto gdé Prepodóbnaę pogrébena býla.
Í slučílo+ sę nę´koemu koráblenniku
katò plávalъ býlъ po+ móre i+ razbolę´l+ sę býlъ wt+ ljútaę bólestъ,
i oumrę´lъ,
i+ támo blízu izfárlilъ trúpъ egw`,
i+ katò ležálъ na+ kráĭ móre ónoe mértvoe tě´lo, načénalo bezmě´renъ smrádъ da izlázy wt+ negw`, tolíko ponéže ne+ býlo vozmóžno níkomu da+ pominè wt+ toę` pút
i ónyę stolpnikъ ne+ móžeše da+ terpì ónago smráda
i xóčeše da wstávi ónyę stóplъ i+ da pobě´gne wt+ negw` wt ónyę smrádъ
I povelę´l' na+ nę´koĭ člvcy da iskopáętъ róvъ glubókъ i da zagrebútъ ónyĭ smrádnyĭ trúpъ.
Í katò kopáęli ónyĭ člvcy toę` róvъ po+ Bžïju+ smotrénïju naĭšlè edíno tě´lo člčskoe ne izgnílo cě´lo ležálo ou+ zemlì,
i+ katò víděli egw` mnógo+ sa čudíli na takóvoe čistoe i+ ne+ izgníloe tě´lo.
Alà býli člvě´ci ne iskúsni glúpavi,
i+ nì priglédali egw` nízašto,
no dúmali meždú sebě´
Da+ bỳ býlo tovà nę´koĭ stóe Tě´lo, Bgъ xóčeše da iz'_javì za negw s' nę´koĭ čudesà,
i páki zasýpali egw` ou+ zémlju,
támo fárlili i ónyę smerdę´štïĭ trúpъ,
i poĭšlè vъ dómy svóĭ.

amì i+ túka ni+ é ustávı gós-pod mpóg za+ mlógo vrémi skríta v+ zi-mjá+ ta. i+ dà+ i mpız pomenúvanïe néinu+ tu tzı´sto+ tu i sfetóe telw´.
amì pokáza mpóg tzjúdo dívno zaradı` néinı+ ti sfe-tíi móśtı.
njákui+ si askitíja íması, támo na+ mplízu pri grómpa+ i na+ sfetáe pétka
ta póstesı na+ idná kúla
ï+ si sà mòlesı mpógu.
i+ slútzı+ sa
ta+ umrjá njákui+ si gımitzíi,
i fárlıxa telw`+ tu+ mu njákui xóra tam+ plízu pri+ unás kúla déto sidésı na+ née ón_zi puśtïnák.
i+ tugı´s fmirísa+ sa pal+ tá+ mu na+ unugós gimitzíe
i+ zé da+ vunı´ zlá vunjá kó-lkutu+ vétzı nı+ mózesı ut támo da+ primínı tzelo-vék.
naidnó i+ ónzi puśtınák i+ tói nı+ mózesı véki da+ tarpï ut unás mársja, détu vonésı tolkus.
i+ f+ idín dén slézi ónzi póstnik ut kúla+ ta+ si
i+ namérı tzelovétzi
i+ rétzi+ im da+ iskupáet idı´n tráp guljám. i+ támo da+ u-gúdat unúi vunéśtu telw´ śtutú mirísesı.
i+ xóra- ta+ unéizi poslúsexa unugós puśtınáka
i+ utí-daxa támo
i+ zéxa da+ kupáet,
i+ namérixa telw´+ tu+ i na+ sfetáe pétka. tzjálu i+ xúm-pavo
kólkutu navívası néina+ ta xúm-pava mirızmá unáizi mirızmá vunéśta+ ta.
i unéizi tzelovétzi mpjáxa glúpavi i+ ne- razúmni
ta+ nı+ muzíxa da+ sá usétat zara-dı unúi sfetóe télw.
zaśtótu i+ níkui nı+ znáesı zaśtó+ i támo pogrempéna sfetáe pétka
w´ti ut kóle mpési pogrempéna.
i+ mló-go+ sa tzjúdıxa kák da+ stórat.
i+ rékuxa pumi-zdú+ si
kói pák da+ kupái pak+ na+ drúgu mjástu.
ami étu tóizi tráp túka kak+ é tolkus dalm-pók i+ serók,
amí da+ túrim vátre i+ táizi vunéśtae pált da+ nı` vunı´ tái.
ató aku+ é sfetó túi télw mpóg+ śtı pàk da+ gù iziví i+ da+ gù i-zvádı ut+ túka.
téizi dúmi katu+ sí podúmaxa atzi fárlixa i+ unás mársja vátre támo pri- unúi sfetóe télw.
i sì razutíduxa séki u+ tjá-x+ si.

blïzu+ e nekoï posnïkъ u+ peštera postïlъ
se+ slučïlo
nekoï so gemïę plïvalъ po+ more
u+ gemïę+ ta ïmalo nekoï čovekъ umrelъ
go+ frъlïle na+ kraï prï+ more+ to
se wsmerdïlo telo+ to negovo
posniko+ tъ povelelъ na+ nekoï čelovecï da+ zakopaa wnoï smerdlïvъ trupъ
kopaïkï grobo naïdoa tělo ne+ ïzgnïeno
ne predumele e+ lï+ e svetlo tova tělo
toku+ go stavïle na+ dno+ to

No bogъ, koĭto iskaše da proslavi tělo+ to na svętaę paraskeva; zaradi neĭny+ tě dobriny, pokaza go slědъ mnogo godiny čudesno.
Zaštoto gděto běši zaroveno tělo+ to na svęta paraskevǫ, imaše blizo edna kula, v koęto postěše někoĭ postnikъ.
I edinъ denь kato mina edna gimia, isfъrlixa otъ neę edinъ umręlъ gimiџia kraĭ more+ to gděto běše kula+ ta,
koĭto kato sěde mnogo vreme ne pogrebenъ, načna da smъrdi teško.
I kato ne+ možeše večь da tъrpi postnika, zapověda na někoi čelověcy da go zakopaętъ dъlboko vъ zemlę+ tǫ da ne smъrdi.
Tězi čelověcy kato kopaęxa, namerixa tělo+ to na svęta Paraskevǫ cělo i zdravo,
no zaštoto běxa prosti, ne go poznaxa či e světo tělo (mošti),
no zarinaxa go pakъ vъ zemlę+ tǫ,
zarovixa tamo i smradno+ to tělo
i si otidoxa.


9. Viděnie Georgiju - Petka commands George to retrieve her relics

Gew´r'gïi+ že ně´ktò wt+ níxь. moúžь blgogověínь í+ xrísto_ljúbivь vь+ dw´_mou svojemь syʺ. vъ+ véčer'nyjè čásy jákóže w´býčaì jemu běʺ mltvou tvó_riti, ná+ mltvu sébe vьdástь.
í+ pri_léžnyjè kъ+ bu mól'by tvóràše w´+ vьsě´_mь svojemь dómou.
Kь+ oútrь´nyʺ+ že sь_nómь w´bьjetь bývь. Mněše+ se crcu ně´koujù na prěsvě´tlěmь sě´deštou prěstólě zrě´ti. í+ mnóžьstvo mnó_gò svě´tlyʺxь vwínьʺ w´krstь tojè sto_eštïix.
íx'+ že xrísto_ljubivyʺ w´nь` ví_děvь, stráxomь ábïe w´bьjetь bývь, na+ zémljù sébe povrьže. ne+ mógyʺ svě´_tlostь í+ krásotou w´něxь sь+ drь´znovenïemь zrě´ti.
Jedín'+ že wt+ svě´tlyxь w´ně´xь jemь egò za+ roúku vьzdvíže. Gewrgïe glje, vьskujù táko prězrě´ste tě´lo prěpodw´bnyjè pétky.
nьʺ vь skóré toʺ ízьm'še, vь+ svě´tlěì toʺ po_lóžite rácě.
Vъždelě+ bò crь dó_brotě jeè,
í+ vьsxótě touʺ prosláviti na+ zémlì.
Tógdà glà emu í+ svě´tlaʺ w´nà.
vъ+ skórě ízьm'še móšti mojè, vъ+ narw´čitě polóžite mě´stě.
ne mógu+ bò na+ mnózě zlò_smrádïe tě´lese w´nógò trь´pěti.
íbw i+ ázь člkь jesь´_mь, íz'+ mtér'nyʺxь lóžesnь prošь´dь.
wtčь´stvo+ že mojè seʺ épïvate zóvomojè, íděže vyʺ nnja žítelьstvoujete..

I+ wt+ tě´xь ně´koi člkь gewrgïe ime to+ mu xrstïaninь. dóbrь
i+ tói kató si poíde domá+ si. i+ povečéra napokó_nь stána dá+ se pomóli bu. kató+ si číněše sě´kogy mól'ba mnógo.
I+ na+ sь´_mnuvánïe zaspà.
i+ vidě" edna ženâ katô edna caríca.
i+ sědì na+ stólь zlá_tь svě´tlíkavь.
i+ wkolò nejà stojutь mnógo voíne xúbavi i+ světlíkavy.
i+ toí+ se upláši
i+ páde na+ zémlja
i+ ra_strepéra+ se
wt+ xúbo_stь ne+ móžeše da gléda tojá svě´tь,
i+ edínь wt+ onïa xubávi i+ světlíkavi mom'ci prïstá_pi
i+ uze+ go za+ rúka
i+ rče+ mu.
stány ge_wrgïe
i+ wtí+ ste takà stórile.
ta+ ste ostávile wnovà tělo vonéšto pri+ tě´lo+ to stěi pétky.
amì skóro da+ poídešь
da+ izvádišь móšti+ te stěi pet'ky.
i+ dá+ gy ostávišь ou+ kov'čégь zlatì.
zaštò crь požáli neína dobrína
i+ šte gь séga da+ jù proslávi. po+ síčky svě´tь.
Togázi i+ tïá+ mu sáma podúma
skóro izvadě´te moí+ te móšti.
i+ položě´te na+ xú_bavo mě´sto.
zaštô ne+ mógu da+ trь_pím azь za+ mnógo toízi smrádь.
ne+ boíš+ li+ se wt ba da+ nè bi" pústilь bь ógnь da+ vì popáli.
i+ azь sámь člkь wt+ maíka i+ wt+ bášta rodéna.
i+ móe wt_čьstvo epiváti štotó+ go zovéte i+ detó+ ste vïe séga na négo.

I+ wt+ tě´x ně´koi člkь gew´r'gïe, ime+ to+ mu xrtïáninь dóbrь,
i+ tói katô+ si poidè domâ+ si. i+ po+ večrě nápokónь, stъnъ^ da+ se pomlì bu kato+ sî číněše sě´kogy mlba mnw^go.
I+ na+ sъ´(m)nuvane zaspà.
i+ vidě` ednâ ženâ katô ednâ cárica,
i+ sědì na+ stól' zlátь svě´tlíkavь.
i+ okolò njéa stoę´tь mnw^go voíne xúbavi svě´tlikavy.
i+ tói+ se upláši
i+ páde ná+ zemlja
i+ rastrépera+ se
wt+ xúbo_stь ne+ móžaše da+ gléda tója světь.
i+ édínь wt+ onïa xúbavy i+ světlýkavy mw´m'ci, pri_stъ´pi
i+ uzé+ go zá+ ruka,
i+ rče+ mu.
stanì gew´r'gïe
i+ óti+ ste takà stórile,
ta+ stè ostávile o_novà tělô vonéšto. pri+ těló+ to stě´i pét'ky.
àmì skóro da+ póĭdešь
i+ da+ izvádišь móšti+ te stě´i pet'ki.
i+ da+ gŷ wstávišь ou kov'čégь zláty.
zaštô crь požáli njéina dobrynà.
i+ štè gь segà. da+ jù proslávi po+ síč'ki svě´tь.
Togá_zi i+ tïá+ mu samâ podúma.
skóro izvadě´te mói+ te móšti.
i+ položě´te na+ xúbavo mě´sto.
zaštô ne+ mógu da+ trьpim áz'ь za+ mnw^go tóizi smràdь.
ne+ boíš'+ li+ se ba, da+ nè+ bŷ pustílь bь w´g'nь da+ vŷ. popáli.
I+ áz+ esъmь člkь wt+ máika i wt+ baštâ rodéna.
i+ moè wtčьstvo epiváti što+ gô zově´te. i+ déto+ ste vŷe segâ na njégo.

I+ wt+ tě´x ně´ko člkь gew´rgïe íme+ to+ mu xristïáninь dóbrь,
i+ tói kató+ si poidè domá+ si. i+ po+ večérě ná_pokonь stanь^ da+ sè pom´li bu, kató+ si číněše sě´kogy m´lba. mnw^go.
i+ na+ sъmnúvanïe zaspà.
i+ vidě` ednà že_nâ katô ednà crca
i+ sědì na stólь zlátь světlikavь,
i+ okolo njéa mw´m'ci xúbavy svě_tlíkavy.
i+ tóĭ+ se upláši,
i+ páde ná+ zemlja,
i+ rastre_péra+ se,
wt+ xúbostь ne+ móžaše da+ gléda tója svě´tь.
I+ edínь wt+ onï´a xúbavy i+ světlíkavy mó_m'ci pristь´pi
i+ uzé+ go za+ rьkâ,
i+ rčé+ mu.
stanì gew´_rgïe
i+ óti+ ste takà stórile,
ta+ stè ostávile onovà tě´lo vonéšto, pri+ tě´lo+ to stě´i pét'ky.
àmì skóro da+ póĭdešь
da+ izvádišь móšti+ te stě´i pét'ky,
i+ da+ gỳ ostávišь u+ kóvčegь zlatь.
zaštò crь požáli njéina dobrynà.
i+ štè gь segà da+ ja proslávi po+ síč'ki světь.
Togázi i+ tïá+ mu samâ podúma.
skóro izvadě´te moí+ te móšti,
i položě´te+ gi na+ xúbavo mě´sto.
Zašto+ ne+ mógu da+ trьpę^ ázь za+ mnw^go tóĭzi smrád.
ne+ boíš+ li se ba, da+ nè by^ pústilь bь óg'nь da+ vŷ popáli.
i+ áz+ es'mь člkь wt+ máĭka i+ wt+ baštь^ ródena,
i+ moà báštnina ta+ ê epiváty štotó+ go zovь´tь, i+ dé_to+ ste výe segà na+ njégo.

I nekoi člvekь, imenemь Georgia, pomoli se bu da mu pokažetь bь.
Egda večerь bistь, leže spati.
I vide na snь edna žena, crca krasna, sede na prestolь zlati i voine mnogo okolo neę.
I ufati Georgia
i reče mu:
"Počto ostavixte smrьdlivo telo pri mošti stei.
Nъ skoru poidi
i izvadi mošti stei Petki.
I postavi gi u kovčegь zlati,
poneže i crь požali neini mošti,
i gdь xoštetь da ę proslavitь".
I sta javi mu se
i reče mu:
"Skoro da me izvadiši ot toę smradь.
Ne boiši li se ba da ne padnetь ognь ot nbsa da vi pogoritь,
poneže azь esmь ot Epivatia?"

(I?) wt tě´xъ bě´še ně´koʺ člkь íme+ to+ mu Gew´rgïe mъ´žъ, dób'rъ smirénь, dobrò_vólenъ, i+ xrstoljubívïĭ,
ta bě´šĭ˸ dumá+ sĭ na+ večér'nïĭ čas,
Kato+ sì ímašĭ zákonъ, i obíčaše da+ sì čitè mltva, dáde sébe na+ mól'ba,
i+ sъs srdce, mltív'ïĭ mól'bĭ, kam_tò, bga strúvaše, za síč'kyʺ svóĭ dómъ,
a+ na+ sъ´m'novanïe, nadví+ mu sъ´nъ
ta zaspà,
i strúvaše+ mu+ se katò če+ glédaše ně´koę caríca dè sъdì na prstlъ, tvъ´rdě svět'lívъ,
i+ tvъ´rdě mnógo světlívʺ mom'cỳ, okolo néę stoę´xa.
I+ katò gí vídě, ón'zyʺ xrstoljubí_vïĭ, mъ´žъ, tútak'sì, bỳ. sъs strax, ob'gъ´r'natъ,
i+ padna na+ země´+ ta,
ótĭ ne+ móžaše da+ gléda, téx'nïa+ t, svě´tlostъ, wčívěst'no, i+ xúbostĭ bezstrášno.
a edínъ. wt+ svě´t'li+ te momcỳ, fána+ go za+ rъkъ+ ta,
ta+ go vdíg'na,
i+ rčé+ mu.
(G)ew´rgïe, zaštò+ tъĭ ne+ počétoxte, tě´lo+ to, prpd_bnïę pét'kĭ,
amì po+ skóro iz'vadéte, i v'+ rák'la+ go položéte,
ótĭ a_résa crъ. dobrí+ te néĭni rábotĭ.
í+ íšte da+ ę` preslávĭ, na+ země´+ ta.
(T)ogízy rčé i onázyʺ crca:
pó+ skóro izvadéte mói+ te móštĭ,
i na- xúbavo mě´sto gĭ ugodéte,
otĭ ne+ móga da t'rъpè na mnógo, onózʺ zlò_smrъd'nò tě´lo,
zaštò sъ´mъ, i azъ člkъ,
i báštnino+ to+ mï+ e sélo, túĭ štoto sà zovè epívatъ, gdéto vïe séga živě´te.

prišédšeĭ že nóšti, geẃrgïĭ ně́ktw wt níxъ. múžъ xrts҃oljubívъ v' domù svoémъ ml҃ę́še+ sę bg҃u.
î kъ ʾoútru oûsnúvъ, vídě vidě́nïe:
mnę́še+ sę carícu ně́kuju na presvě́tlomъ sědę́štuju prestólě zrě́ti, î mnẃžestvw mnógw Svě́tlyxъ vẃinъ ʾókrestъ toę̀ stoę́štixъ:
ʾíxъ+ že xrts҃oljubívyĭ ʾónъ čl҃vě́kъ víděvъ, stráxomъ ŵbę́t' býst', î ná zemlju sebè poveržè, ne+ mogïĭ svě́tlosti î krasotỳ ʾónoę zrě́ti.
êdínъ že wt Svě́tlyxъ tě́xъ vẃinovъ, ʾémъ êgẁ za rúku, vozdvižè gl҃ę:
geẃrgïe, voskúju tákw prezrě́ste tě́lw prpdbnyę paraskévïi, î pogrebẃste S'+ nímъ trúpъ smerdę́štïĭ?
voskórě ʾoúbo to îzémše, na čestnomъ položě́te mě́stě,
ʾíbw vosxotě̀ bg҃ъ prosláviti rabù svojù na zemlì.
tákožde î Svě́tlaę ta cr҃íca gl҃a êmù:
voskórě îzemši mẃšti moę̀, v' naročítwmъ položě́te mě́stě, ne mogù bo na mnẃzě źlosmrádïę ʾónago tělesè terpě́ti:
ʾíbw î ʾázъ čl҃vě́kъ ʾésmъ,
î wtčestvw moè ʾést' Ẽpivatъ, îdě́že vy nn҃ě žitelstvúete.

