S T A T U T Á R N Í M Ě S T O B R N O

Zásady tvorby uličního názvosloví a označování ulic, veřejných prostranství a číslování budov v městě Brně



 

Článek 1

Základní ustanovení


Tyto zásady určují postup při navrhování, projednávání, schvalování a způsob realizace názvů ulic, náměstí, tržišť, nábřeží, mostů, tunelů, parků, čtvrtí, sídlišť, areálů (dále jen veřejných prostranství nebo ulic), i základní požadavky pro přehlednou orientaci v městě Brně ve smyslu zákona č. 128/2000., o obcích (obecní zřízení), k provedení § 33 tohoto zákona a vyhlášky ministerstva vnitra č. 326/2000 Sb., o způsobu označování ulic a ostatních veřejných prostranství názvy, o způsobu použití a umístění čísel k označení budov, o náležitostech ohlášení o přečíslování budov a o postupu a oznamování a dokladech potřebných k přidělení čísel.

Článek 2

Základní pojmy (definice)


 
Pro účely těchto zásad:

1) "Uliční tabulkou" se rozumí tabulka s názvem ulice nebo ostatních veřejných prostranství podle § 2 vyhlášky č. 326/2000 Sb.

2) "Uliční směrovkou" se rozumí tabulka, jež naznačuje směr, v němž se nachází ta která ulice nebo veřejné prostranství, ve smyslu vyhlášky ministerstva dopravy a spojů č. 30/2001 Sb.

3) "Domovní tabulkou" se rozumí tabulka nesoucí buď číslo popisné, orientační nebo evidenční příslušné budovy.

4) "Popisné číslo" vyjadřuje příslušnost budovy ke katastrálnímu území města Brna.

5) "Orientační číslo" vyjadřuje příslušnost budovy k veřejnému prostranství nebo ulici města Brna.
6) "Evidenční číslo" vyjadřuje příslušnost stavby určené k individuální rekreaci nebo stavby garáže, která není součástí budovy s popisným číslem, ke katastrálnímu území města Brna.

7) "Katastrálním územím" se ve smyslu § 27 odst. 2, díl IV zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) rozumí "část obce".

8) "Rozcestníkem" se rozumí volně stojící konstrukce, nejčastěji sloup nesoucí uliční směrovky.

 
 

Článek 3

Názvy veřejných prostranství a ulic

1) Veřejné prostranství lze pojmenovat zejména po:
a) starých místních historicky doložených názvech,
b) zeměpisných názvech států, zemí, měst, hor, pohoří, řek aj.,
c) směru, poloze, vzhledu a charakteru veřejného prostranství,
d) živé i neživé přírodě,
e) uměleckých a pohádkových motivech,
f) názvech profesí a prospěšných lidských činnostech,
g) zemřelých osobnostech veřejného života, zejména těch, které měly přímý nebo velmi blízký vztah k městu Brnu a staly se pro Brno významnými,
h) významných místních právnických osobách (institucích, organizacích, spolcích aj.),
i) významných historických událostech, zejména těch, které se týkaly města Brna.

 
2) Za jednu a tutéž ulici nelze považovat komunikaci, která je:

V případě, že výstavbou, demolicemi, terénními úpravami apod. dojde u stávajících ulic k výše popsaným situacím, je nutno vždy pro jednu část (tu, u níž je to výhodnější a jednodušší) stanovit zcela odlišný nový název a číslování budov jako novou samostatnou komunikaci.

3) Ulice a jiné důležité komunikace, které směřují z města k mimoměstským komunikacím, se musí z orientačních důvodů pojmenovat podle směru těchto komunikací k nejbližšímu, příp. nejvýznamnějšímu místu mimo Brno. Pro tyto komunikace nesmějí být použity jiné zeměpisné názvy, které by byly orientačně zavádějící.

4) Na území města Brna se nesmějí vyskytovat dva stejné názvy ulic nebo jiného veřejného prostranství. Z praktických důvodů je nutno vyhnout se i podobně znějícím názvům a názvům s podobnou grafickou podobou jména, aby nedocházelo k nežádoucím záměnám.

5) Název veřejného prostranství v Brně musí odpovídat zásadám jazykové správnosti, jeho jazyková podoba musí být jednoduchá, obecně srozumitelná, jednoznačná a pravopisně
správná.