ʾi ʾedinь čl͂vekь wt níxь ʾime+ mu béše gewrgia vidè sьnь takóvь čudenь ʾi strášenь kato+ če cr͂ca nekoja sednu_la na+ pr͒tolь
ʾi momci mlógo stojutь predь neʾjá
i+ ʾjá kato vidéxь tako_vo čudo wt stráxь padoxь nícь ná+ zemlju
ʾá edinь wt ʾwnia mužь st̃livь fanu+ me za+ ruku
ʾi dignu+ me
ʾi reče
čl͂veče ne boiši+ li+ se ti wt bg͂a
ne+ vídiš+ li tovà telo če+ e gní_lo ʾi+ smrьdéšto
ʾi+ pogrebóste+ go pri te_lo+ to bž͂ija rábi paraskeѵi
no sko_ro ʾidi
ʾi+ prikáži na sví+ te tvoĭ bratija da+ me izbávatь wt toliko smrádь
ʾáko+ li tova ne+ sotvórišь poĭstinu poznavai če wt ʾóg͂nь wt bóga ʾimate pogíbnuti
zašto ʾázь esmь čl͂vekь
ʾi báština+ mi+ è tovà mésto
vídite+ li kakvo xorotuva st̃aja paraskéѵa gewrgiju na sьnь

Ou+ táę nóštъ nę´koĭ člvkъ wt+ níxъ na+ íme Gew´rgïa, štò býlъ múžъ Xrstoljubívъ, na toę` véčerъ pomólil+ sę Bgu
i zaspálъ.
Í vidě´lъ na sóně nę´koę Críca štò sědę´la na Presvětlomъ Prestólě,
i mnóžestvo mnógw vóĭny wkolò neę` stoę´li:
Í ónyę Xrstoljubívyĭ čelově´kъ, katò vídělъ tovà mnógw+ sę ouboę´lъ
i+ pádnalь na zemlì,
ponéže ne+ možílъ da+ gléda svě´tlosti krasotỳ eę`.
Í edínъ wt svě´tlyę ónyę Vóĭny poték'lъ
i po_élъ egw` za rúku
i+ vozdvígnalъ egw`,
i rečè emú:
Gew´rgïa zášto tolíko ne+ počétoxte onóe stóe Tě´lo Prepodóbnyę Paraskéѵi?
nò pogréboxte egw` so ónyę smrádnyę trúpъ?
skóro da+ poídite
i+ da izvádite tovà stóe Tě´lo wt támo,
i+ da+ položíte egw` na Čestnóe mě´sto,
ponéže xóčetъ Bgъ da Proslávi rabú svojù na zémlju.
Togíva i onáę svě´tlaę Críca rečè emú:
Skóro da+ poídite
i+ da izvádite wt ónoe mě´sto Móšti móĭ,
i+ da+ položíte íxъ na izbránnoe mě´sto,
počtò i ázъ esmъ člvkъ,
i otéčestvo moè epıvátь éstь, gdè vỳ segà živéĭte.

i+ ut+ tjáx tzelovétzi njákui+ si víkaxa- gu geórgıe
xrısténın dumpár mpésı
i+ tói ka-tu+ sí utídı u+ tjáx+ si, i podı´r vıtzére nasétne śtána da+ sá pumólı mpógu kakvótu+ si śtrú-vası sjákugı mólmpa mpógu.
atzı priz+ née nóśt na+ rássámvanı zaspá,
i+ víde edná zıná ka-tu njákui tzarı´tza tzı sidı´ na+ zlát śtol sfetlï´f˸
i+ wku-lu+ i naridíli+ sa mómtzi xúmpavı sfetlï´kavi.
i+ tóizi geórgıe uplásı+ sa
i+ pádna na+ zimjá+ ta ut+ śtráx
i+ sá rastrıpéra
i+ nı+ mózesı da+ gléda unái-zi sfetlïná
i+ idín ut+ unéizi xúmpavı i+ sfetlı´vı mómtzi pristápı
ta+ gù ulúvı za+ raká+ ta
ta+ gù is-dígna
i+ mú rétzı˸
śtanı´ geórgïe.
amì w´tı+ sti śtó-rıli tái
ta+ stí ugúdıli unúi vunéśtu télw prı- sfetáe pétka.
skóru da+ utídıs da+ izvádıs ut+ tá-mo sfetí+ ti+ i néinı móśti i+ da+ gı ugúdıs v+ zlát sandák
zaśtò tzár nımpésnii pozélı néina- ta domprıná
i+ śtı` góspod da+ jà+ proslávi née po+ sítzkie sfját.
tugı´s i+ tjá+ mu samá rétzı sfetáe pétka
geórgïe˸ skóru da+ izvádıti mói+ ti móśtı ut támo
i+ gı+ polózitı na+ xúm-pavo mjástu
zaśtò nı+ móga da+ tarpá ás za+ mlógu da+ sám támo. i+ ut+ négu mpaská i táizi vunjá śtutu+ sti+ já ugúdıli pri+ mói+ tu telw´.
nı+ sá+ lı mpuítı ut mpóga da+ nı` púsnı wgan da+ vı` izgurı´.
w´ti da+ znáitı tzi i+ ás sam tzelovék ut máika i- ut mpaśtá rodéna.
i mpáśtnına+ ta mi+ i túi epıvaѳi détu+ gu víkat détu+ stı i+ vií sigá na- négu.

nekoï wt+ tïę ljudï što našle telo+ to ï+ ednogo vïkale ћorћïę
mu+ se kazala na+ sonъ carïca so+ svetlï alïšta
ï+ mu+ rekla
ћorћïe što+ turïvte wnïa smerdlïvъ trupъ na+ moe smïreno telo

Toga edinъ otъ tězi čelověcy, komuto ime+ to běše Georgiĭ, vidě na sъnъ prezъ noštь+ tǫ ednǫ caricǫ, na světlivъ prestolъ sъ mnogo voĭny,
koęto mu reče:
Georgie zašto ne početoxte onova tělo, koeto e na světa Paraskevǫ?
i zašto go pogreboxte sъsъ onova smradno tělo?
No skoro da otidite da mi izvadite otъ tamo tělo+ to, i da go turite na izbranno město:
zaštoto ne moga večь da tъrpě onova smradno tělo,
poneže i azъ sǫmь čelověkъ
i moe+ to selo e Epivatъ vъ koeto ty sega živěešь.


10. Izętïe moštei - Petka's relics are brought to a church in Epibates

Vъ+ nóšti+ že toì, í+ ně´kaà wt+ blgogóvě_inyʺxь žénьʺ, eϋfímïa toì prozvá_nïe. podw´bno tómoužde víděnïjù ví_děnïe vídě.
i+ w´boì na+ oútrïà vьsě´_mь podróbnou víděn'naà skázaše.
Da jáko sïà w´nì slýšàše, vъsì oúté_komь oústrь´miše+ se.
í+ toʺ sь+ mnózěmь oúsrь´dïemь ízь´m'šè. jákóže někoje_mou skróvištu ne+ w´býčnou í+ mnógo cě´_n'noù čjúždaàxu+ se.
Vъzь´m'še+ že toʺ sь+ svě´štami í+ kádily. árw´mati+ že í+ blgo_vónïi. sъ+ radóstïjù polóžiše vь+ crkvy styʺxь í+ vьsè_xvál'nyx ápslьʺ.
Vъ+ njeí+ že léže, mnógaà í+ čjúdnaà zna_ménïa tvóràše.
í+ ne+ tь´čïjù vь+ stráně w´noì, nьʺ i+ po+ vьsě´xь w´krstnyix strá_naxь toʺje čjúdesa í+ znaménia vьsě´mъ vě´domaʺ bě´xou.
Vъsi+ bò í+ že w´krь´_stь nedoúžnïi í+ bě´snoujušteí+ se, sъ vě´roju prixódešteʺ íscě´ljennja poloú_čaaxou.
Izýde+ že tòje sloúxь po vьseì w´krьstněì strány w´nojè..

I+ prě_zь+ tázi nóštь i+ drúga ženâ dobrâ xrstïanka imé+ to éi Éfimïa i+ tïa takvózi vidě´la.
i+ takvízi du_mi i+ neì rékle.
i+ zaračále
skóro utrě ráno da+ kážešь tóva. dá+ vi wt+ ba og'nь ne+ izgorì..
I+ nautrě izlě´zoxa i+ dva"+ ta
i+ kazáxa na+ sí_čki támo po+ konécь.
I+ katô čjúxa tovà epïvát'scïi ljúdïe. skóro sí_čki tékoxa,
i+ sьs'+ golě´ma rádostь. izvadíxa móšti+ te éi katô ně´koe mnógo_cě´n'no skróvište
i+ mnógo+ se čjúdixa na+ neíno+ to stoe tě´lo.
wt tol'kozi vrě´me kákь stói cě´lo i+ krásno i+ blgo_úxae, wt+ xúbava mí_rízma da+ sè člkь ne+ nasýti.
I+ uzéxa onóva tělo sь+ svěšti i sьs'+ kadíl'nici i+ sьs' ѳïmïan. i+ izmirno i+ drugì xu_bávi aromáti
i+ wtnésoxa+ ja sьs'+ golě_ma rádostь
i+ polóžixa+ ja vь+ crkova styx apsllь.
I+ támo mnógo čjúdo stóri togázi staa pét'ka.
bě´snïi iscěljáxa i+ ból'nïi i+ glúxïi. i+ eźávï+
i wt+ sěkákva bólestь, kóĭ doxóždaxa i+ vě´ra imaxà čísta. i+ ljubóvь wt+ sí_čko srdce na+ staa tojà čas iscěljávaxa.
I+ pročjú+ se po+ síčka zémlja epivatь´_ska.
i+ ne+ tь´kmo támo+ se pročjù. ami i+ do+ cri_grad. i+ po+ síčka zémlja.

I+ prěz'+ tьzi nóštь i+ drúga žénâ dobrâ xrstïá_n'ka ime+ to+ éi Efímïa. i+ tïà takvózi vidě´_la,
i+ takvízy dúmy i+ njéi rékle,
i+ zarъ´čale
skóro útrě ráno da+ kážešь tovâ, da+ vŷ wt+ ba w´g'nь ne+ iz'gorì.
I+ nautrě izlě´zoxa i+ dvaʺ+ ta,
i+ kazáxu na síč'ki támo po+ konécь.
I+ katô čjú_xa tovà Epivátscïi ljúdïe. skóro síč'ki tékoxa,
i+ sъs' golě´ma rádostь izvádixa, mó_šti+ te jéi katô ně´koe mnw^go_cě´nno skróvište
i+ mnw^go+ se čjudíxa na+ njéino+ to stóe tě´lo.
wt tól'kozi vrě´me kákь stoì cě´lo i+ krásno, i+ blgo_uxáe, i+ wt+ xúbava miriz'mà da+ sè člkь ne+ nasýti.
I+ uzéxa onovà tělo sъ+ svě´šti, i sъs'+ kadíl'nici, i+ sъ+ ѳïmïánь i+ íz'mϋ´r'no, i+ drúgy xúbavy aromáѳi.
i+ wtnésoxa+ jù sъs+ golě´ma rádos,
i+ polóžixa+ ę` vъ+ crkva styx ápslь.
I+ támo mnw^go čjúdo stóri togázi staa pét'ka.
bě´_snïi iscělě´xa, i+ ból'nïi, i+ glúxy, i+ eźàvy.
i+ wt+ sě´kak'vi bólestь, koì doxóždaxa, i+ vě´ra ímaxa čísta, i+ ljubóvь wt+ síč'ko srdce na+ staa pet'ka, tója čas iscělě´vaxa.
I+ pročjú+ se po+ síč'_ka zemljà Epivát'ska.
i+ ne+ tь´k'mo támo+ se pročjù. àmì i+ do+ cári_grád, i+ po+ síč'ka zemljà●

I+ prěz+ tь´zi nóštь drú_gaa ženâ xrstïán'ka, íme+ to+ ì eftímïe, i+ tïà takvózi vi_dě´la.
i+ takvízy dúmy i+ njéi ré_kle
i+ zarь´čale.
skóro útrě ráno da+ kážete to_vâ da+ vi^ wt+ ba óg'nь ne+ izgorì.
I+ naútrě izlě´_zoxa i+ dvaʺ+ ta,
i+ kázaxa na síčki+ te támo po+ konécь.
I+ katô čjúxa tovà epivát'scïi ljúdïe, skóro síč'ki+ te tékoxa
i+ sьs+ golě´ma rádostь iz_vádixa móšti+ te+ ì, katô ně´koe mnw^go_cě´n'_noe skriválište.
i+ mnw^go+ se čjúdixa na njéino+ to tě´lo,
wt+ tólkozi vrě´me katô stoì cě´lo i+ xú_bavo i+ blgo_uxáe i+ wt+ xúbava mirizmà da+ sè člkь nasíti.
i+ uzéxa onovà tě´lo sь+ svě´šti i+ sьs'+ kadílnici, i+ ѳimïánь. i izmϋ´rno, i+ drúgy xúbavi aromáѳi.
i+ wtnjésoxa+ jà sьs'+ golě´ma rádostь,
i+ polóžixa+ jà v+ čérkova stýxь apslь
I+ támo mnw^go čjúdo stóri togázi sta pétka.
bě´sny iscělě´xa, i+ bólny. i+ glúxy, i+ éźavy,
i wt+ sě´kakva bólestь koiʺ doxóždaxa, i+ vě´ra í_maxa čísta, i+ ljubóvь sь+ síčko srdce na staa pét'ka, tóĭzi čas i+ iscělě´vaxa.
I+ pročjú+ se po síčka zemljà epivát'ska.
i+ nè támo+ se pročjù, àmì i+ po+ cri_grád, i+ po+ síčka zemljâ.

I taę noštь i druga nekoę žena, imenemь Efimia, i ona takovo videnie vide.
I egda skazaxa na epivatski ljudie, skoro (priidoxa) sъs mnogu radostь
i naidoxa mnogocenoe sьkrovište.
I izvadixa sti mošti
i zanesoxa ixь sъs' temianъ i svešti
i položixa ixь vъ crkovь stix' aplь.
I tamo mnogo čudo sъtvori.
Togda mnogo besni isceli, slepi, gluxi i vsakna bolezni,
koi prixoždaxa sъs' vera.
I proču se po vsa zemlę Epivatska.
Ne tъkmo Epivati, nъ (i) do Crigrad'.

(V)ъ tázyʺ nóšt' i ně´koʺ ženà bgoboęzlíva, i xrísima, ime+ to+ ĭ bě´šỳ eѵfïmïę, tъ-k'vózy vidénïe vídě
prïlič'no i+ dvá+ ta. na+ utre potréb'no vidě´nïe+ to kázaxa na síč'ki+ te člcy,
ta+ čè katò čjúxa, i+ razbráxa túĭ člci+ te, síč'_ki+ te tičiš'kom otídoxa,
i+ tógo sъs golě´mъ pódkanъ, i+ sъs strax´, iz'vá_dixa,
i+ čjúdexa+ se katò na+ ně´koĭ skriválište ne+ znáeno, i+ bezcén'no, imá_nïe,
(I?) zéxa+ go
ta+ gó nósexa, sъs sveštè, i+ kandil'nicy, sъs aromátĭ, i+ sъ´sъ dob'romizlívïĭ ѳamïánъ,
i+ sъs mnógo radustъ+ go, polóžixa, v' čer'kova+ ta stýxъ, i+ vsex'válnix apóstolь, déto v'+ néę, ližéše, i+ strúvaše mnog, i+ čjú'_dnĭ znaménïe.
i+ ně´ tokò v' onázy strenъ, amì i+ síč'ki+ te, okolov'rъ´stnĭ stranà selà i+ gradovè, néĭni+ te čjudesà, i+ znaménïe, rédom bě´xa známenïe.
otĭ síč'ki+ te déto na okolo bol'návĭ, i+ bě´snyʺ člcy, prixóděxa, i+ is_celénïe polučávaxa,
i+ pročjú+ sa rédom, po+ síč'ki+ te, ókolo_vrъ´stnĭ stranì za+ prpdbnaę pét'ka.

toę́žde nošti î ženà ně́kaę čéstna ʾímenem' ẽѵfímïa, tóžde vidě́nïe vidě̀,
î ôbói na ʾoútrïe vsě́mъ ljudémъ víděnnaę skazáša.
Slyšavše že Sı´ę bl҃gově́rnïi ljúdïe, potekẃša sъ Svě́štámi kъ prpdbnyę paraskévïi mẃštemъ,
î týę sъ mnẃgim oûserdïem' îzémše, ʾjákože ně́koemu sokróvištu mnogwcě́nnomu rádovaxu+ sę,
î polwžiša vъ cérkvě st҃yx' î vsexválnyx ãps҃lъ petrà î pávla, v' vési Ẽpivátě, îdě́že ml҃tvami prpdbnyę paraskévïi, mnẃgaę îscělenïę wt St҃yxъ mẃšteĭ êę̀ bwlę́štimъ podaváxu+ sę,
vsě̀ bw ʾí+ že ʾókrestъ ne+ dúžnïi î běsnújuštïi+ sę, sъ vě́roju prixwdę́šte, zdrávïe pwlučáxu.

u+ tujo noštь nekoę ženà íme+ i beše efï_mia ʾi+ wna takóvja sьnь vidè
ʾi kogi+ bi u+ jutro ʾi+ dvoĭca+ ta na+ svь naródь prikazáxu
ʾi+ tija luge štoto čuxu takóvja sьnь svì uzexu sve_šti
ʾi+ prïidóxu nadi telo+ to st̃ïę paraskéѵi
ʾi+ uzexa+ go
ʾi+ položíxa+ go u+ kovčegь čt͒nь
ʾi+ zanésoxa+ gò uʾ+ cr͂kvu st̃imь ʾáp͒tlomь

Ou+ táę nóštь i nę´koę ženà na ímę Eѵfímïa, i onà takóvoe vidě´nïe víděla:
Í+ na oútre i+ dvoíca+ ta skazáli na vsì ljúdïe štò víděli.
Tovà katò čúęli Blgově´rnïĭ ónyę ljúdïe potekóša so svě´šty na stýę Móšty Prepodóbnyę Paraskéѵi,
i s+ golę´moe Blgogově´nïe izvádili íxъ wt+ támo,
i Rádovali+ sę katò čì naĭšlè nę´koĭ mnogocě´nnoe sokróvište,
i+ položíli íxъ vъ Cerkvi stýxъ Apstlъ Petrà i Páѵla na+ sélo epѵvátь.
Í+ mltvami Prepodóbnyę Paraskéѵi, mnógaę iscělénïę podaváše+ sę wt stýę Móšti eę` na+ bólnyę i+ bě´snyę po ónyę strány
štò prixodíli s+ vě´roju vsì iscělénïe polučávali.

i+ priz née nóśt i+ drúga zıná xrıstjánka í-mi+ tu+ i eѵtímïe i+ tjá vídela takvós vidénïe
i+ na+ née+ sa rékli téizi dúmi.
i+ i+ zarátzelı i+ néi
ta+ i rékli˸
skóru útre ránu da+ kázitı na+ xóra- ta túi pu+ kunétz.
ta+ da+ vı` nı+ isgurí ut+ mpóga w´-gan.
ï na+ utrıná+ ta izljázuxa i+ dváma+ ta geór-gïe i+ unás zıná
i+ kázaxa na+ sítzki+ tı xóra túi néśtu pu+ kunétz.
i+ katú tzjúxa túi epıváѳe-nı na+ skóru sítzki+ tı+ sa spúsnaxa.
i+ sas+ goljá-ma rádus izvádıxa móśtı+ tu+ i na+ sfetáe ï- prepodómpnae pétka.
i+ katú tzı namérıxa njákui mlogotzjánnu skrivóvıśtı támo+ i zarádvaxa.
i+ sà tzjúdexa mlógo na+ néinu+ tu sfe-tóe telw´ ut tólkuzi vrémi kak+ sí śtuí tá-i tzjálu i+ xúmpavo i+ dompromirizlívu i- ut+ xúmpava mirizmá da+ sá tzelovék nasítı.
i+ punésuxa tugı´s unúi sfetóe teló sás+ sfé-śtı i+ sas kandı´lnıtzi i+ ѳimïán i+ izmírnu i- sàs drúgi xúmpavı mirizmí.
i+ utnésuxa+ ja sas+ goljáma rádus
i+ polózixa+ ja f+ tzérkova na- sfetí+ ti apóstoli.
i+ támo mlógo tzjúdo śtórı tu-gı´s sfetáe pétka
mpésnı+ sa istzirı´xa i+ mpól-nı i+ glúxi
i ut+ drúgı mpolésti sjákakvi+ sa i-stziríxa
koíto duxózdaxa sas vjára tzı´stae i+ sás ljumpóv i+ sàs sé sartzé na+ sfetáe pét-ka tóizi tzjás sa uzdravjávaxà.
i protzjú+ sa po+ sítzka+ ta zimjá e_pïvátska i+ njá tukú támo déto+ sa protzjú, amì i+ du+ tzárı_grád i+ po+ sítzka+ ta zimjá.

ï+ nekoa žena ga+ vïkale efïmïę ï+ wna toa vïdenïe vïdela
na+ utro+ to wba kažuale kako+ čule
ljudï se+ sterčale
ï+ se+ raduale kako azno koga+ ï+ našle
ga wdnele u+ cerkva svetï apostolъ peterъ ï+ pavelъ u+ selo epïfatъ
mnogo čudesa čïnïla tamo

Tuĭ sǫšto+ to sanuvala i edna žena,
i na utrinǫ+ tǫ kato ubadixa na xora+ ta i sǫ rasču, toga zemaxa svěšti, otidoxa sъsъ straxopočitanie,
i kato izvadixa mošti+ to na světa Paraskevǫ, zanesoxa go vъ Epivatъ,
i go turixa vъ cerkovǫ+ tǫ, koeto napravi mnogo iscělenię na bolny i běsny, po onaę stranǫ koito doxoždaxa sъ věrǫ.


11. Fruzi vъ Carigradě - Franks conquer Tsarigrad and plunder its riches

Vrě´meni+ že mímoték'šoù ne+ málu, í grьčь´skàgo crstvïa skϋp'tru ízne_móg'šoù, popoúštenïemь bžijemъ. rímljàne toʺ oúdrь´žaše, íx'+ že i+ páli_cou želě´znu bžstьvnojè iménova pisánïe.
Crstvujuštïi oúbò jákože oúdrь´_žše grádь. vъsè styʺje sьsoúdy be_stoúdně` vьzь´m'še. i+ jéšté+ že í+ čstnyjè styʺxь móšti. crkóv'nouju+ že vьsù oútvárь í+ crskaà vьsà imě´nïa, í+ vь_soù prósto réšti gráda krásotou. vъsà vь+ rímь wtpoústiše+ že i+ wtsláše.
Sïà vьsà blgočь´stivïix zréšteʺ sьbórь, sě´tovanïa í+ pečáli tě´xь pokryʺvaáše w´blákь.
í ničtò+ že wt+ nýxь ínò slý_šàše+ se, rázvě`. Vъskrsny vьskoujù spíši gi. vъskoujù zabývaješi ní_štetou nášou í+ pečálь nášou, í+ pró_čejè.
Vъ+ síxь oúbò í+ sícevyʺxь blgočь´stivïix sě´tovanïa w´drь´žàše w´blákь♦

I+ vrě´_me bi" ně´koe
oslábnь grьčь´sko ca_rstvo.
i+ sьs'+ bžïe povelě´nïe doidó_ixa rimljáne.
i+ prěexa cri_gradь.
Katô káže dvdь.
sьs'+ pálica želě´_zna udrьžáxa
síčko u+ cri_grádь. plěníxa fren'ci
i+ obráxa zláto i+ srébro. i+ crkóvny odeždi. i+ sьsúdïi štô bě´xa mnógo_cě´nnïi zaedno i+ stïi móšti.
i síčko wtnésoxa vь+ rímь:-
Tovà katô vidě´xa i+ dočáka cárográ_ždane i+ blgočьstivi sьbórь. vьzdь´_xnu tvrь´dě golě´mь.
i+ golě´ma tъ´_ga imáxa togázi
i+ xodě´xa katô mrь´tvy.
i+ mljaxu+ bu
i+ dúmaxa.
vь_skrsnì
vьskúju spíši gi.
zaštô za_borávi nášu níštetu. i+ gríža náša
i+ drúgy rě´či mnógo+ se mljaxu i+ dúmaxu.

I+ vrě´mê bŷs ně´koe.
oslábnъ grь´čьsko cár'_stvo.
i+ sъs'+ bžïe povelě´nïe, doĭdóxa rimljáne
i+ prěexa, cári_grádь.
katô káže dvdь crь.
sъs'+ pálica želě´zna udrьžáxa.
I+ síč'ko oú+ cá_ri_grád plěníxa frén'ci.
i+ wbráxa, i+ zláto i+ srébro. i+ crkóvny wdeždy, i+ sъsúdy, štô bě´xa mnw^go_cě´nnïi, záednô i+ stỳ móšti.
i síč'ko wtnésoxa vъ+ rímь.
Tovà katô vidě´xa i+ dočákaxa cárográždane, i+ blgočь´stivy sъbór'. vъz'dъ´xnu tvrь´dě,
i+ golě´m skrь`bь, i+ golě´ma tъgà ímaxa togázi.
i+ xóděxa katô mrь`tvy
í+ mljaxa se bu
í+ dúmaxa.
vъskrsnì
vъskúju spíšь gi.
zaštô zaborávy nášu níštetu, i+ gríža náša.
i+ drúgy rě´čy, mnw^go+ se mljaxa i+ dúmaxa.

I+ vrě´me by^ ně´koe,
oslábna grь´čьsko crstvo.
i+ sьs+ bžïe povelě´nïe doidóxa rimlě´ne,
i+ prěéxa cri_grád.
katô káže dvdь crь.
sьs'+ pálica želězna udrьžáxa.
i+ síčko u+ cri_grád plě_níxa fréncïi.
i+ obráxa i+ zláto, i+ srébro, i+ čerkóvny odéždi. i+ sьsúdy štò bě´xa mnw^go_cě´nny, záedno i stýe móšti,
i+ síč'ko wtnésoxa vь+ rímь.
togíva katô vidě´xa i+ dočákaxa carò_gráždane i+ blgočь´stivyʺ sьbórь vьzdь´xna tvrь´dě
i+ go_lě´mь skrь`bь i+ go_lě´ma tьgà ímaxa togázi.
i+ xóděxa katô mrь´tvy,
i+ m´ljaxa+ se bu,
i+ dú_maxa.
Vьskrsní
vь´skuju spíši gi,
zaštò zabo_rávi náša+ ta syromašï^a i+ gríža+ ta náša.
i drúgy rě´či mnw^go m´ljaxa+ se i+ dúmaxa.

I togda beše oslabelo grьčesko crtvo.
I sъs' bžiemь proizvoleniemь priidoša rimlęne
i uzexa Crigrad',
jakože reče prrkь Dvdь:
"Sъs palica žilezna udrъžaxь".
I togda plenixa frenci i vsa obraxa.
I mošti stei otnesoša vъ Rimь.

(I?) preminъ´ se vremè ne+ sì málo,
i+ grъ´česko+ to crstvo der'žava+ ta, wt_sláb'no,
oti tъ´ĭ ostávi bgъ zaradʺ grěxové+ te+ im,
i+ prezé_xa+ go rim'lene,
ta+ gò drъžáxa,
déto+ gĭ tě´xъ naréče bžtvéno pisánïe želě´z'na toę´ga.
ta+ čè kató dъr'žę´xa cri_grá'd, štotó imaše tám, sъdovè stýĭ síč'ki+ te+ gĭ bezsrám'no obráxa.
amì pák i+ wšte, i+ čtsnyʺ stýĭ móšty, i+ síč'ki+ ta primě´na, i+ xubostъ čer'kóvna, i+ síč'ko+ to imánïe, cá_r'sko, i+ právo da+ rečémъ, síč'ka+ ta xúbostъ grád'ska, síč'ko+ to, v'+ rim, provó-dixa, i+ zanésoxa.
(I?) túĭ katò sé+ to glédaxa, blgčstívïĭ sobór, xrsty_an'skyʺ tvъ´rdě mnog, tъgúvaxa,
i+ grížaxa+ se,
i+ níšto drúgo wt+ těx+ sa ne čjúvaše da+ dúmat osvě´nъ túĭ.
vskrsnĭ, gsdĭ
zaštò spíš' bže moʺ,
zašto zabràvešъ siromášestvo naše. i+ gríža+ ta náša,
i+ drúgo+ to.
i+ katò bě´xa blgočstívi+ te xrstyánnyʺ, na tъk'vazĭ gríža, i+ tagúvanïe, go_lě´mo.

vrémeni že ne+ málu mimošédšu,

-

I mnógoe vremę` né+ sa mínalo,

i katu+ sá pomína njá-kólku vrémi sàs mpózie povelénïe utslám-pna grétzesko+ tu tzárśtu.
w´ti dóduxa rímle-nı
i+ privzéxa tzárı_grád
kakvóto kázi i+ prorók tzár davï´d
sàs pálıtza ziljázna udarzjáxa+ gu.
i+ sítzko+ tu f+ tzárı_grát plenı´-xa+ gu
i+ umpráxu zlátu i+ srémpru i+ tzérko_vı i+ dréxi tzerkóvni. i+ sadlínı śtutù mpjáxa mlogotzénni
tá+ naidnó sas+ túi zéxa+ ï+ sfetí+ ti móśtı na+ sfetí+ tı
i+ sítzko+ tu zanésuxa na+ rím.
tugízi tzarográzdenı katú vídexa katú dutzjákaxa túi néśtu, sítzki sámpor xrısténski vasdáxna tvárde
i+ guljáma grí-zja i+ tagá im pripádna tugı´s.
i+ xódexa katú mártvi
i+ mólexa+ sa mpógu
i+ dúmaxa˸
vaskras-ní
i+ śtanı´
zaśtò zakasnjávas góspodı
zaśtó zam-právı náś+ tu siromásestu i+ grízja+ ta násja.
i+ drúgı dúmi mlogo jw´śtı dúmaxa ï+ sá+ mólexa.

pa+ toa mnogo+ ne+ e vreme zamïnalo

No podirъ mnogo vreme


12. Ioannь Asěnь - John Asen of Bulgaria makes war on the Franks

Vъ+ tó+ že vrě´me blgočь´stïe svě´tlě i+ jávljén'ně krěp'cě oúdrь´žav'šouʺ blgočь´stivomou cru blь´gar'skomou, ıw´an'nou ásě´njù, snu stáraʺgo cra asě´_njà. í+ nikákože tě´xь lajanïi oúžá_sьšu+ se. nьʺ í+ páče vrě´me blgo_poloú_čno wbrě´tь na+ ne+ čь´stivyʺxъ w´drь´ža_nïe. Xrábwr'ně vьskóči,
í+ vьsè má_kjedón'skojè w´bьjem'šou wdrь´žanïe. i+ jéšté+ že í+ sě´rь, táko i+ sъ+ vьsejù áѳónь_skojù páče+ že ístínějè réšti, stojù gó_rojù. kъ+ sím'+ že í+ slávnyʺ sólounь sь vьsejù ѳettalïejù, tákoždè í+ trïva_ly. tákožde í+ dál'matijù, já+ že i+ ár'vánitьskaà gljét+ se drь´žava, dáže í+ do+ dráča. Vъ+ níx'+ že í+ mítropolíti i+ epïskw´py svě´tlě í+ blgo_čь´stivě po_stávi. jákóže svě´tliʺ egò xrïsovuli vь+ slávněì lávrě styʺje góry í protá_tě, wtkrь´venomь svě´dětel'stvoujutь lícemь.
í+ ne+ tь´čijù sïími dovólьnъ býst.
nьʺ í+ dáže do+ crstvujuštàgo gráda krě´p'ko í+ moúžьstv'ně vьsà pokóri+ že í+ pow´bláda.
í+ sámïi tьʺ crstvujuštïi grádь povoevav'+ že í+ pokoryʺ, í+ i+ že támo drьžeštejè frugy pwd+ dánïjù oústroì..

I+ vь+ tovà vrě´me, blgočь_stivïi cárь trь´nov'_skïi ıwánnь asě´nju snь stárimu blь´gar'skimu cáru asě´nju. krěp'ko drьžáše togázi crstvo.
i+ níkakь ni+ ubojá+ se wt+ onïa fren'ci. katô prěexa cri_grádь.
amì ednákь+ mu prilégna vrě_me voíska da+ vdígne da+ plě´nuva ne_čьstívi. i+ da prěéma zémlja mnógo.
junáš'skïi. sьs'+ bžïe povelě´nïe prě´e makedón'ska zémlja. i+ sě´rь i+ aѳonь´_ska góra sïi_rě´čь sta góra. i+ okó_lo štó+ sa+ grádóve sólunь. i+ síčka ze_mlja ѳetalïíska.
i+ tri"_válïa ouze. táka i+ dal'má_tïa štô+ arbanáška drь_žáva.
i+ prě´e i+ do+ dráča.
i+ po+ síčki ze_mli gde" prě´e postá_vi mitropólïtje i epskpy svě´tli. i+ blgočь´stivyi. sьs'+ negovy stïi xrisovúli. što+ sâ segà u+ slávnaa lávra. ú+ stěi górě.
i+ nè+ tá_kmo tïja zémli. katô prěe dá+ se w_stávi, i+ da mú+ se dosádi.
ami poídè i+ na+ cári_grádь
i+ négo prě´e.
i+ štô bě´xa támo frén'ci. pokloníxa+ mu+ se
i+ prědá_doxa+ mu+ se da+ sà négova raja. i+ dánь dá+ mu dávatь.