6) V odůvodněných případech lze připustit, aby základem názvu bylo i zobecnělé nářeční slovo, které na pojmenovávaném místě existovalo v zaniklém pomístním názvu. Gramatický tvar a pravopis takového názvu však musí být spisovný.

7) Je-li název odvozen od jména osoby, je jeho základem buď prosté příjmení, nebo úřední podoba jeho celého jména, a to pak vždy zásadně v pořadí: jméno a příjmení.

8) Pojmenování po osobách se na uličních tabulkách uvádějí v nezkrácené podobě, na domovních tabulkách mohou mít podobu se zkráceným jménem, nikdy však příjmením. Grafická podoba příjmení musí odpovídat oficiální podobě příjmení osoby, po níž je veřejné prostranství pojmenováváno, byť by vykazovalo jazykové zvláštnosti. Akademické tituly a hodnosti se s výjimkou hodností vojenských neuvádějí.

9) Pokud je v názvu datum, uvádí se vždy arabskými číslicemi a slovně vypsaným jménem měsíce. Rok připomínané události se neuvádí.

10) Musí-li být výjimečně v názvu obsaženo i obecné označení druhu veřejného prostranství, užívá se výhradně těchto slov (a jejich zkratek):
ulice (ul.), třída (tř.), náměstí (nám.), nábřeží (nábř.), sídliště (sídl.), stezka (stez.), chodník (chod.), přehrada (přehr.), a dále bez krácení most, park, les, areál, či jiná krátká obecná jména vystihující charakter veřejného prostranství. Pro obecná označení druhu veřejných prostranství lze u dlouhých názvů na domovních tabulkách a uličních štítech využít výše uvedených zkratek.

12) Názvy jakýchkoliv veřejných prostranství je možné měnit, pokud to vyžaduje zlepšení orientace nebo změnu názvu požaduje petice obyvatel trvale tam bydlících a starších 18 let. Petice musí mít náležitosti podle příslušného platného zákona.

13) Návrhy a podněty k pojmenování, přejmenování, příp. k jiným názvoslovným nebo orientačním úpravám ulic a veřejných prostranství města Brna podávají kromě městských částí i právnické osoby a občané. V písemné formě je adresují kanceláři tajemníka úřadu příslušné městské části, na jejímž území se předmětná ulice nebo veřejné prostranství nachází. Návrh musí být opatřen u právnických osob razítkem a podpisem statutárního zástupce, u občanů čitelným podpisem a adresou trvalého bydliště.

14) Městské části návrhy a podněty projednají a schválí usnesením zastupitelstva a postoupí tyto schválené návrhy tajemnici Pracovní skupiny pro názvosloví města Brna na místopisné pracoviště Odboru vnitřních věcí Magistrátu města Brna vždy do 31. 3. nebo 30. 9. kalendářního roku s těmito přílohami: výpisem z usnesení Zastupitelstva městské části a situačním plánkem lokality, jíž se návrh týká.

15) Podklady pro konečné rozhodnutí Zastupitelstva města Brna ve věci uličního názvosloví připravuje Odbor vnitřních věcí Magistrátu města Brna poté, co příslušné návrhy a podněty od městských částí odborně zhodnotí a doporučí ke schválení Pracovní skupina pro názvosloví města Brna.

 
 

Článek 4

Způsob přidělování evidenčních, popisných a orientačních čísel


 

1) Budovy na veřejných prostranstvích a ulicích města Brna jsou označeny číslem popisným i číslem orientačním, pokud nejde o stavbu uvedenou v článku 2 odst. 6. Vlastník budovy je povinen požádat do jednoho měsíce od nabytí právní moci kolaudačního rozhodnutí o stavbě Odbor vnitřních věcí Magistrátu města Brna o přidělení popisného čísla i orientačního čísla. K žádosti přiloží originál nebo ověřený opis kolaudačního rozhodnutí s vyznačením nabytí právní moci.

2) Evidenční čísla přidělují a evidují v městě Brně městské části, na jejichž území stavba stojí. Náležitosti žádosti o přidělení evidenčního čísla určuje příslušná městská část.

3) V případě rozhodnutí stavebního úřadu městské části, že objekt na žádost majitele přechází z rekreačního do trvalého užívání, musí být změněno jeho evidenční číslo na číslo popisné a orientační ve smyslu odst. 4 a 8 tohoto článku. Původní evidenční číslo pozbývá poté platnosti a po nahrazení domovními tabulkami s číslem popisným a orientačním musí vlastník budovy odstranit tabulku s neplatným evidenčním číslem.

4) Popisné číslo se přiděluje na základě:

- pravomocného kolaudačního rozhodnutí, nebo
- potvrzení příslušného stavebního úřadu o existenci stavby, nebo

- rozhodnutí stavebního úřadu o rozdělení budovy, nebo
- rozhodnutí stavebního úřadu o změně z dočasného na trvalé užívání stavby.

5) Popisné číslo je budově přiděleno trvale a mění se jen ve zcela výjimečných případech, např. při změně katastrální hranice.

6) Původní popisné číslo po asanované či zrušené budově nelze znovu přidělit. Přidělit lze jen původní orientační číslo s názvem ulice. Stejný postup je i při změně katastrálních hranic území, příp. tehdy, kdy stavebními úpravami stávajících budov vznikne ze dvou samostatně stojících budov jeden stavební celek a tím zanikne jedno z popisných čísel.

7) Popisné číslo zaniká:

- asanací budovy na základě pravomocného rozhodnutí stavebního úřadu o odstranění stavby, nebo
- stavební úpravou (např. sloučením dvou budov) na základě pravomocného rozhodnutí stavebního úřadu o kolaudaci, nebo
- rozhodnutím stavebního úřadu o změně z trvalého na dočasné užívání stavby, nebo
- úpravou hranic katastrálního území.

8) Orientační číslo se přiděluje stejným způsobem jako číslo popisné. Z důvodu zlepšení orientace v ulici nebo na veřejném prostranství může Odbor vnitřních věcí Magistrátu města Brna orientační číslo změnit. Změnu orientačního čísla provede však až po projednání s příslušnou městskou částí a vlastníkem budovy. V tomto případě zajistí

Odbor vnitřních věcí Magistrátu města Brna zhotovení nové domovní tabulky a hradí finanční náklady s tím spojené.

9) Pro stanovení orientačního čísla budovy je třeba respektovat začátek ulice, podle něhož má jeho pravá strana číslování sudé začínající číslem 2 a levá strana číslování liché začínající číslem 1. Některá orientační čísla mohou být v řadě vynechána pro dosud nepostavené budovy, pro něž jsou však v ulici odpovídající stavební parcely. Při vkládání nových orientačních čísel do stávající souvislé řady je možné k orientačnímu číslu přiřadit malé písmeno české abecedy (az) bez diakritických znamének.


10) Začátek ulice se určuje takto:

- Na území historického jádra města Brna a obcí k němu připojených v roce 1850 jsou zpravidla začátky ulic vzdušnou čarou blíže historickému středu, jímž je náměstí Svobody. Totéž platí i pro stanovení začátku ulic, které vycházejí z tohoto území a vedou do jiných katastrálních území.

- V obcích připojených k Brnu postupně od roku 1919 jsou začátky ulic vždy blíže k historickému středu původní samostatné obce. Při novém číslování nebo přečíslovávání ulice je však nutné přihlédnout k číslování okolních ulic a respektovat je.

- Začátky ulic procházejících více katastrálními územími připojenými k Brnu od roku 1919 se určí podle historického středu té obce, v jejímž katastru leží větší část zástavby
ulice. Ve sporných případech je nutno dát přednost i jinému, vždy však orientačně jasnému řešení číslování.

- U neprůchozích a neprůjezdných ulic je začátkem vždy vjezd do ulice, pokud se nepředpokládá v budoucnu její zprůjezdnění.

- U ulic, které vznikly na tzv. hradebním okruhu města Brna a které na sebe navazují, začíná číslování pravé a levé strany každé ulice po konci ulice předchozí, a to ve směru hodinových ručiček, přičemž se za začátek celého okruhu považuje Moravské náměstí.

11) Má-li ulice budovami zastavěnou pouze jednu stranu, volí se pro ni buď sudé, nebo liché číslování podle výše uvedeného pravidla. Jen v tom případě, je-li zástavba na protější straně z jakýchkoliv důvodů trvale vyloučena, může se zastavěná strana výjimečně číslovat řadou po sobě jdoucích čísel od č. 1 s přihlédnutím k maximální orientační přehlednosti. Pro určení začátku číslování platí pravidla v odstavci 10 tohoto článku.