I+ vъ+ tovà vrě´me, blgočь´stivyʺ cárь trь´nov'_skyʺ ıwánnь asě´nju. snь stárimu blь´gar'skymu cáru asě´nju. krě´p'ko drьžáše togázi cárstvo.
i+ nìkakь ne+ uboá+ se wt+ w´nïá frén'ci katô prě´_exa cári_grádь.
àmì édnak'ь+ mu prilégna vrě´me voĭskà da+ vdígne, da+ plěnúva ne+ čь´sti_vy. ı+ da+ prěéma zemljà mnw^go.
I+ skóči junáš'kyi sъs'ъ+ bžïe povelě´nïe.
i+ prěeʺ makedón'ska zemljà. i+ sě´rь i+ aѳon'skaa gorâ, siʺ_rě´č, staa. gorâ. i+ w´_kolò, što+ sъ+ grádwve solúnь, i+ síč'ka zemljà ѳetalïískaa.
i+ triválïa uzè. takà i+ dal'ma_tïa. što+ è arbanáš'ka drьžáva.
i+ prěeʺ, i+ do+ dráča,
i+ po+ síč'ki zemlì gdeʺ prěé. postá_vi mitropolíte i epskpy, svě´tlïi i+ blgo_čь´stivïi sъs'+ njégovy styì xrisóvuli. što+ sъ^ segà u+ slávna lávra u+ stěì górě.
i+ nè+ tь´kmo tïa zemlì. katô prěé. dá+ se ostávi, i+ da mû+ se dosadì.
àmì poidè i+ na+ cri_grádь
i+ njégo prěé.
i+ štô bě´xa támo frén'ci, pokloníxa+ mu+ se,
i+ prědádoxa+ se, da+ sъ^ njégova rajà. i+ dánь da+ mû dávatь.

I+ vъ+ tovà vrě´me blgočstivyʺ crь trьnovs'kyi ıw´annь asě´nju, krě´pko drьžáše togázi crstvo.
i+ níkakь ne+ ubóa+ se wt+ onï´a frén'cïi katô prïéxa crigrad
àmì édnak'+ mu prilégna vrě´me vo_ĭskà da+ vdígne, da+ plěnúva ne+ čь´stivïi i+ da+ prěéma zemljâ mnw^go.
I+ skóči junáš'kyi sьs'+ b´žïe povelě´nïe,
i+ prěè makedón'skaa ze_mljà, i+ sě´rь, i+ áѳon'skaa gorâ siʺrě´č staa gorâ. i+ ókolu što+ sь^ grádwve, i+ sólunь, i+ síčka ze_mljâ ѳetalïískaa,
i trivalï´a uzè, takà i dalmatï´a što+ ê arba_náška drьžáva,
i+ prěè i do+ dráča.
i+ po+ síčki zémli gdeʺ prěè postávi mitropolíti i+ epskpy svě´tly i+ blgo_čstivy sьs+ njégovy stïi xrisóvuli, što+ sь^ segà u+ slávna lávra u+ stě´i górě.
i+ nè tь´kmo tï´a zémli katò prěè da+ sè ostávi i+ da+ mú+ se dosádi.
àmì po_idè na+ cri_grád,
i+ njégo prěè.
i+ štò bě´xa támo fré_n'cïi, pokloníxa+ mu+ se da+ sь njégova rajà, i+ xaznà da+ mú dávatь.

I vь to vreme blgočestivi crь bolgarski vь Trъnovo Ioanъ Asenъ, sinь staromu cru Asenju, krepko drьžaše togda crtvo.
I nikako ne uboja se ot frenci, egda uzexa Crigrad',
nъ vozdviže velika voiska bolgarska
i popleni nečestivi frenci.
I mnogo zemlę uze ot nixь sъs' bžiimь poveleniemь
Makedonska zemlę i Serska, i Sta gora i Solunь.
I vsa zemlę Ѳeѳaliiska i Trivalię uze, i Dalmatia, i što e Arbanaška drъžava i do Drača.
I do gde uze, postavi mitropoliti i episkopi blgočestivi, sti xrisofuli, što esu sega u slavna lavra u Stia gori.
Ne tъkmo tia zemli prie
nь i Crigrad'.
I tamo, što bexa frenci, poklonixa mu se
i danь davaxa mu.

(V)ъ onúĭ vremè, blgčstívo crstvo svět'lívo+ sa, wbá_dĭ,
i ęko, prezè dъ+ dъržì. blgočestívyʺ crъ bol'gar'skyʺ. Iwán'nь asě´novъ, sínъ na+ stárago crę` asě´na,
i+ níkakъ sa ne uboę`, wt+ těx´na ta síla, i+ lúdostь,
amì po+ dobrę` naméri vremè prï´lïčno, da+ ide na+ ne+ čestívi+ te frén'cĭ, da+ im prezémĭ dъržàva+ ta.
(ju)nášeskʺ skóčĭ,
i+ síč'ka+ ta makedón'ska der'žáva prezè, sъs sé+ ta aѳón'ska stranà po+ istina da+ rečémь stáę gorà, naednò, i+ sláv'nïĭ sólunъ, sъs síč'_ka+ ta ѳetalï´iska strenà, tъ´ĭ, i+ triválĭ, pák, i+ dal'mátïju, štò+ sá= káz'va ar'vanï´t'ska deržáva, dorì, i+ do+ dráča,
i+ v'+ tě´x' wstávĭ, mitro_polítĭ, i+ vldcy, svě´tlò i+ dobrę` póčest'no. katò svě´t'li+ te négovʺ xrisóvúlĭ, v' sláv'naę láѵʺra ou+ stáę gorà, i+ tъ´ĭ po+ tén'ko martori_sovatъ,
i+ ne+ sósa+ mu tokò do+ tám,
amì dorì, i+ do+ cri_grád', junášeskĭ sí_čko+ to prezè,
i+ po_obladà, i+ sámago crĭ_gráda,
navì i+ prezé+ go,
i+ tám štotò dъr'žáxa gradó+ tь frén'ci+ te, ostávi+ gĭ pod' dánъ da+ dávatъ bírъ.

-

-

-

i+ f+ túi vrémi mplagotzestívi i+ xrıstén-ski tzár tárnovski ïwán asénjuv jáku dar-zésı tugı´s tzárśtu
ta+ tói nı´kak nı+ sá uplásı ut+ unés fréntzi katu prevzéxa tzárı_grát.
ami jw´śtı+ mu prilégna i+ vrémi+ tu+ mu naméri da+ pòdígnı sifér da+ plenı´ ne+ tzestívi i+ da- privzéma zimjá mlógo.
i+ skótzı tugı´s juná-ski sàs mpózie povelénïe
i+ privzé ma-kedónskae zimjá. i+ séres. i+ anѳónskae gorá. sáikim sfetáe gorá. i+ na+ w´ku-lu śtutu+ sá gradové. i+ seleníi. i+ sítzka- ta zimjá ѳetalíiska.
i+ trïvália zé+ tái- i+ dalmátïa déto+ e armpanáska darzjáva.
i+ privzé i+ du drátze.
i+ po+ sítzka+ ta zimjá+ i kolkuta+ e privzé sé ugúdı i+ naredı´ mitropolíti i+ epı´s-kopı sfétli i+ mplagotzestivı. sàs néguvi+ ti gi sfetíi zlátni+ mjuxjúrı détu+ sa sigá u+ slávnae lávra na+ sfetáe gorá.
i+ njá tukú tjáx zimí détu privzé atzí da+ sà ustávı
i+ da+ mu+ sá dudéi,
amì utídı i+ na+ tzárı_grát
ta+ privzé i- négo.
i śtutú mpjáxa támo frentzi pokloní-xa+ mu+ sa da+ mu+ sá rajá
i+ xazná+ mu dávaxa.

-

-


13. Sъvětь blagь - John Asen demands Petka's relics as a prize of war

Síce oúbw tómou vьsà w´drь´žeštou í pokárajuštou. príspě` í+ do+ njégo sláva prěpodw´bnyjè pétky.
jú+ že vь slástь źě´lò prījemь, ráždeže+ se srdcé_mь.
i+ jákóže élénь pálimь na ístó_čniky vódnyjè. síce ně´káko bě´še tw´mou žélatel'no je+ že nasláditi+ se sštén'nyʺxь móšteì prěpodw´bnyjè. čь´stnyʺje ráky, ne+ tlě´n'nàgo skróvišta.
Vъsoúdu+ bò čjúdesi prósïà.
vьsoúdu loúče rasprostrě´tь blgodě´tnyjè.
vьsè w´zári zémlьnyjè kón'ce.
blgo_poloúčno+ že w´brě´tь vrě´me blgočь´stivïi tьʺ crь.
Oúmísli sьvě´tь blgь+ že í bgo_oúgódьnь. polьz'nь í+ dósto_xvá_lьnъ.
I ábïe poslà kь+ í+ že támo soú_štimь vь cьri grádě froúgomь. ne+ srébra, ílì zláta vъzýskoujè. níže bisérь, nì kaménïi čь´stnyx. nьʺ vьsè_xvál'noujù prěpwdbnyjè ráku.
Čtoʺ+ bo í+ xótěše tómou inò ljúbьzněíše bý_ti páčè prěpodw´bnyjè tě´la.
seʺ+ bw běʺ tómou vъ+ oúmě` pooúčátel'no vý_nou,
jáko ášte i+ do+ pólou moego potrě´boujutь crstvïa, vьsà gótovь jesь´mъ wtdáti.
Ašte ímě´nïa, ášte zláto, ášte srébro, ášte biséry, ášte kaménïe čь´stno. Vьsà oúsrь´d'stvoujù dáti. vьsà líšiti+ se, da+ žélaemojè mně` po_loúčjù skróvište..

I+ takà síčko tamô katô prě´e, razbrá+ se i+ do+ négo stě pétki, sláva+ ta. kákь+ e staa i+ kákь číny iscělénïe i+ čjúdesa
tvrь´dě+ si na+ umь polóži za+ staa pétka.
i raspáli+ mu se srdce+ to,
katô elénь kóga oždeně´e za+ vodâ. takà i+ cárь asěnь poželâ kákъ da+ sà dobïe do+ wnïa stïe móšti.
za_štô bě´še+ sa po+ síčkïi svě´tь rasprostrě´_la blgdtь neína. i+ néino čjúdo.
i+ poí_de+ si crь na+ trь´novь.
umísli edínь zgóvorь dóbrь i+ bu ougodénь.
I+ togá_zi pústi povelě´nïe na+ cri_grad'. štô bě´xa tamô fren'ci
rče imь
ne+ íštu vámь nì srébro nì+ zláto. nì+ bisérь nì+ kámenïe mnógo_cě´n'no.
amí+ vi ištem štô+ e na+ váša fren'ska drьžáva. grad epϋvati déto+ sa móšti stěi pé_t'ky. tovâ stoe tě´lo da+ mì dadé_te sьs'+ kovьčagá+ t+ sî
tol'kozi i+ tovâ ištém wt+ vásь.

I+ takà síč'ko tamô katô prěé raz'brà+ se i+ do+ njégo stě´i pet'ki, sláva+ ta. kákь eʺ staa, i+ číni iscěljénïe i+ čjudesà.
tvrь´dě+ sî na+ umь polóži za+ staa pét'ka.
i raspáli+ mu+ se srdce+ to,
katô elénь kogà wžъ_dně´e zza+ vodâ. takà i+ cárь ıw´+ asě´nь. pože_là kákь da+ se dobŷe do+ w´nïa stýe móšti.
za_štô bě´še+ sъ^ po+ síč'ki svě´tь rasprostrě´la, njéina blg´dtь, i+ njéino čjúdo.
I+ poidè+ si crь na+ trь´novь,
i+ oúmýsli edínь z'góvorь dóbrь i+ bu oúgódenь.
I+ togázi pustì povelě´nïe na+ cri_grad', štô bě´xa támo frén'ci,
i+ rče ĭmь.
ne+ íštu vámь nì srebrô, nì zláto, nì bisérь, nì kámenïe mnw^go_cě´nno.
àmì vŷ íštemь, što+ è na+ váša frén'ska drьžáva grádь epivá_ti, detô íma támo móšti stě´i pét'ki. tovà stoe tě´lo da+ mî dadéte sъs'+ kov'čeg'+ t'+ sî.
tol'ko_zi i+ tovà íštem wt+ vas.

I takà síč'ko támo katò prěè, razbrá+ se i+ do+ njégo stě´i pét'ki sláva+ ta, kákь eʺ stà i+ číny iscěljénïe i+ čjudesà.
tvrь´dě si na+ úmь polóži za staa pét'ka.
i+ raspáli+ mu+ se srdce+ to,
katô elénь kogà ožьdně´e za+ vodâ: takà i crь ıwánnъ asě´nь poželě` kákь da+ sè dobíe do+ onï´a stýe móšti.
Zaštò bě´še+ sa po+ síčki svě´tь ras_prostrě´la njéina blgdtь i+ njéĭno čjúdo
i+ po_idè crь na+ trь´novь,
i+ umíslì edínь zgóvorь i bgu ugó_denь
I+ togázi pústi povelě´nïe na cri_grád, štò bě´xa támo frén'cïi,
i+ rče ímь.
ne+ íšta wt+ vas niʺ srébro, niʺ zláto, niʺ bisérь, niʺ kámenïe mnw^go_cě´nno.
àmì+ vŷ íšta štô+ e na váša frén'ska drьžáva grádь epivátь, dêto íma támo móšti stě´i pét'ki, tovà stóe tě´_lo da+ mì dadéte sьs'+ kovčéga+ tь
tólkozi i+ to_và íštem wt+ vas.

Egda poču crь kako staę tvoritь toliko čudьsa i iscelenia, i požali za onia mošti.
I povele na onia, što bexu u Crigrad' frenci,
i reče imъ:
"Ne iskamь ot vasъ ni zlato, ni srebro, tъkmo što imatь u Epivatъ mošti stei Petki da mi go poslete sъs' kovčega,
to iskamь ot vas'".

(I?) tъ´ĭ tózyʺ crь síč'ki+ te stranì katò prezè, i+ poklánjaxa+ mu+ se. približí+ se, i do+ négo sláva+ ta prpdbněĭ pét'kĭ,
i+ za+ túĭ kató raz_brà crě+ tъ, tvъ´rde+ sa mnóg zaraduva,
i+ razgorě´+ mù+ se srdcé+ to,
katò na ně´koĭ élenъ žédenь na+ kladenec' vo´dnïĭ. tъ´ĭ bě´šĭ žál'no, dano+ sa+ na_sledì, sъs sšténi+ te móštĭ prpdbnïĭ. Čstnïa+ tъ kov'čégъ. skriválište= déto ne+ iz'gníva,
ótĭ bě´šĭ rédom sъs čjudesá prosvétnala,
redóm, raz'_prostrę` zarà dobrò_rabót'na,
síč'ki+ te kráevĭ zém'lъnĭ prosvě´tĭ,
i namérĭ vremè dobrò_polúč'no, tózỳ blgočstívïĭ crъ.
Smísli+ sa zgó_vor dób'rъ, i+ bgu ougódenъ, što+ è dšév'nĭ dóbívъ, i+ dostóxvál'nyʺ.
i+ tuta_k'sĭ provódĭ na+ frén'ci+ te detò bě´xa tám v' crĭ_grád.
ně´ srebrò, ilì zlatò da+ imъ ište, netì már'garitъ, netì bez_cě´n'no kámenïe, amì poxválni+ te móštĭ, prpdbněĭ,
ote zaštó+ mu bě´šĭ dragò da+ ište po dobrò, wt prpdbnïę pètkĭ tě´lo+ to,
túĭ bě´šĭ sě´kogĭ na+ oumъ, poučá_tel'no,
ótĭ makár, i+ polovína, wt+ crstvo+ to+ sĭ, akò potrě´bova, gotóv' sъ´mъ síč'ko+ to da+ izdámъ,
makárъ iman´ïe, makárъ zlatò, makár' már'garit, makárъ bezcě´n'no kámenïe, síč'ko+ to, sъs+ dragò srdcè da+ gò izdámъ,
wt+ sé+ to da+ sà wtdelě´, tokó štotò želáę azъ da+ polučà.

bl҃gočestívyĭ vъ caréxъ ıwánnъ ãsánъ králь bólgarskïĭ î Sérbskïĭ, prïętь vě́stь gdě̀ ležátъ čudotvórnyę Styę mẃšti Seę̀ prpdbnyę paraskévïi.

-

Blgočestívyĭ vъ Crě´xъ İwánnъ Králъ Bólgarskïĭ i sérbskïĭ vě´stъ prïę´lъ za+ tï´ę Móšty Prepodóbnyę Paraskéѵi káko+ sa na epѵvátь selò i+ Čudotvórni sútь:

i+ tam tái prie+ sítzki+ tı téizi mestá.
na+ sé-tne+ si tzjú du+ négu i+ zaradı` sfetáe pétka sláv-va+ ta+ i kak+ é sfetá i+ śtrúva istzirjávanïe mlógu i+ tzjudesá
i+ tvárde+ si ugúdı na+ umá, zaradı` néini+ tı sfetíi móśtı
i+ mu+ sá raspálı sartzé+ to
katu njákui elén kugı´ uzidnéi za- vodá. tái i+ tzár ïwánn asénjuf pozelı´ kák da+ sà dumpíi vidnás du+ néinı+ tı sfetíi móśtı.
zaśtó mpísı+ sa po+ sítzkie sfjàt rasprostrjá-la néina+ ta dármpa i+ néinu+ tu tzjúdo.
i+ sì utí-dı tzár na+ tárnovu,
i na+ mpóga déto+ e priétna edná mísal namísli.
i+ tugı´s provódı firmán na+ tsárı_grát na+ fréntzi+ ti śtutú mpjáxa támo
i+ rétzı+ im étu
ni+ íśta ás ut+ vás nı+ srámpru nı- zlátu. nıló mpıztzénni kámanı.
ami+ ví ískam déto+ e na+ váś+ ta frénska darzjáva grád epıvá-ѳi déto íma támo móśtı na+ sfetáe pétka,
ta+ tjáx ískam ut+ vás.

ïmalo nekoï blagočestïfъ ïwanъ kralъ bulgarskï ï+ se_sbъskï
čulъ za+ tïę svetï moštï
mnogu+ mu+ se wmïlele

Ioannъ kralь bъlgarskiĭ kato ču za tova čudotvorno mošti,


14. Prěnesenïe vъ Trьnovь - Petka's relics are translated to Tarnovo

Jako oúbw sïà slýšav'še froúzi. ábïe gótovi kъ próšenïjù býše.
í+ sъ+ v'sácěmь oúsrь´_dijem'+ že í+ spě´xomь jákóže í+ vь+ v'sě´mь, síce í+ vь+ seʺmь tógo posloúšàše.
í+ že_látel'nojè tómou poloúčiti povélě_še.
í inaá+ že próčaà já+ že kъ+ sьmě´re_nïjù posláše. w´běštávajušte+ se í+ izvě´_stvoujušte, í+ svojè dše wtdáti ášte mw´_štno+ bì..
Sïá+ že jáko slýšavь sámo_drь´žьcь, mně´še sébě po+ nbsi lě´ta_ti.
i+ wt+ zě´l'nyjè ne imějaše kámo dě´nouti+ se radw´sti.
í+ touʺ ábïe po_slà vьsè_w´sštén'naʺgo már'ka, mítropo_líta soúštà vélikaʺgo presláva sь+ mnó_gojù čь´stïjù. vь+ je+ že prinésti tě´lo prěpodw´bnyʺje wt+ épïvátьʺ, vъ+ slávnyì grádь trь´novь.
Wn'+ že sь+ tьštanïemь támo šь´dь, vьsà já že kь+ čь´sti oústroì.
í vьzь´mь sь+ čь´stïjù sštén'nyʺje móšti, sъ tь´štanïemь vь+ svojà gréděše, xválou vъzьsílajè bgou í prěpodw´bněì..
Í jako oúbò prědě´ly prěide froú_žьskyje, í+ vь+ svojù prïíde stránu. vьsì w´krь´stnyʺ sьtě´kaáxou+ se, sь+ svě´_štami í+ kádily i+ mϋri blgovón'nyʺmi, prováždajúšte ráku prěpodw´bnyjè kь slávnomou í+ crstvujuštomou grádou trь´novu.
I+ jákóže seʺ oúvě´dě blgo_čь´stivïi crь ıw´án'nь ásě´nь. ízýde íz'+ gráda sь+ mtrïjù svoejù crcejù élenojù, í+ sь+ svoejù crcejù án'nojù. í+ sь+ v'sě´mi vé_l'moúži svoími. Sъ+ ními+ že í+ vьsè_čь´_stnyʺ patrïár'xь kϋrь vásilïe sь+ v'sě´mь pričь´twmь crkóvnyímь. sъ+ ními+ že í+ mnóžьstvo mnógò besčíslьnàgo narw´_da.
Crь+ že í+ vьsì soúštïi sь+ nýmь, pě´ši ídóše wt+ gráda na+ čétiry pь´pri_šta, sь+ mnógojù čь´stijù vъ+ srě´tenïe prě_podw´bněì.
jú+ že í+ svoíma čь´stně w´bьjem'še roúkama. dšeju+ že í+ vьsě´_mь srdcémь, ljúbьzno lóbizaáxou.
I+ prinésьše polóžiše vъ+ crkvy crь_scěì, ídě´že í+ do nnjašnjaʺgo léžitь dne, razlíčnaà íscěljenïa podávaju_štïi, í+ že sь+ vě´rojù i+ ljúbovïjù+ kь+ toʺè slá_vněì pritě´kajuštimь rácě.

Tovâ káto razbrá_xa frén'ci. štô bě´xa ou+ cri_grádь. gotó_vi stánaxa
i+ poslušáxa cra sь+ síčko srdce.
i+ pokloníxa+ se na+ negó_vo+ to povelě´nïe.
i+ pústi_xa pisánïe i+ póklonь do+ cára.
i+ rékoxa
da+ búde vólja tvojà mnógo_lě´tny cru.
štô ištéšь ouzmi
ako ištéšь i dša+ ta+ ny nïé+ sa tebě` pokljánjame. i+ da+ ti+ štémь i+ da+ bade ou+ dóbrь čas.
Tovà katô čjû crь. i+ wbrá_duva+ se,
i+ mně´_še+ mu+ se. kol'ko da+ letì i+ da+ frьka. pod'+ nebe+ to
i+ wt+ golě´ma radó_stь né+ maše kámo štô da+ stóri.
zaštô míslěše
ako+ sì izdámь síčko zláto i+ srébro zaédno i+ polovína wt+ crstvo+ to+ sî dá+ štemь tь^kmo staa pétka da+ prěné_semь na+ móe crstvo.
i+ togázi pusti prě_osšténnago már'ka. mítropolita ve_líkago prěslávu sьs'+ golě´ma póčestь, da+ doíde na+ epivátь grad da+ prě´nese tě´lo+ to prpodobnei pétky na+ slávny grádь trьnóvь.
i+ poíde wn'zi vldka.
támo stóri síčko počést'no štô trě_búvaše,
i+ uzè wnïa móšti.
i+ iděšè
i xváleše ba i+ prpdobna pétka.
I+ káto prěmína sínorь trьnóvьskïi. i+ vlě´_ze na+ tázi strь´na blьgar'ska. sïčki iz+ okolu grádove i+ selà izlě´zuvaxa na+ sréšta. sь+ svě´šti, i+ sštennyci oblěčé_ny sь´+ sšténíčьsky wdéždy
i+ provaždá_xu stuju pét'ku sьs'+ kadíl'nyci i+ ѳa_mïánomь i+ izmír'no i+ sьs'+ drúgy xúbavi mirizlívi aromáti.
i+ Káto razbrà blgočьstívyi crь iwánnь asě´nь i_zíde iz+ gráda sьs+ mátereju svoéju crceju elenoju. i+ sь+ svoéju crceju annoju. i+ sь vьsě´mi vel'mužïi sь+ ními sь+ nimi+ že svoími vьsè_čstny patrïárxь kïrь Vasílïe sь+ vьsě´mь pričetwm crkovь´_nymь sь+ ními+ že i+ mnóžьstvo mnógo besčíslьnago naróda.
crь+ že vьsì sú_šti. sь+ nímь pě´ši wtidoše wt+ grad na+ čétiri páprišta. sьs' mnógoju čéstïju vь+ srěténïe prpodbně´i
jú+ že svoíma čьstně` izbьém'še rukáma. dše jú+ že i+ vьsě´mь cremь ljúbьzno lobizáxu.
i+ prinés+ že položíše vь+ crkvi carьscěi idéže i+ do+ nnjášnjago ležítь dne ra_zlíč'na iscělénïa. podavajúšti íže sь+ vě´roju. i+ ljubóvïju kь+ toeĭ slávněi pritekájuštim rácě.

Tovà katô raz'_bráxa frén'ci što bě´xa u+ cari_grádь. gotó_vy stanъ´xa,
i+ poslúšaxa cra sъ+ síč'ko srce.
i+ poklonixa+ se na+ njégovo+ to povelě´nïe.
i+ pustí_xa pisán'ïe i+ póklonь do+ cra
i+ rékoxa.
Da+ bú_de volja tvoà mnw^go_lě´tnyi cru,
štô í_štešь úzmì.
àko i+ dšь´+ ta+ nŷ íštešь, nýe+ se tébe poklánjamê i+ dá+ ti+ štem, i+ da+ b'de ú+ dóbrь čásь.
Tovà katô čjù crь obrádova+ se,
i+ mně´_še+ mu+ se, kól'ko da+ letỳ i+ da+ frь´ka pod'+ nbe+ to.
i+ wt+ golě´ma rádos né+ maše kámo štoʺ da+ stóri.
zaštô mýslěše,
àko+ sî izdámь síč'ko zláto i+ srébro, záednô i+ polovína wt+ crtsvo+ to+ sî. dá+ štemь. tь´k'mo staa pét'ka da+ prěnesémь na+ móè car'stvo.
I+ togázi pustì prěosšté_nnago mar'ka mitropolíta, velíkago prě´sla_vu. sъs'+ golě´ma póčьstь, da+ póide na+ epivátь grádь, da+ prěnesè těló+ to prpodóbněi pet'_ki. na+ slavnyʺ grad' trь´novь.
I+ poidè w´n'zi vldka támo,
i+ stóri sič'ko póčestno čtô trě´buvaše,
i+ uzè w´nïa móšti,
i+ íděše,
í+ xválěše ba, i+ prpdb´naa pet'ka.
I+ katô prěmína sýnorь frén'skyi, i+ vlě´ze na+ t'ъzi stranъ^ blьgar'skaa. síč'ky iz'+ okolu grádove i+ selâ izlě´zuvaxa na+ sréšta, sъ+ svě´šti, i+ sšténni_ci wblě´čeni sъ+ sštén'sky wdéždy.
i+ prová_ždaxa stuju pét'ku, sъs'+ kadíl'nici i+ ѳamïá_nwmь i+ iz'mϋr'no. i+ sъs'+ drúgy xúbavy miri_zlívy aromáti.
I+ katô raz'brà blgočь´sti_vyi crь ıwánnь asě´nь. čê nósetь móšti te stě´i pét'ky. izlě´ze iz'+ grádь pě´š'. i+ maíka+ mu crca eléna. i+ njégova crca anna. sъ+ síčki svóĭ bolě´re. I+ patrïár'xь kѵ´rь vasílïe. sъ+ síč'ki sštén'nici i dïá_kone. I+ síč'ki ljúdïe wt+ grádь.
i+ idóxa síč'ky pě´ši wt+ grádь na+ četýri pъ´prìšta.
i+ srě´štnьxa+ juʺ sъ´s' mnw^go póčestь.
i+ p(o)_klóni+ se cárь dó+ zemlje,
i+ cělovà jéi rúcě i+ tě´lo čь´sně^.
i+ síč'ky póčьstnom' pokloníxa+ se i+ cělováxa+ juʺ.
i+ vъnésoxa+ juʺ. vъ+ grádь vъ+ crkóvь cá_revu,
i+ položíše+ juʺ vъ+ lě´to wt+ róždьstva xva *#asv*
razlíčno čjúdo iscěljénïe číni i do+ dnésь.
kóĭ sъ´s'+ čísta vě´ra prixóžda na+ néĭnь kov'_čégь.

Tovà katô razbráxa fréncïi štò bě´xa na+ crigrád, gotóvy stanь´xa
i+ poslú_šaxa cra sь+ síčko srdce,
i+ pokloníxa+ se na+ nijégo_vo+ to povelě´nïe.
i+ pustíxa pisánïe i+ póklonь do+ cra,
i+ rékoxa.
Da+ bь´de vólja tvoà mnw^go_lě´_tnyʺ cru˸
štò íštešь uzmì,
ako štéšь i+ dšь´+ ta nŷ zè,
Tovà katô čjû crь, obráduva+ se,
i+ mně´še mu+ se kól'ko da+ letỳ i+ da+ frь´ka pod+ nbé+ to.
i+ wt+ golě´ma rádostь né+ maše kámo štò da+ stóri.
zaštò míslěše,
ako+ sì izdámь síčko zláto i+ srébro, zaednò i+ polovína wt+ crstvo+ to+ sî dá+ štem, tь´kmo staa pétka da+ prě_nesémь na+ moè crstvo.
I+ togá_zi pústi prěosšténnago márka. mitropolíta velíkago prěslávna gráda, sъs'+ golě´ma pó_čstь da+ prěnesè tě´ló+ to prpodóbně´i pét'ki, na+ slávnyʺ grádь trь´novь.
i+ poidè ónzi vldka támo,
i+ stó_ri síčko pó_čstno štò trě´buvaše.
i+ uzè onï´a móšti,
i+ íděše
i+ xválěše ba, i+ prpodóbnaʺ pé_tka.
i+ katô prěmína sínorь frén'skyʺ i+ vlě´ze na+ tь´zi stranь^ blь´gar'skaa, síčki izь+ ókolu grádwve, i+ selâ, izlě´zovaxa na+ sréšta sь+ svě´šti, i+ sšténnici oblě´_čenïi vь+ sšténničьsky odéždy,
i+ prováždaxa staa pét'ka sьs'+ kadílnici i+ ѳi_mïánom, i+ izmϋ´rno, i+ sьs+ drúgy xúbavy mirizlí_vy aromáѳi.
I+ katô razbrà blgočь´stivyi crь ıwánnь asě´nь, čê nósětь móšti+ te stě´i pétky. izlě´ze iz'+ gráda pě´šь, i+ máĭka+ mu crca eléna, i+ njégova crca ánna, sь+ síčki svoì bolě´re. i+ patrïá_r'xь kϋ´r vasílïe, sь+ síčki sšténnici, i+ dïákone, i+ síčki ljúdïe wt+ grádь,
i+ doidóxa síč'ki pě´ši na *d* póglede.
i+ srěštnь´xa+ jà sьs'+ mnw^go póčstь.
i+ pokloní+ se crь dó+ zemlja,
i+ cěluvà+ ì rь´cě i+ tě´lo čstně.
i+ síčki počstno pokloníxa+ sè i+ cělúvaxa.
i+ vnésoxa+ jà v'+ grádь v'+ čérkova creva,
i+ polóžixa+ jà vъ+ lě´to wt+ róždьstvo xvo, *#asv*:
razlíčno čjúdo i+ iscěljénïe číny, i+ do+ dnéšnyi dnь.
kóĭ sьs'+ čísta vě´ra prixóžda na+ njéinь kovčégь.

Togda počuxa frenci, što bexa u Crigradь, poslaxa pisanie do cra
i rekoxa:
"Cru čestiti, molimo ti se da povelitь tvoę drьžava da priidutь episkopi i da prenesutь mošti stei Petki vъ tvoe slavnoe crstvo".
Egda poču crь takiva reči, provodi preosštennago Marka mitropolita velikago sъs' mnogoju čьstь da poidetь do Epivatь grad' da prenesetь telo prepdbnia Petki vъ slavnii grad' Trьnovь.
I poide episkupь tamo
i uze čtnia mošti sъs' velikoju počestь
ideše
i xvalęše ba i prepodobnoju.
I gde minexa sъs' sti mošti, vsi izidexa klirici i sštenici sъs' mnogu počestь i sъs' krasno blgouxanie.
I egda poču crь Ioanь Asenь kako idutъ sti mošti, izide iz grada sъs' mtriju svoeju crca Elena i sъs' svoju crcu Annu,
i patriarxь čtni gospodinъ Vasilia, sъs' vsemь pričetomь crkovnimь i množestvomь bezčislenimь narodomь.
Crь že i vsi, suštii sь nimь, sъs' mnogu čtь posreštnaxa mošti stei
i ljubezno lobizaxu ixь i čtno položixa vъ crkvi crtei.
I ašte koi imaxu različni bolesti, prixoždaxu sь veruju i priemlęxu iscelenie.
I do nyně, ašte kto sь veroju prositь, priemletь darovanie.

katò razbráxa túĭ frén'ci+ te, tútak'sĭ bíxa gotóvĭ da+ gó dadátъ i+ sъs golě´mъ pod'kanъ,
i+ bъr'zò, katò, i+ za síč'ko+ to tъ´ĭ, i+ za+ túĭ+ go poslúšaxa,
i+ štotò ištěxa tě´lo+ to prpdbněĭ rékoxa
zem'néte+ go˸
I+ w´šte i+ drúgo provódixa dár'bi sъs krótostь, i+ smiréno srdcè.
V'táksuvaxa se
i+ kážaxa,
tokò akò prïlě´ga, i+ dší+ te+ sĭ bíx'me dàlĭ.
Túĭ katò razbrà samodér'žecь crъ ıwánnъ, sě´kaše, če+ fъ´r'ka po+ nbé+ to.
i+ tózʺ čásъ provódĭ pre_osštén'nago már'ka mitropolíta, velìkago preslàva sъs mnógo póčestĭ da prinesè tě´lo+ to prpd'bnïę, wt epivátь, ou+ sláv'_nïĭ i+ velíkïĭ grád tъ´r'nóvъ,
i+ tóĭ sъs golě´mъ pod'kanь, i+ bъr'zó tam otíde,
i+ sè štò trě´bovaše póčestno naprávĭ,
i+ zè sъs golě´ma počstъ sšténi+ te móštĭ,
sъs radustь bъr'zò na svóę+ ta strenà idešĭ,
ta+ strúvaše xvalà bgu i+ prpd'bneĭ,
i+ katò preminъ^ dъr'žávata frén'ska, ta dóde na+ svóę+ ta strenъ^, síč'ki+ te okolovrъ´stniʺ selà. i+ gradovè člcy sobrà_xa+ se sъs sveštè, i+ sъs kandíl'nicy, i+ sъs mѵ´ro dobrò miro mϋrozlívïĭ,
ta provóždaxa móšti+ te prpdbněĭ, kam'tò slávnyʺ, i+ crstvújušte grád tъ´r'_novъ.
i+ katò razbrà túi blgočestivïĭ crь Iwánnъ asě´nъ, izléze= iz+ gradó+ tь, sъs maika+ sĭ crca eléna, i+ crca+ ta svoę` an'na, i+ sъs síč'kĭ+ te+ sĭ bolérĭ, naednò sъs+ tě´xъ, i+ vsé_čstny, patrïárxъ, kѵ´rъ vasï´lïe sъs síč'kïa+ tь sobórь crkóvny, sъs tógo, i+ mnóžestvò mnog národ bez+ četa.
a+ crę+ t, i+ síč'ki+ te štotò bě´xa sъs négo, v'+ pèšъ otídoxa, ot+ gradó+ tъ, na+ vónъ, kól'koto do+ čéteri pógledi mě´sto, sъs mnóg póčtsъ, da+ posréš'_natь móšti+ te, prpdbněĭ, déto+ ę prïéxa póčtsno sъs svói+ te rъcè,
sъs dšà i+ sъs svoĭ+ te rъcè sè srdcè obíč'no+ go celúvaxa.
i+ donésoxa
ta+ ę polóžixa v' čér'kva+ ta crska.