12) Na náměstí se domy číslují zásadně řadou po sobě jdoucích čísel od č. 1 ve směru hodinových ručiček. Tato řada musí začínat na nároží s ulicí, u které se uliční čára náměstí výrazně lomí. Přednost má nároží tvořené významnou budovou nebo nároží položené nejseverněji. Stojí-li uprostřed náměstí budova, může číslování začít u ní.

13) Náměstí obdélného nebo ulicového tvaru, kde délka převažuje nad šířkou ve výrazném poměru, může být jako náměstí kvalifikováno jen tehdy, dá-li k tomu souhlas Útvar hlavního architekta města Brna, nebo je-li takové prostranství nazýváno náměstím déle než pět let. Je-li orientačně výhodnější a přehlednější číslovat takové náměstí jako ulici, je třeba při tom dodržet veškeré zásady uvedené v odstavci 10 tohoto článku.

14) Nábřeží je považováno za ulici se zastavěnou jednou stranou a platí pro ně ustanovené uvedené v odstavci 11 tohoto článku.

15) Stojí-li jedna budova na více parcelách, pro které byla už předem vynechána orientační čísla, nebo byla-li nově postavena na více parcelách po zbořených budovách, které už před tím orientační čísla měly, má tolik čísel, kolik bylo pro parcely vynecháno nebo kolik bylo číslem označených budov zbořeno, maximálně však tři. Doporučuje se poté při vhodné příležitosti (např. při celkovém přečíslování ulice) nahradit tato čísla číslem jediným. U budov majících více sekcí může mít každá sekce samostatné orientační číslo.

 
 

Článek 5

Barva a provedení domovních tabulek


 

1) Domovní tabulka s evidenčním číslem je obdélná o rozměru 280 x 200 mm, zhotovená z trvanlivého materiálu. Barva podkladu je bílá, barva písma a orámování je zelená (viz příloha č. 1).

2) Domovní tabulka s popisným číslem je obdélná o rozměru 280 x 200 mm, zhotovená z trvanlivého materiálu. Barva podkladu je černá, barva písma a orámování je bílá (viz příloha č. 2).

3) Domovní tabulka s orientačním číslem je obdélná o rozměru 280 x 200 mm, zhotovená z trvanlivého materiálu. Barva podkladu je bílá, barva písma a orámování je červená (viz příloha č. 3).

4) Platné jsou obdélné domovní tabulky, pokud nesou platný název ulice nebo veřejného prostranství a správné orientační číslo budovy. Domovní tabulky jiného tvaru a barevného řešení jsou neplatné a musí být vlastníkem budovy neprodleně nahrazeny platnými. Výhradně bílomodré tabulky se vyměňují na náklady města Brna (např. při úředně stanoveném přečíslování nebo přejmenování ulice nebo veřejného prostranství).

5) Domovní tabulky s popisným a orientačním číslem je z orientačních důvodů vhodné umístit u hlavního vchodu do budovy. Jsou-li domovní tabulky u hlavního vchodu do budovy z přilehlé komunikace neviditelné nebo nečitelné pro překážku, velkou vzdálenost nebo nevhodnou orientaci hlavního vchodu, upevní se obě domovní tabulky na místo, které je z přilehlé komunikace viditelné. U hlavního vchodu se poté opakuje už jen orientační číslo, např. i v ozdobné podobě.

6) Jakákoliv jiná, např.ozdobná či umělecky ztvárněná domovní čísla mohou být (např. pro zvýraznění) umístěna na budově podle vůle majitele kdekoliv, vždy však jen tehdy, pokud jsou na viditelném místě umístěny i obě domovní tabulky (odst. 2 a 3 tohoto článku).

 
 

Článek 6

Barva, provedení a umístění uličních tabulek a uličních směrovek


 

1) Uliční tabulka s názvem ulice nebo jiného veřejného prostranství je obdélná o rozměru 800 x 400 mm, zhotovená z trvanlivého materiálu. Barva podkladu je bílá, barva písma a orámování je červená (viz příloha č. 4).

2) Umístění uličních směrovek na rozcestnících určuje ta městská část, na jejímž území se komunikace nachází, ve smyslu vyhlášky ministerstva dopravy a spojů č. 30/2001 Sb.

3) Uliční tabulka musí být připevněna na vhodné nárožní budově v takové výši, jež zabrání jejímu poškozování a ve které je zajištěna její viditelnost (nejlépe 3 m nad terénem), a to rovnoběžně (nebo jen minimálně odchýleně) se směrem ulice, jejíž název je na tabulce uveden. Není-li v místě určeném pro umístění uliční tabulky žádný vhodný objekt, lze tabulku připevnit na jinou pevnou konstrukci.