î poslávъ bl҃žénnagw marka mitropólita súšta velíkagw pereę́slavlę boglarskagw sъ mnẃgimi ẽps҃py î ıeréi črez' tě́xъ prenesè čéstnyę tyę mẃšti vъ preslávnyĭ zemlì bólgarskïę grad svóĭ carstvújuštïĭ ternẃvъ,
î položì sъ čéstïju v' cérkvě svoéĭ cárskoĭ: îdě́že ležášti ne+ tlě́nnw, îstačáxu razlíčnyę cě́lby sъ vě́roju pritěkájuštim.

-

Í+ pratílъ Blžénnago Márka Mitropolíta Pereęslávlę Bólgarskagw, s'+ drúgïĭ epï´skopy i sšténnicy,
i+ prinésli Čestnýę tï´ę Móšti wt epѵvátь na Bólgarskïĭ zémli ou Preslávnyĭ Grádъ Térnovъ,
i+ položíli Čéstnw vъ Crkvi Cárskoĭ, gdè mnógo godíni ležáli támo ne+ tlě´nnw,
i+ razlíčnyę iscělénïe podaváli, kóĭ prixoždálъ býlъ do+ níxъ s'+ vě´roju.

túi kató tzjúxa i+ ras-mpráxa fréntzi+ tı śtutù mpjáxa f+ tsárı_grát gótuvı mpı´xa,
i+ poslúsexa tzáre sàs sé sar-tzé.
i+ poklonı´xa+ sa na+ tzarjúvu tu povelénïe.
i+ provódıxa i+ tíi nazát pı´smu i+ póklon du- tzáre.
i rékuxa˸
da+ mpádı vóle+ ta tvóe tzárjo tzistítii
śtutú íśtıs ut+ nás zamnı´
aku+ śtés i dusjá+ ta+ nı zé.
túi katú tzjú pák tzár ïwánn śtruvasi+ mu+ sà tzı katú tzı fártze pód+ nımpé+ to.
i+ ut guljáma rádus né+ ması kakvó śtú+ da+ stórı
zaśtó míslesı i+ kázesı
aku+ sí izdám i+ sítzko+ tu imánı i+ sítzko+ tu zlátu i+ srémpru. na-ïdnó i+ polovína+ ta ut tzárśtu+ tu+ si dá+ śta tukú sfetáe petka vıdnás da+ prinısá na+ mói+ tu- tzárśtu.
i+ tugı´s provódı prewsfeśténnago már_ka mitropolíta na+ velíkago preslávnago gráda epıváѳi. da+ ídı i+ da+ prinısé móśti+ ti sfetí+ i na+ sfetáe pétka sas goljáma pó-tzest na+ velíkago gráda tárnov.
i+ utídı ónzi vladı´ka támo
i śtórı sítzko+ tu pótzestno- kakvóto trjámpası.
i+ zé unéizi sfetíi móśti ut+ támo
i+ ídesi+ si sàs+ tjáx
i+ prifálesı mpóga i prepodómpnae pétka.
i+ katù primína frénskie sínor i+ flézi na+ táizi śtarná mpálgarskae, i+ sítzki+ tı ïz+ w´kulu śtutù mpjáxa gradové i+ silá izljázvaxa na sreśtú sfetíi móśtı sàs sféśtı i+ sàs kandı´l-nıtzi. i sfeśténnıtzi umplétzenı u+ sfeśténnı-tzeski dréxi.
i+ provázdaxa sfetáe pét-ka sàs kandílnıtzi i+ ѳimián i+ izmírnu i+ sàs- drúgı xumpavı mirizmí.
i katú tzjú mpagotzes-tívii tzár ïwánn asénjuv w´ti nósat móśti+ ti+ i na+ sfetáe pétka i+ tzár tugı´s izlézi ut+ gradá pisjá i máika+ mu tzarı´tza eléna, i négova+ ta tzarı´tza ánna sàs sítzki+ tı+ si té-xnı mpolérı.
i patrïárx kír vasílïe sàs- sítzki+ tı sfeśténnıtzi i+ dıákonı i+ sítzki+ tı xó-ra málu goljámu izljázuxa ut+ gradá
i+ utídu-xa sítzki+ tı pisjá du tzétıri pógleda mjástu sàs mlógo pótzest
i poklonï´+ sa tzár du+ samá- ta zimja
i+ tzalúva+ i na+ sfetáe ratzé+ ti+ i i+ te-lw´+ tu+ i potzetno
atzı i+ drúgı+ ti sítzki+ tı pótze-tnu+ sa poklonı´xa
i+ i+ tzalúvaxa sfetó+ tu télw.
i+ ja fnésoxa v+ gradá
i+ já polózixa f+ tzérko-va+ ta tzárjuva. na+ sinétu ut+ porozdénïé+ to xrı-śtóvo na 1202
i+ mlógo razlítznu istzirjá-vanïe i+ tzjúdo pudmprá da+ śtrúva
kóitu sàs tzısta vjára prixózda+ sı na+ néinie sandák, détu mlógu gudı´nı+ i lizjáxa támo sfetíi neinı móśtı.

pratïl blaženago marka epïskopa
ï+ so+ drugï sveštenïkï gï+ prenesle česnïę moštï wt+ epïfatъ vo+ bolgarska zemla u+ gratъ trъnovo
ï+ gï postavïle u+ cerkva
ï+ tamo mnogu čudesa čïnïla

provodi Marka mitropolita Preslavskago sъ mnogo svěštennicy, koito prinesoxa tova mošti otъ Epifatъ, vъ stolnyę gradъ Tъrnovъ,
i go turixa vъ carskǫ+ tǫ cerkovǫ, koeto davaše razny iscělenię.


15. Čjudesa vъ polatě sultanu - Petka's relics brought to the sultan's palace

-

-

-

-

-

(A) podírъ mnóg vremè, kató wtsláb'na, wt+ mnóg voĭskì, i+ gonénïe, latín'sko+ to crstvo, sъs grъ´česko+ to, nad'_dělě´xa túr'ciʺ
i+ sovsě´m' ně´+ tokò crĭ_grád', amì i+ sé+ to gréčesko crstvo, i+ okol'ni+ te stranì, i gsdrtva, prezéxa,
i+ poróbixa, naednò, i+ crstvo+ to ból'gar'sko, na_ednò, sъs srъ´bsko+ to gsdrstvo, i Iwšte. a+ naĭ tvъ´rdě v+ diné+ te so_ltàn' selímovĭ, vtórĭ crъ túr'skïĭ,
zaštò pъ´r'vy selímъ, sъs xrstï_ani+ te ne+ sà bỳ, amì tokò sъs pér'si+ te.
i+ togízĭ selímь, čstni+ te mó_štĭ stéĭ pètkĭ, sъs drúgi xùbavĭ priménĭ crkóvnïĭ, i+ crskiʺ daro_vè, sъs voĭská+ ta+ ta+ si+ gĭ zè,
i+ na+ cri_grad' gi zanésĭ,
i+ v' palátïe+ to svoè gi ugúdĭ,
al'là i+ tám sa+ ne+ skrì, mnóg_cénnïa+ tь már'garit,
amì sъs čjudesà mnógo, ně´+ tokò xrstyàni+ te, amì i+ túr'cïĭ na+ poklonénïe privédĭ,
wt tuĭ+ sa túrci+ te uplàšixa,
i+ boę´xa+ se, da+ nè ně´kak' po+ mnog ouverénïe+ si umnožì,
po+ tvъ´rdě za+ userdïe, i+ za+ gríženïe+ to xrstyán'sko, dádoxa+ ę na xrstyáni+ te,
a+ tïè počtsno v' patrïáršeska+ ta čér'kova+ ę polóžixa,
i+ ę+ skrï´_xa,
i+ túĭ vtóro+ to+ prinesenïe, ili poróbenïe+ sa zovè.

po vrémeni že mnẃzěm, êgdà popušténïemъ bž҃ıimъ ôdolě́ša âgarę́ne gréčeskomu cárstvu, s'+ nímъ+ že porabotíša î cárstvw bwlgárskoe kúpnw sъ Sérbskimъ,
naĭ+ páče že vo dnì selíma, togẁ ʾímeni vtórogo carę̀ túrskogw
togdà cárъ tóĭ Selímъ, wt gráda ternẃva rátïju vosxitívъ, sъ ʾínim' bl҃golě́pïem' cerkẃvnim' î cárskim oûkrašénïem', î sı´ę čéstnyę mẃšti prpdbnyę paraskévïi, v' Carígrad wtnesè, î vъ svoéĭ polátě postávi.
îdéže ne sokry+ sę mnogwcě́nnyĭ tóĭ bíserъ,
ʾíbw čudesỳ mnẃgimi ne tókmw xrts҃ïánъ, nw î âgarę́nъ v' poklonénïe privedè.
Símъ ʾoúbw âgarę́ne smutíša+ sę, î boę́šte+ sę da nekakw mnwžáĭšee oûvěrénïe rasprostranít'+ sę, páče že zaoûsérdïemъ î popečénïemъ xrts҃ïánskimъ: wtdáša tyę St҃yę mẃšti xrts҃ïánwmъ carigrádskim.
ônỳ že čéstnw vъ patrïáršeĭ crk҃vě položíša.

-

Po+ mnógoe vrémę popušténïem Bžïĭmъ, agáreny katw` pobědíli Gréčeskoe Crstvo, i+ sprotì negw` wbladáli i Bólgarskoe i+ sérbskoĭ Crstvo.
Á náĭ véče vo+ dnì Selíma na+ tò ímę vtorágo túreckago cárę:
Togíva tóĭ crъ selímъ napádnalъ na Grádъ Térnovъ s'+ mnóžestvo vo_iskà
vsè Crskoe i Crkóvnoe oukrašénïe i Blgolě´pïe ougrábil,
togíva ouzélъ i+ tï´ę Čestnýę Móšte Prepodóbnyę Paraskéѵi,
i wt_néslъ íxъ na Cri_Grádъ,
i+ položílъ íxъ vъ+ svóĭ palátě.
Álà ne+ móžeše da+ sę` skrýĭ toĭ Mnogocě´nnyĭ Bisérъ,
i+ načénali i+ támo da oučínęt Čudesà,
i+ ne tókmo štò prixodíli Xrstïány+ te na+ poklonénïe,
amì načénali i agáręny+ te da+ privódi na+ poklonénïe:
I+ po+ tová+ sę smutíli agarę´ny+ te,
i ouboę´li+ sę, da+ sę` nę´kako ne+ rasprostrè po+ výše tovà ouvěrénïe,
tà wtdáli tï´ę stýę Móšti na xrïstïány+ te Carográdskïĭ,
ponéže óny ímali ousérdïe i+ skorbę´li za+ tě´xъ,
i+ prïę´li íxъ Čéstnw
i+ položíli vъ Cérkvi Patrïáršeskïĭ.

i+ podı´r mlógu+ tu túi vrémi śtána ut+ mpóga pák popúsvanïe
tà túrtzi+ ti navíxa pák grátzko+ tu tzárśtu.
i+ spurï`t négu tà+ privzéxa i mpálgarsko+ tu tzárśtu i+ sárpsku détu+ si kázı. a+ nái póvetzı f+ dıní+ ti na+ selíma na+ túi ími détu mpésı i+ tói túrskie tzár ftórie.
ta+ tó-izi tzár selím napádnal tugı´s na+ grát tár-novu sas mlógu vuiská.
i sítzko+ tu tzársku śtutu+ gú iması támo i tzérkovnı rámputı i urédı dumprí tà ségı umprál.
tá sàs+ túi sítzko+ tu naidnó zél tugı´s i+ sfetíi móśtı na+ sfetáe pétka.
i+ gı` zanésal tóizi selím na+ tzárı_grát
i+ gı` ugúdıl f+ sfói+ tı+ si sarái.
ántzek nı+ muzí da+ ukríi tóizi mlogotzjánnii mpíser ilí mpistzénnii kámak.
w´ti pud-mprálı i+ támo da+ śtrúvat tzjudesá sfetíi néinı móśtı.
atzı nı+ prıxózdalı tukù xrısté-nı+ ti na+ poklonénïe,
amì pùdmprálı i+ túr-tzi+ ti da+ sà varvát na+ poklonénïe.
i+ spúrıt túi néśtu katù+ glédaxa tái túrtzi+ tı ï+ drú-gi+ tı ta+ sà rasmátıxa
i+ sà+ uplásıxa da+ sá njá-kak nı+ rasprostré túi uverjávanïe pó+ mlógo.
ta utdálı tugı´s sfetí+ tı móśtı na+ xrısténı+ ti, tzarográzdenski.
zaśtótu tíi ímalı aslá iśtàx
i+ sà grízelı za+ tjáx.
ta+ gı` priéli tugı´s sàs- raduzlívu sartzé
i+ gı` polozili f+ patríska- ta tzérkova.

po+ toa+ vreme stanale turcï wt šamъ
voïska so+ cara+ selïma zele zemlę grъčeska ï+ sebъska ï bolgarsta
napadnale u+ grada ternovo
sve+ e stoka pograbïle
ï+ po+ cerkve strebro ga+ zemale
ï+ světeï moštï gï+ dïgnale
gï+ wdnene u+ carïgratъ
gï+ postavïle u+ saraï svoï
ï+ pakъ tamo čudesa čïnïle
ne+ salde xrïstęnï se+ poklonuale
no+ ï+ turcï prïwћale
pakï caro+ tъ gï+ dalъ na+ patrïka
gï stavïle u+ cerkva patrïčka

A turskię carь Selimъ vtoryĭ kato oblada sička+ ta Bolgaria i ubra ukrašenieto to na tъrnovski+ te cerkvi, zema i mošti+ to na světa Paraskevǫ, koeto zanese vъ Cari-gradъ
i go turi vъ svoę saraĭ gděto davaše mnogo iscělenię,
za koeto načnaxa i turcy+ te da mu sę poklanětъ.
Toga carь Selimъ sę uplaši da ne sę rasčue, i da ne
pověrvatъ turcy+ te,
za tuĭ go dadi na carigradski+ tě xristiani, koito gi turixa vъ patriaršeskǫ+ tǫ cьrkvǫ.


16. Prěnesenïe vъ Jašь - the Patriarch gives the relics to John Basileus of Moldova

-

-

-

-

-

(P)odírъ mnogo vremè pák bgъ ště´, da+ proslávĭ, Stíca+ ta svoę` da wtíde, v' zémljú moldovskïę.
togízi dъr'žéšĭ, pre_světlïĭ, i+ blgčstívïĭ, i+ xrstoljubʺ_vïĭ gsdrъ, Iw´, vasílïe voevóda, sъs mltъ bžïę, gsdrъ, i+ obladátel zem'lì moldóv'skïę,
tóĭ wt+ kákъ razbrà za+ móšti+ te prpdbnïĭ Pét'kĭ. če+ sá támъ, wt+ togízi želáeši sě´kogĭ, ou+ gsdrstvo+ to+ si da+ gì prinesè, na svóę+ ta země´,
al'là, i+ bgъ na+ želánïe+ to+ mu pomóg'na,
i+ v' srdcé+ toĭ po_lóžĭ, preblženě´išjumu pastírju na síč'ki+ te čér'kovĭ, déto po+ síč'_kïa+ tъ svě´tъ, stě´ĭšemu patrïár'xu, kírъ parѳéniju,
i+ dáde+ gĭ sъs síč'kïa+ t'+ si zgóvorъ, i+ sъs vólě+ ta, i na+ drúgi stěišïĭ patrïár'sĭ, i blgvénïe, gsdrju vasílïju moldóv'skomu, katò rev'nítelju nášemu blžé_n'nomu crju asě´nu, déto bě´ stý+ te móštĭ, u+ stól'niʺ svóĭ grád tъr'novь prinéslъ.
(T)ъ´ĭ i+ tóĭ+ gĭ prinésĭ sъs sě´kak'vo, wtčesko blgvènïe sъs trì blženě´išïĭ, mit'ropolítĭ, sъs ıwaníkïe, ıraklï´iskïĭ, parѳénïe adrïan'pól'skïĭ, i+ ѳeofánъ, wt+ paleopátronъ,
v' země´+ ta svoę`+ gi prï_nèsĭ,
i u+ moldóv'skïĭ grád, v' čér'kova+ ta stýę trì stlę dobrę`, i pó_čstno+ gĭ polóžĭ.

potómъ že ne skórw bl҃gočestívyĭ ıw҃ vasílïĭ voevẃda gospodárъ zemlì moldávskïę, vě́stь prïémъ ô St҃yx' prpdbnyę mẃštex' támw súštixъ: želáše oûsérdno, da wt+ túdu v' êgò pravoslávnoe gospwdárstvïe čéstnw prenéseni búdutъ.
gds҃ь že xvalímyĭ vъ St҃yxъ svoíxъ, xotę̀ î zdè prosláviti prpdbnuju svojù: želánïju êgẁ spospěšestvovà,
î v' Srdce St҃ě́ĭšagw patrïárxa konstantinopolskagw kѵrъ parѳénïę, Sïe v'ložì,
ʾjáko po sově́tu vsegẁ svoégo ôsšt҃ennagw sobẃra, î ʾínyxъ St҃ěĭšixъ patrïárxwv po îzvolénïju, čéstnyę Sı´ę mẃšti prpdbnyę mátere paraskévïi, bl҃gočs҃tívomu tomù gps҃darù ıw҃ vasílïju voevódě, na+ oûsérdnoe želánïe êgẁ, sъ vsę́kim wtčeskim' Svoim blgs҃venïem', tremì preŵsšt҃ennymi mitropolíty, ıwaníkïemъ ĩraklïĭskim, parѳénïemъ ãdrïanopólskim, î ѳewfánomъ palewnpátrwnъ, preposlálъ ʾéstъ vъ moldávskuju zémlju, v' prestólnyĭ grádъ naricáemyĭ Jásě:
îdě́že vъ xrámě trı´exъ Sti҃teleĭ, sъ vsę́kwju čéstïju v' premnẃzěm vesélïi î rádosti vseę̀ moldávskïę zemlě̀, polóženi sútь, v' lě́tw vočelověčénïa gds҃nę *#axma*. ms҃ca októvrïę *dı* dnę̀.

-

Póslě naskóro Blgočestívyĭ İwánnъ Vasílïa Voevóda, i Gspdar Moldávskïĭ zemlì, vě´stь prïęl za+ tï´ę stýę Prepodóbnyę Paraskéѵi Móšty káko+ sę támo,
i+ poželáęl ouserdno da+ prinesè ix na+ preslávnoe Gspdárstvo svoè.
Gsdь+ že što+ è Xválen vъ styx svoix xóčel da Proslávi i+ támo Prepodóbnuju svojù,
togw` rádi i+ želánïe pomognalo emú.
Í Gdь Bgъ vložílъ vъ srdcě stě´ĭšomu Patrïárxu Konstantï´no_Pólskomu kѵ´rъ Parѳénïa,
so+ zgovórъ vsegw` wsšténnagw sobóra i so+ pozvolénïe drúgix stě´ĭšïĭ Patrïárxwv, wtdáli+ tï´e Čstnýę Móšty Blgočestívomu tomú Gspdárju İwánnu Vasílïa Voevódě po ousérdnoe želánïe egw`, so+ vsę´kim otéčeskim svoim Blgsvénïem.
Í pratíli s'+ nix trì Prewsštényę Mitropolï´ti: İwanníkïa İraklï´iskagw, i Parѳénïa Ándrïanopolskagw, i Ѳeofána+ Palewn'prónskagw vъ Moldávskuju Zemljù, vъ Prestólnyĭ Grad Jašy,
i položíli íxъ vъ Xrámě Trïex stléĭ s'+ mnógo póčestъ, i s'+ golę´maę Rádostъ, vъ+ lě´to: *#axma* Oktomvrïa *dï*, dénъ.

atzı nasétne pák na+ skóru mplagotzestivii xrısténin ïwánn na+ vası´lie vaivóda i+ guspudár détu mpésı f+ moldáf-ska+ ta zimjá tzjú i+ tói za+ téizi móśtı na+ sfe-táe pétka. kak+ sá támo f+ tsárı_grát.
i- pozilée sàs sè sartzé da+ gı` prinisé ut+ tá-mo na preslávno+ tu+ si néguvu guspudárśtvo.
a+ pàk i+ góspod mpóg déto+ si prifále spu-rít sfetí+ ti néguvi poískal da+ proslávı i+ támo sfetáe pétka.
tá+ zaradı` túi i+ déto+ sı ziléel za+ tjáx sfetíi móśtı tóizi ïwánn ta- sá pumógnalu ut+ mpóga.
w´ti i+ góspod mpóg flózil f+ sartzé+ tu na+ prewsfeśténnago patrï-árxa konśtantınopólskago kѵ´r parѳénie. sas zgóvor ut+ sítzkie sfeśténnija sámpur i- sas proizvolénïe i+ ut+ drúgi+ tı sfetíi patrïár_xi. tà utdálı étu tzestníi móśtı na+ tugózi m-plagotzestívago guspudárja ïwánna na+ vasí-lïe vaivóda. spurı`t néguvu+ tu ziléenı détu tói tólkus+ ïmal+ guréśtu sartzé za+ tjáx u+ sítzki sfetíi otzi sás mplagoslovenïe+ tu+ im.
i+ provódılı sàs- tjáx tríma vladítzi ıwaníkie ïraklíi-skago i parѳénïe adrıanupólskago i+ ѳe-wfán paleonprónskago
f+ moldáfska+ ta zi-mjá+ gı zanésuxa f+ prestólnii grát jásja.
i+ ugudı´li+ gi f+ tzérkova+ ta déto+ e na+ tríma+ ta ïerárxi ilí ritzí na+ tríma+ ta sfetítelı sas- mlógo pótzest. i+ guljáma rádus. na+ sıné+ tu ut+ porozdénıe+ to xrıstóvo na 1641 na+ októm-vrïe na+ tzetırnáisie den.

nekoï blagočestïvъ ïwanъ voïvoda wt+ moldavska zemlę mnogu ïmalъ ljubovъ za+ tïę světï moštï da+ gï+ zeme
pratïlъ po+ nïfъ molenïe patrïarxu
molba+ ta negoa mu+ prošla
mu+ gï pratïlъ tïę světï moštï
trï mïtropolïtï ïwanïkïa ïraklïnskago parѳenïę andrïanopolskï ï+ ѳewfana palewpronskï gï wdnele u+ maldanska zemlę u+ gratъ ęšъ
gï+ postavïle u+ cerkva kede+ bïle trï svetïteleï so+ golemъ radosъ ï+ so+ mnogu počestъ vo+ leto naxama wktomvrïę 14 dena

Poslě kato go pročulъ moldavskię knęzъ Ioannъ Vasilievъ, poiskalъ da go prinese vъ Moldavię, koeto i poluči sъ božię+ tǫ volę:
zaštoto kato go poiska otъ carigradskię patriarxъ Partenia, toĭ mu go provodilъ sъ trima mitropolity: Ionikia, Partenia i Ѳeofana, koito prinesoxa tuĭ světo mošti vъ moldavia, vъ stolnyę gradъ jašъ,
i go turixa vъ cerkovǫ+ tǫ na tri+ svętiteli vъ 1641 podirъ xrista vъ 14. Oktomvria.


17. Epilogь - afterword, moral interpretation

-

-

-

-

-

Zarad túĭ da+ prikъsim rečí+ te nášĭ,
zaštò i+ sámʺ čjúx'te blgvénĭ xrstyàny, otĭ+ sa+ prinesénĭ trí pъ´te prinesénĭ= móšti+ te stýĭ, i+ prpdbnïę mtre nášeę pét'kĭ.
(I?) séga pravoslá_v'nïĭ xrstiáne, kól'ko+ e čér'kova+ ta máika naša ostávila nám dnéš'nïju dén' sobó_rno da+ gò praz'núvame sìn'ca.
Zarad' túi i+ nï´e da+ sa potrúdim da+ stórim radustъ, i+ likúvanïe v'+ srdcá+ ta nášĭ,
zaštò pénïe+ to i+ pesní+ te čer'kóv'nĭ= dnés, istóčjuvatь, izvorь,
kogí+ sa poxválě prvdnikь, ta+ sa razveselě´va naródo+ tъ,
da+ sà razveselim, i+ nï´e,
i+ da+ sè zaraduvame, kato+ sè raduvaše, i+ i_gráęše dvdъ kogí+ go iznésĭ kivóto+ tь zavě´ta gsdnę, po+ plánïnè+ to filastín'sko, i+ wstávi+ go na+ ıerslim, sъs ѱal'mĭ, i+ pénïę, i+ sъs vesélïe mnógo,
tъ´ĭ i+ nï´e po+ mnógo, néželĭ zarad kѵvótъ+ t, dlъ´žni+ sme, da+ sa veselím,
zaštò taʺmъ béšĭ sě´nъ s+ vidénïe,
a+ túka ístnnaę pràv'da
támъ znamenïe, tomùzy dèto štè da+ dòdĭ,
a+ túka naprávenъ bžstvé_nïĭ sosúdъ, v' kól'ko pó+ dobrò skriválište+ sa skrì,
u+ kivóto+ tъ bě´ na strъpà zlatà déto imaše v'+ néę mán'na,
á+ tuka+ e dšà staʺ, po draga wt+ zlatò, i+ wt+ kámanïe mnog_cénix'.
ou+ kivóto+ tъ bě´šĭ toę´ga+ ta aarónova procvětę´la,
a+ túka v'+ racé+ te prpdbneĭ toę´ga, ně´ aaróno_va, amì krstь bžïĭ, na+ kóĭto procъvtę` cvě´tъ xs˸
u+ kivóta+ tь bě´xa plóčĭ kámenĭ, déto napísano vét'xĭ zákonь, désetь zàpovedʺ bžïĭ.
a+ túka ně´ plóčĭ kámenïĭ, amì na čìsto srdcè, katò na+ kníga životna ně´ vě´t'xïĭ zákonь, amì nóvïĭ eѵglïe xsvo,
ako+ sè ně´koĭ ne+ wtfъ´r'lĭ wt+ sébe, i+ ne+ zémne krsto+ t'+ sĭ, i+ ne+ dódĭ podírъ méne, ne+ è méne dostóĭnь,
tázʺ zàpověd' celò, i+ sъvъ´r'šeno prpdbnaę máĭka v' sébe samà upázĭ,
i+ stó_ri.
zaradi túĭ po+ dobrę` podobàva nam da+ sè raduvame pó+ mnóg wt ılténi+ te, zarad' kivótъ+ tъ,
zaštò ne+ è tokò, kѵvóto+ t' gsdnь tázĭ stca, amì i+ čér'kova bžïę po+ rečí+ te apstol'skĭ.
brátïe, víe+ ste čér'kva, bga žívago, v' koèto+ sa, bgь zaselì, i+ da prebívál+ ište.
legomì, náĭ+ xúbava bě´ v' žení+ te, črkva i vratà, prstólь crevъ. dva, vsepě´taę, i+ preblgoslovénaę bdca,
wt+ kógʺ stána, w+ des'nà bgu, katò crca, ne+ prestáva, da+ provodě podírъ sébě na cra+ tokъ dvcy, déto+ im obíča dobriná+ ta crę+ tъ, katò i+ tázĭ dvca prpdbnaę mty náša pét'kyʺ, nbsnyʺ crъ gsdъ nášъ, ıisъ xrstos obík'nalъ, i+ ou+ palátïe+ to svoę`˸ privélъ,
i+ što+ mú+ e bilò v'+ nèę dragò i+ da+ ispítame, túĭ+ go marotorísvame nám dxъ stýĭ sъs ustá+ ta dvdvĭ.
káže
predstà crca o+ désnuju tébe v'+ rízax', a+ čè v'+ kъk'vĭ, po_zlaténĭ obléčena, i premenéna,
a+ dvci+ te štoto idatъ podírъ crca ta, i+ vъr'vъ´tъ, podírъ néę pred' crę+ tokъ, i+ gsdě bez wprénïe, izlázetь i+ slugúvatъ, u+ presvě´t'lo+ to palátïe négovo, ou+ goleminъ´+ ta ne+ dostí_g'nata, sъs ob'leklò za svadba.
ako+ lí píta ně´koi za+ xubos+ tà, na o_názi primě´na crskaʺ kak'và prílika, ima obleklo+ to na+ crcí+ ta i+ na robíni+ te néĭnĭ, wtgovàrě nám prorókъ dvdъ,
káže,
predstà crca v' rízax poz'lašténix,
al'là ne+ sъ^ sъs tъk'vózi zlatò iz'gníto, štoto+ sa, wt zemę`, iskopáva, amì sъs zlatò, déto dšà ostě´va, i+ presvétjuva, déto+ e blgdtь bžïę spsítel'na sékimu člku.
(T)úĭ e+ tĭ tvъrdě čjúdno, štoto+ è za+ túĭ oblek'lò, káže, prorka+ tъ:
sič'ka+ ta sláva e na+ dъšteré+ te crevi vъt're,
sě´kak'va xúbostъ, i+ sě´kak'va prïlíka ně´ wt vъ´nъ, amì wt+ vъ´tre,
a+ čè ı+ wšte, i+ sъs res'nì zlatì, oblečénĭ i+ premenénĭ,
allà makar, da+ è i+ zlatò, a+ tóĭ sъs mnógo razlíč'niʺ cve-tïę` svě´t'lĭ primenénĭ, sï´réč na+ mnógo skóposĭ,
amì zaštó+ e wt+ vъ´tre,
a ne+ è wt+ vъ´nъ,
zaštò zlatò déto svétĭ, ne+ è xúbavo da+ sà skrï´va.
(a)mì da+ z'náite, otĭ ně´ izgníto,
i+ štoto+ è za+ málko vremè.
primę´na crju nbsnomu, i+ na caríca+ ta, i+ na+ robïé+ to, i+ robíni+ te+ mu, proróka+ tъ káže amì za+ priménĭ, ne+ iz'gnítĭ, i+ ne+ vídenĭ, déto okò člčsko, ne+ móžʺ da+ gì vídĭ.
(T)akvózĭ oblek'lò, tak'vázĭ xúbostь, tъk'vázĭ sláva, imat dštiré+ te crevĭ, wt+ vъ´t're, a+ ně´ wt+ vъ´nъ.
ta+ čè i+ tázy prpdbnaę máĭka nàša pét'ka, i+ tïę` dšterę` nbsnomu crju. sъs tъk'výzy priménĭ stoí pred' négo, sъs kakvíto stoì, i+ samà prestáę crca bdca,
allà da+ vídim xùbave, što+ è tázy primě´na, sъs koę´to, ne+ zasrámeno stoì préd', prstólъ+ tъ velíčestvïę na+ nbé+ to,
da+ z'nàĭte,
otĭ trì priméni+ sa dobŷ prpdbnaę pétka, sъs koéto stána pred' bga,
i+ tïè kato rékoxa, ne+ izgnítĭ, i+ sъ´s' rъkъ^ ne naprávenĭ.
prъ´va+ ta+ e mlstíně, sъs+ koę´to+ sa primę´na xúbavě primenì préd' bga,
ı+ wšte bě´šĭ mál'ko déte, rízi+ te+ sĭ dávaše, na+ si_romàsĭ,
makar´, i+ rodíteli+ te+ ʺ da+ ę`+ gàděxa,
al'là tïę` bě` naučéna, wt dxa stàgo, sъs' danïila kató kàz'vaše, navoxodonosóru crju.
grěxove+ te+ sʺ sъs mlstně, iskùpĭ,
i sъs ıisùsa siráxa, deto+ ę rékolъ.
ognъ zapàlen' ougasę´va+ go vodà,
i+ mlstíně očístjuva grěxovè.
a+ pó+ tvъ´rdě, xrstà, po_slúša(ĭ) štoto+ è učéši.
blžénĭ mlstívĭ jako tï´ĭ pomíluvánĭ búdut'.
Sъs mlstíně, tъ´ĭ sébe primenì.
eto túĭ+ e vъ´trešno+ to primenę´_vanïe,
otĭ ne+ móžĭ da+ prïlíča, ní na ednà xúbostъ déto na+ tóʺzyʺ svě´t' iz'gníta.
Zaštó+ e nbsnaę, i+ ne+ izgníta, i+ crskaę,
i+ tùĭ+ e mlstýně, sъs koę´to+ se oblàča, prpdbnaę pétka, katò sъs ně´koĭ xúbava primě´na+ se- obléče.
(Č)júvaite, i+ razberéte, tézĭ dúmy, vïe blgsvenĭ xrstyánĭ, kmetóve, i+ gsdrïe, na+ tózyʺ svě´tъ, zaednò, màlĭ, i+ velíkĭ, bolérĭ, i+ siro_màsĭ,
zaštóto+ gĭ ne+ pričítate, da+ razuméĭte, xúbave,
i+ da+ znàite,
otʺ ne+ štétĭ, sъs tèzyʺ váši+ te priménì, sъs koéto+ sa oblàčete, i ou+ sládostь+ sa tъfríte, i+ sъs xúbostí+ te, štoto+ è na+ tózyʺ svě´tъ+ sa na_sláždate, ne+ štéte sъs tě´xъ da+ stànete pred' crę` nbsnago, ne+ lícemér'nago,
netì sъs tézʺ prí_ménĭ xúbavĭ, sъs koéto+ vĭ, ougúždatь, u+ grobóve+ te, če+ štéte da+ stánete préd' sъdóvište+ to xsvo,
ně´, amì+ ę` napred' čjúvaite apsla páѵla, što káže
na sín'ca+ ni+ sa páda, da+ sa javím',
i+ ně+ è sékimu ednák'vo, sï´réč, ně´ sъs, e_dnàk'va primě´na.
amì ne+ znáete+ lĭ brátïe, zaštò+ šte da+ ispítva, bgъ na négovo+ to stráš'no, sъdóvište, déto+ e sùdïe ne+ licemér'nïĭ,
za níšto po+ mnog ne+ štè da+ ispítuva, katò za+ mlstí(n)ě, i+ za+ ljubóvъ, sъs sъsédina+ to_k'+ sĭ, i_mál'+ li+ sĭ,
otĭ štè da+ rečè,
wgladně´x,
i+ ne+ dádoxte+ mĭ da+ jamъ,
ožedně´
i+ ne+ napoíx'te+ ma,
u+ váši+ te kъ´štĭ, gólъ bě´xъ,
i+ ne+ wblěkoxte+ ma,
ou+ tem'_níca bě´xъ zaprę´nъ,
i+ ne+ poglédax'te+ ma,
zarad' tézyʺ vášĭ rábotĭ, déto+ gʺ ne+ stórixte, idéte vï´e, wt+ méne prokléti v' og'nъ vě´č'nyʺ.
(I?) zarad túĭ razumě´ite blgvénĭ xrstyànĭ,
otĭ i+ za+ drúgïĭ grěxovè ne+ štè da+ ispitu_va tólkozĭ, al'là po+ mnóg za+ tézy déto ne+ sъ^ strùvale, mlstь, na+ siromásʺ.
(I?) wt tózyʺ stráš'nïĭ glás sa+ uplášĭ prpdbnaę pét'ka,
ta+ čè sъs mlstině sъs pràvda sèbe obléče,
i+ stàna o+ désnuju crju nbsnomu, i+ kató dvca dèto slugùvašè,
i+ xódĭ podìrъ nbsna+ ta crca, i+ bdca po+ reč'+ tá+ ĭ.
déto= káže.
privědùt+ se crju dvy, v' slě´dъ eę`.
a+ vtóra+ ta primě´n'na, prepo_dóbně´ĭ pét'kyʺ, bèšyʺ siromášestvo+ to, wt+ vólě,
kogíto sъs dobrï´a+ t+ sĭ úmъ, poslúša eѵglska+ ta zápoved',
ako+ sà ně´koĭ ne+ wtfъ´r'lĭ wt+ světъ+ t, ĭ wt+ se^ štoto+ è po+ světъ´+ tъ ne+ è mène dostóinь,
allà tïę` wstávi+ sa, wt síč'ko+ to,
i+ siromášestvo+ to obíkna,
zašto+ sa nadě´vaše, na+ bogát'stvo to ne+ dovъ´r'šenno, po+ reč'+ tà xsva,
déto rčé xs,
blžénĭ níštïĭ dxómъ jako těx, estь crstvo nbsnoe,
a+ čè prpdbnaę sé ostávĭ sï´reč, baštà, i máĭka, i+ kaštïę, i+ síč'ka bášt'nina, i+ sè što+ imaše.
(I?) tъ´ĭ stó_rĭ avraámъ dèto ištešyʺ blgsvénïę wt+ bga, déto+ go poslùša,
ta+ osta-vĭ báštnina+ ta+ sĭ,
i+ zaséli+ sa ou+ čjužda země´,
i+ prïè tám blgvénïe,
i wtcъ, na+ mnógo+ sa jázícy naréče,
otìde, i+ podírъ apstoli+ te štotò ostávixa sè,
ednì ostávixa baštì, i+ rod'nìnĭ, a+ drùgĭ stóka i imánïe,
i+ wtídoxa slě´dъ xsà,
i+ tázyʺ, prpdbnaę poslùša, naì+ tvъ´_rdě dxa stágo sъs ustà proróčeskĭ, déto ukorę´va, tézĭ koèto, ištъt prazdnina+ ta štoto+ è na+ tózyʺ svě´tъ,
snovè člsčeskiʺ, do+ kogì štéte da bъ´dete tež'ko_srdcy,
(Z)aštò obíčate prdzninĭ,
i+ ištete l'žię` na tózyʺ svě´tъ.
Prilï´č'no ně´kogĭ stórĭ crъ fílipъ plovdï´skiĭ kogì vídě sná+ sĭ aleѯándra, če igráĭ sъs detínskiʺ ıgrì,
a+ tóĭ+ gw pogàdĭ,
i+ káže+ mu,
zaštò sín'ko ne+ glédašъ crska+ ta póčestъ,
amì sъs lóšavĭ ráboti+ sa zabávešъ.
tъ´ĭ, i+ prpdnaę pét'ka, prazdnina+ ta štoto+ é na+ tózyʺ světъ, katò čjù glasó+ tъ xsvъ, skóro+ ę ostávĭ,
i+ na_stъ´pĭ
síč'ko+ to štoto+ è na+ tózyʺ svě´tь ostàvĭ,
i na siromášestvo dxóv'no xsú+ sa obréčĭ,
i+ xsú crjù svoému, v' nbsnię palátïę sébe, ougó_t'vĭ.
(A?) tréta, primě´na prpdnběĭ bě´šĭ telésna čistotà déto ę wt+ pelenì mѵ´r'nĭ do+ stárostь upázĭ.
za+ túĭ oblek'lò tvoè, što+ da rečémь, ilì da prikážem.
prpdbnaę mtĭ, aggle nàše stáę pét'kʺ ne+ lì tébe narèče xs´, agglъ bžïĭ, kogíto dùmaše za+ tézyʺ štoto+ sa ne+ žénъtъ, nitì štotò posě´gatъ,
ta+ sì katò aggly bžïĭ, na+ nbé to,
ne+ lì tébe stýĭ vasílïe velíkïĭ uprïličì bgu,
káže,
golě´mo+ e něšto čstotà, v' istína,
zaštò strúva člka prïlíč'na bgu ne+ tlě´nomu.
(I?) amvrósïe, ne+ lí+ ta strúva aggla
ta kaž
čstotà strúva člci+ te, ag_gly,
i kói+ ę upázĭ agglъ e.
ne+ lì tébe vídě stýĭ ıwánnъ, u+ soboro+ t dvčeskĭ, déto xódexa podìrь xsà, i+ podír ágni+ to na+ planina+ ta˸ sión'ska,
sъs tъk'vózĭ dvčestvo, i+ čtsota, i+ priménĭ, stàna préd' xsà prpdbnaę pét'ka,
i+ zè wt+ négo ne+ izvěx'nat venécь, v' negovo+ to crstvo nbsnoe, déto+ sa i+ za+ nás, mólĭ ne+ prestàn'no.
(E)to sъs tъk'vízĭ prï´_lič'nĭ rábotĭ priménïe obléčena prpdbnaę pét'ka,
amì i+ nï´e blgsvénʺ xrstyánĭ, da+ stórim i+ nï´e katò, patrïárxa avraáma dèto+ gostì agglĭ u+ kъ´šta+ ta+ sĭ,
i+ vïe na_xranéte siromásĭ,
zaštò siromax ta+ è drugárь
i brátъ bžïĭ sa narìča,
a+ čè kóĭ dáva siromáxu v+ rъkъ^ bgu dàva
ka_to stórĭ, i+ prpdbnaę pét'ka, ta+ sì razdáde dréxi+ te po+ siromásĭ, i+ po+ sírotĭ
ta+ čè i+ nïe tázy prpdbnaę mty pétka da+ ę imame, katò skóro pomoš'_nica, i+ zastùpnica, v' bedì, v' núž'dĭ i+ v' grížĭ, kamtò bga molé_bnica,