4) Uliční tabulky se umísťují dle potřeby i na dalších orientačně důležitých bodech, např. mostech a tunelech, pro něž se použije materiál, tvar a rozměr uliční tabulky dle odst. 1 tohoto článku, ale v barevných variacích: pro most je barva podkladu bílá, barva písma, orámování a symbolu řeky v podobě dvojité vlnovky je modrá (viz příloha č. 5). Pro tunel je barva podkladu modrá, barva písma a orámování je bílá (viz příloha č. 6).

5) Uličními tabulkami se na vhodném místě označují i další veřejná prostranství takto:
- náměstí je označováno tolika uličními tabulkami, kolik jich nezbytně vyžaduje přehledná orientace,
- nábřeží se označují stejně jako ulice s tím, že uliční tabulky nesou budovy na téže straně domovní fronty,
- mosty a tunely se označují tabulkou se jménem mostu nebo tunelu vždy na začátku a konci mostu nebo tunelu na pravé, a tudíž navzájem protilehlé straně,
- parky a větší areály je možno označit speciálním větším štítem s názvem, který je vhodné umístit u vchodů do areálů i na více místech. Je-li to možné, měl by štít obsahovat
i stručnou historii nebo přírodní zajímavosti místa.

6) V platnosti zůstávají všechny uliční tabulky, pokud nesou správný a platný název ulice nebo veřejného prostranství.

7) Na hlavních komunikacích, zejména v sídlištích, je třeba z orientačních důvodů umístit na vhodných místech i uliční směrovky s názvy ulic, do nichž je možno z hlavní komunikace odbočit.

8) V sídlištích, zejména v místech, kde rozmístění budov neumožňuje běžnou orientaci podle uličních tabulek na budovách, se na přístupových komunikacích použijí rozcestníky s uličními směrovkami.

Článek 7

Závěrečná ustanovení


 
Zásady tvorby uličního názvosloví a označování ulic, veřejných prostranství a budov v městě Brně byly schváleny Radou města Brna dne 29. 3. 2001 a následně Zastupitelstvem města Brna dne 17. 4. 2001 s účinností od 2. 5. 2001.

 
 
 
 
 
 
RNDr. Petr Duchoň
primátor města Brna

 
 
 
 
Ing. Rostislav Slavotínek
I. náměstek primátora

 


Parametry tabulek a štítů:
Tabulka čísla -popisného, -orientačního, -evidenčního:
rozměr 280 x 250 mm
vnější okraj 10 mm
kontrastní pruh 5 mm
pole pro číslo 235 x 95 mm
font číslic Arial CE bold
velikost znaků min. 300 b. (4místné) - max. 350 b. (1místné)
pole pro text 235 x 50 mm
font písmen Arial CE bold
velikost znaků min. 60 b. - max. 150 b.

Uliční štít:
rozměr 800 x 400 mm
vnější okraj 20 mm
kontrastní pruh 10 mm
pole pro text 715 x 315 mm
font písmen Arial CE bold
velikost znaků min. 100 b. - max. 400 b.

Směrová tabule:
rozměr 800 x 200 mm
vnější okraj 20 mm
kontrastní pruh 10 mm
pole pro text 715 x 115 mm
font písmen Arial CE bold
velikost znaků min. 100 b. - max. 400 b.

Materiál:
Pořadí preference:

  1. ocelový plech, oboustranně smaltovaný, plošná výztuha bez viditelných prolisů
  2. odolný plast s fóliovou grafikou, zajištěný proti deformaci následkem tepelné roztažnosti
  3. odolný plast se sítotiskem trvanlivou barvou, zajištěný proti deformaci následkem tepelné roztažnosti
Sázení textu a číslic:
Text i číslice se v poli centrují podle svislé i vodorovné osy pole.
Dvojřádkový (víceřádkový) text se zapisuje tak, aby jádro názvu bylo přednostně v jednom řádku, jinak podle typografických zásad. Zkratka se použije pouze v případě, kdy není místo k zapsání celého slova.

Vzory:
Pro výrobu tabulky je závazný grafický soubor dat, který je přílohou Zásad tvorby uličního názvosloví a označování ulic, veřejných prostranství a číslování budov v městě Brně.

Statutární město Brno
Odbor vnitřních věcí