-

ʾi+ mlógo i͒celenïe tvorit ʾi+ do dnéšni dénь
bésni ʾi_scelenïe prïimutь
slépi prozirajut
xromi proxodutь
ʾi+ wt svekakvi ne_voli kóĭ wtide tamo ʾiscelenïe priʿema
ʾi+ ništo za+ ʾiscelenïe ne+ dava ni srebro ni zláto ni bezscéno ka_mene

Eto víděxte i+ čúxte slýšateli móĭ,
kakóvoe živénïe prominú-vali na+ vétxoe vrémę člvě´cy+ te, i+ múžïe i+ ženỳ,
i vížd'te káko ne glédali i+ ne grižíli+ sę za světóvnyę pustóšnyę véšti:
Ony ne glédali mnógw imě´nïe da sobíratъ,
i+ ne glédali zémlennaę sláva da imatъ.
Nò glédali i trudíli+ sę tókmw dúšu svojù da wčís-tętъ i+ da spsę´tъ jù.
I glédali i podkanę´li+ sę da prigótvętъ na onyę svě´tъ sebě´ počivánïe i naslaždénïe.
Togw` rádi i Bgъ Proslávilъ ixъ i+ na+ nbo i+ na+ zemlì:
I pámętъ ixъ vě´čnaę estъ:
Po+ tovà i+ námъ potrébnw estъ, da+ sę` potrudímъ s'+ dobróe prilě-žánïe da oukrasímъ dúšy nášy s'+ dóbryĭ rabóti,
Duxóvnw da po-rabótimъ tě´lo nášy,
i+ da pobědímъ plótskïĭ páѳosti nášeĭ,
i+ da xódimъ po zápovědi Bžïĭ.
Počtò znáĭmъ i+ nï´ĭ káko xó-čemъ da oumremъ kakvót+ sa oumrę´li ocy i brátïę nášy.
I xó-čemъ da+ sę` prisélimъ wt tóę svě´tъ na čúždoe mě´sto, štò támo drúgïĭ pъ´tъ né+ sme xódili:
I xóčemъ támo da+ vídimъ štò nikogà né+ sme víděli.
I támo xóčemъ da predstánimъ na strášnoe súdište Xrstóvo,
i wtvě´tъ xóčemъ da vozdávame za živénïe nášy što+ smè ourabótili.
I trepétni xóčemъ da+ búdemъ wt nášeĭ zlýĭ rabóti, štó+ sme na+ toę` svě´tъ oučínili ixъ s'+ pustóšnyĭ dúmi slušánïe, s'+ povrédnoe gledánïe, so čúždyĭ ženỳ směšénïe, i s'+ vsę´koe lukávoe načinánïe.

eto vídextı i- tzjúxtı poslúsnitzi mói kakvó zjúvéenı minúvali na+ vétu vrémi tzelovétzi+ tı i+ mázi i+ ziní.
ni+ sá grízili tukù za+ sfetóvnı pústusnı rámputı ka-kvótu+ smi segı´ níi.
vístı˸
w´ti tíi nı+ glédali mló-gu imànı da+ sampïrát
i+ w´tı ni+ glédalı zémalna slá-va i pótzet da+ ímat kakvótu+ smi ségı níi.
a-mì tukù glédali sált dusjá+ ta+ si sfóe da+ já w-tzístat i da+ jà spasát.
i+ glédali i+ podmánexa+ sa da+ prilógvat sémpe+ si za+ ònzi sfját za+ unúi po-tzívanïe i+ naslazdénïe
tukù zaradì túi+ sa trù-dıli
sadé mpátzili.
i+ zarаdı tuí+ gı mpóg pro-slávıl tjáx i+ ná+ nımpé+ to i na zimjá+ ta
i+ pome-nuvanïe+ tu tjáxnu vétznu mpázda.
ta spurìt túi i+ nám pótrempnu+ i da+ sà trúdımi sàs dom-prò tzelaśtı´sfanıe da+ priminı´m i+ níi dusí+ tı+ si násı sàs domprí rámputı. na+ duxw´vnu da+ u-mpárnïm telw´+ tu násı i+ da+ navíimi snagísni- ti páѳostı násı. i+ da+ xódım pu+ zápovedı+ tı´ mpó-zii.
zaśtò étu znáimi i+ níi tzı kak+ śtém da+ umrém. kakvóto+ sa+ is_mrélı mpastı´ i+ mprátïa násı.
i+ stı`m da- sà prisélim ut+ tóizi sfját na+ tzıúsdu mjástu, déto drúgı pát nı+ smé xódılı nı´kogıs támo.
i- śtı`m da+ vídım támo déto nı´kogi nı+ smé vízdalı.
i- śtı`m+ da+ śtánım támo prèt śtrásnu+ tu sadóbiśtı xrıs-tóvo.
i tzjuváp śtı`m da+ vàsdadém zà+ zjuvéenı+ tu násı śtutu+ smì ràmputílı.
i+ rástrıpérani se+ mpá-dım ut náś+ tı lósı i+ mrásnı rámputı, śtutù+ smi gı´˸ śtórı-lı na+ tóizi sfját lazjw´vnii. lósı i+ práznı dúmı, prislúsfanïe. sás lósju i+ raspálenu glé-danïe ilí sàs tzıúsdı ziní smjásvanıe. ilí drúgı jw´śtı dıávolski rámputı.

-

Xristiane vidite+ li kakъ sǫ živěli pravedni te xora,
tě ne gledali za mnogo pary i golěmǫ slavǫ,
no trudili+ sę dinę i noštę, da očistętъ svoę+ tǫ duša.
Za tuĭ i bogъ gi proslavi na nebe+ to i na zemlę+ tǫ, da sę slavętъ i počitatъ věčno.
Tǫĭ i nie kato čuxme kakъ živěli tě, trěbǫ da sę potrudime da ukrasime duša+ tǫ si sъ dobriny:
zaštoto sinca šte umreme, kakto sǫ umreli sički+ te predi nasъ, i šte davame otvětъ za sički+ te raboty, koito napravixme vъ života si: sъ prazdny xoraty, sъ preslušanie, sъ lukavo gledanie, sъ kurvarstvo i drugi zliny.


Okončanïe - closing prayer

Blgodě´tijù í+ člkoljúbijemь ga bga í+ spsa nášegw ıѵ´+ xà.
émoú+ že sláva í+ drь´ža_va, sь+ beznačél'nyʺmь w´cémь. í+ prě_styʺmь í blgyímь í+ žívotvóreštïimъ dxw´mь. í nnja í prísno í vь+ vě´kỳ věkwmь,
ámínь♦

blgodětïju i+ člko_ljúbiemь. ga ba i+ spsa nášego iѵ xa
emu+ že sláva i+ drьžáva sь+ beznačé_lnymь ocemь prestimь i+ blgymь i+ živo_tvoreštímь dxomь i+ nnja i+ prsno i+ vь+ vě´ky věkómь
amínь

Blagodě´tïju i člko_ljúbïemь ga ná_šego isѵ xa.
emú že sláva vъ věky,
a_mínь:♣

blgdtïju i+ člko_ljúbïemь ga nášego isѵ xa. dêto njému prilíče sě´kogy da+ gò slávi_me i+ sьs'+ póčstь da+ mû+ se klánjame, i+ bezkráina njégova óca, i+ prěstýę+ tь i+ štoto síčko oživě´va njégovïa+ tь dxь.
i+ segà i+ sě´kogy i+ dorì do+ krài svě´tь i+ vь+ vě´ki,
amínь:

Mltvami prpdbnyę Petki i vsexь stix', gdi, sъxrani našь grad' i vsi pravoslavnię xristiane vo veki vekovь.
Aminъ.

ta+ čè sъs mól'ba+ ta, i+ sъs pred_stoę´nïe+ to néĭno, da+ stígnim, živót vě´č'nïĭ,
i+ na crstvo nbsnoe da+ sa spodobím, v' koéto tïę` dnésъ stoì sъs mdri+ te dvcy,
négo, i+ nï´e da polučim, sъ´sъ mílostъ, i člkoljúbïe, gsda nášego ıisà xrstà,
déto nému wt da+ bъ´de póčestъ, i+ sláva, séga, i+ sě´kogĭ i+ dorì do+ krái svě´tъ vo+ vě´kĭ, vekóvъ
AMINЪ:.

-

Ejá že ml͂tvámi da+ spodo_bit+ ni gd͒ь vь cr͒tvo svoè neb͒noe

Nò da+ wstávimъ tovà Xrstïáne brátï(a) móĭ,
i+ prïidíte
da+ wčístymъ rúcě nášy wt+ ne+ právednoe grablénïe,
i+ da vozbránimъ očì nášy wt povrédnoe gledánïe, i oustà nášę wt sramótnyę ne+ podóbnyę dúmi,
i nógi nášy da ouprávimъ na pútъ mírnïĭ.
I+ vsę´kogi na Bga da vozlágame nadéždu nášu,
tà danò ougódimъ emú,
i+ naslě´dnicy da+ búdemъ vě´čnyxъ Blgъ, w Xrstě´ İisě Gsdemъ nášymъ,
emú+ že sláva, vo+ vě´ki
††Amínъ.††

amì da+ sà ustávım ut túi mprátïa mói xrısténı.
i+ ilátı
da+ u-tzı´stım nái naprét ratzé+ tı+ si násı ut+ ne+ prá-vedno grámpenıe.
i+ da+ zampránım utzı´+ ti+ si nası ut puvrédnu gledanïe. i+ ustá+ ta násı ut- sramótnı i ne+ prílıtznı dúmi.
i kraká+ ta+ si násı da+ u_právım na+ pát mírnii i+ domprii.
i sjákogı na+ mpóga da+ sì vazlágami nadéz-da+ ta násja.
ta+ danó śtánım priétnı nému.
i+ mirastzíi da+ mpádım na+ vétznı+ tu+ mu xumpavını´ f+ xrıstá ïisúsa góspoda násego, déto+ e nému sláva vo+ véki
amín.

-

No sega e vreme da ostavime sički+ te zliny,
da ugodimъ na boga
i da stanime naslědnicy na carstvo nebesnoe, sъ molitvi+ te na dnešna tǫ božię ugodnica světaę Paraskevǫ, i sъ pomoštь+ tǫ Iisusъ Xristova.
Emu+ že slava vo věki věkovъ,
aminь.